The size isn't important (CZ)

Tupý debilní idiot

Kevin mě dovedl na místo konání. Nebyla to obrovská vila s velkou zahradou, ale obyčejný dům, ze kterého hrála hudba snad hlasitěji než na živém konzertu. Kamkoliv jsem se podívala jsem viděla páry dávící se vlastními jazyky. Hnusila se mi představa, že ne tohle si budu muset na celý tenhle večer zvyknout. Kevin se uchechtl mému výrazu.

„Tak chceš se do toho pustit rovnou nebo si mám počkat na to nejlepší na konec? Večírek je už v plným proudu." Zakřičel, aby přehlušil hudby, která mi už stejně ničila bubínky. 

„Asi...asi hned." Vydala jsem ze sebe. 

Kluk stojící vedle mě se těsně vedle mé nohy pozvracel a já musela uskočit blíž ke Kevinovi. „Ty jsi asi ještě nikdy nebyla na párty, co?" Rozesmál se. 

„Ne." Odpověděla jsem a prošla jsem kolem opilých lidí stojících u dveří. Kevin se mnou šel přímo do kuchyně a poprosila nějakýho kluka o deset panáků vedle sebe. Na chvíli se ode mě oddálil a když se vrátil, vedle něj stála vysoká blondýnka s minisukní těšně pod zadek. Za tu chvíli, co mi ten kluk naléval průhlednou tekutinu do skleniček se o Kevina stačila ta holka dvacetkrát otřít. 

„Tak do toho, Rosie." řekl Kevin a šoupnul ke mně první skleničku. 

Z hluboka jsem se nadechla a snažila jsem se nevnímat pach vodky a kouře kolem. 

První skleničku jsem do sebe hodila a zakuckala jsem se. Zapálelo mě v krku. 

Druhou skleničku jsem spolykala pomaleji a soustředila jsem se na tu holku stojící vedle Kevina, abych zahnala tu bolest. Vcelku úspěšně. 

Po třetí se mi začala motat hlava a já se musela opřít o zeď. 

Čtvrtá mi způsobila známý pocit v žaludku a já se sama od sebe rozesmívala. 

„Dáváš to ještě?" Zeptal se Kevin. 

„No jasně!" Zaječela jsem a hodila jsem do sebe pátý - poslední. 

„Už to nedá." řekla ta holka a já s ní musela souhlasit. 

Přidržela jsem si ruku před pusu. „Kd-e je zá-záchod?" Zeptala jsem se. 

„Hned za rohem, kotě." odpověděl mu ten kluk, co mi naléval pití. S těží jsem se dopotácela k bílým dveřím a padla jsem na studenou podlahu. Hlavu jsem naklonila před záchodovou mísu. 

Někdo mi přidržel vlasy. Byl to Kevin. 

„Nevypadáš moc dobře." Zhodnotil. 

„Už jsem si zvykla." řekla jsem a vypláchla si pusu. 

(Měním pohled. Jelikož se mi to moc dobře z opilého pohledu nepíše. :D) 

„Na co sis zvykla?" Zeptal se jí nechápavě Kevin a dal ji ruku kolem ramen, aby neztratila rovnováhu, na což se Rose nepřijemně zavrtěla. Vystoupil s ní do prvního patra a otevřel jednu z několika ložnic. 

„No na blití." Rozesmála se a padla čelem na měkkou postel. 

„Co?" 

„Ale nikomu to neříkej." zamrmlala do deky. „a co tady vlastně děláme? Vždyť je párty, ne?" Zeptala se a zvedla se. 

„Já myslím, že máš dost." zasmál se falešně Kevin a chytil ji za zápěstí. Rose se s trhnutím otočila a podívala se na jeho ruku dotýkající se jejího zápěstí. Skenovala jeho ruku. Pohledem zabloudila do jeho očí. Z nenadání se její srdce rozbušilo a ona udělal krok ke Kevinovi. Její zrak se opět ukotvil na jeho ruce. 

A najednou. Od někud. Sama od sebe. Otočila se na podpatku a odešla. Opustila večírek a potácela se po ulicích, dokud ji nezastavil Kevin, který byl zmatený. Z Rosie, z toho co řekla o zvracení...Pochyboval o tom, že to s těma deseti panákama byl dobrý nápad. 

„Kam si myslíš, že jdeš? Mám se o tebe postarat! Jak bych asi tvojí mámě vysvětlil, že jsem tě ztratil?" zvýšil hlas. 

„Ty to nechápeš." Zašeptala Rose. 

„Co zase nechápu?" Kevin začínal být z Rosieiný tvrdohlavosti nabroušený. Přehodil si jí přes rameno a šel s ní k autu. 

„Nechápeš, že tě mám pomalu ale jistě víc než ráda, jenže musím se toho vyvarovat, protože ty jsi naprostý tupý debilní idiot, který láme holkám srdce a nebere ohledy na holčíčí city. A když se od tebe budu držet dál, stejně mě budeš otravovat a lézt mi do zadku, protože potřebuješ nějakou věc opsat! A teď mě laskavě pusť nebo budu ječet." řekla sotva slyšitelně, ale Kevin ji slyšel. Posadil ji na sedadlo spolujezdce a nic neřekl. Mlčel. Pro jednou v životě neřekl žádný vtip, ani se nezasmál, ani nepronesl žádnou urážku. Pevně svíral volant a soustředil se na silnici.

-

Dovedl Rose do pokoje pro hosty a šel ven pro peřinu a polštář. Zítra ji odveze domů.

Když položil peřinu i polštáře na postel, Rose ho chytla za ruku a přitáhla ho k sobě.

„Já-tě-potřebuju-cítit-v-sobě." pošeptala mu do ucha a Kevin si na setinu vteřiny myslel, že blázní.

Ale vyhověl ji.

Protože Kevin Wile vyhoví každé holce.

-

Ještě tu noc ji odvezl domu. Na její přání. Ještě tu noc usínala ve své posteli, ale ještě tu noc si opakoval Kevin její slova:

 ...A když se od tebe budu držet dál, stejně mě budeš otravovat a lézt mi do zadku, protože potřebuješ nějakou věc opsat...