Křehká jako sklo

5. Život o samotě

Břéťa se cestou z práce stavil pro jídlo a pak se uchýlil do svého bytu. Máma ještě nebyla doma a on byl za to vlastně rád. Dneska neměl moc náladu, protože byl vážně unavený. Víkend jim dal všem na oddělení zabrat a on navíc musel oželet i den u Raula. Těšil se na to, že si v klidu půjde sednout s prutem k rybníku a nic z toho nebylo. Doma byl naštěstí klid, protože dělníci už byli ten den pryč. Rekonstrukce pokračovala velmi rychle a pokud se nic nezmění tak do konce července bude snad všechno hotové. Byl rád, že tu bude bydlet Marek s rodinou. Nemuseli pracně shánět nové nájemníky a navíc tu budou lidé které měl rád. Ten obrovský případ, který stál málem Petra život mu do života přinesl spoustu nových přátel a to bylo fajn. Zároveň si ovšem uvědomil, že život o samotě má taky svoje kouzlo. Jenže on už by byl sám tak dlouho, že by ani nevěděl jestli je to ve dvou lepší. Poslední krátkodobý vztah měl před dvěma lety, ale bylo to jen na pár týdnů. Prostě ho moc poznamenala práce a to všechno co kvůli ní zažil. Někdy je totiž minulost přítomná pořád. Vzal si jídlo do obýváku a výjimečně si otevřel víno. Nějak se mu začala díky tomu Petrově případu vracet vlastní minulost.

Jeden zpackaný zátah ze strany městské policie, jejich šéfa a jeho parťák bohužel zemřel a on sám byl postřelen. Nebylo to tak vážné jako u Petra, ale stačilo to k tomu, aby přehodnotil svůj život. Vrátil se do rodného města a začal tu pracovat. Postupně se vypracoval na šéfa oddělení a práce ho těšila. Máma byla taky nadšená, že se vrátil a bude tady s ní. Tehdy ještě doufala, že se usadí a dá jí vnoučata. Postupem let tuhle naději asi úplně pohřbila. Minimálně s ním o tom nemluvila a prostě respektovala jeho postoj, že je pro něj práce vším. Teď měl blízko Petra a viděl, že by třeba pořád nemuselo být pozdě. Byl sám mnoho let a Adam dokonce ještě o hodně déle a přesto jsou teď oba šťastní a zamilovaní. On sám si už začal myslet, že je se svým životem smířený, jenže něco se změnilo. Respektive někdo jeho názor změnil. Když sem Marek přivedl rodinu měl možnost je poznat a malá Anička si ho hned získala. Byla to úžasná holka s báječnou a hodně zvídavou povahou. Její smích se rozléhlal domem a zahradou a jemu se to líbilo. Pak tu byla Terka a tam byl na začátku hodně zmatený. Vyhýbala se mu a po jednom incidentu, kdy jí ač nerad polekal se úplně stáhla. Teprve pak mu Petr prozradil část její minulosti.

Nalil si druhou skleničku vína a vzpomínal na jejich rozhovor. Její bývalý byl grázl a na Terce se asi dost podepsal. Bála se očividně mužů a jejich blízkosti. Petr mu řekl, že tak reagovala ze začátku i na Marka. Radši zahnal myšlenky na to co skutečně se jí mohlo stát a jak moc zlé to muselo být, že jí to pořád ovlivňuje. Přitom to byla krásná mladá žena a rozhodně byla úžasná máma. Teď pracovala v zoo místo Adélky, která šla už na mateřskou. O bývalé práci jim párkrát vyprávěla a on byl rád, že na jejich oddělení se nedrbe a nejsou tam žádné žabo myší války. Anička tu nastoupí v září do školy a to už tu bude i Marek s Blankou. On sám přemýšlel o zbytku léta a uvažoval, že by potřeboval pár dní dovolené. Prostě někam vypadnout a být chvíli jen sám, možná by nebylo špatné přijmout nabídku Adama a jet do jeho chaty na Šumavu. Podle fotek co viděl od Petra tam bylo přímo nádherně. No nechá si to projít hlavou a pak se uvidí. Zaslechl dole dveře a tak věděl, že se máma vrátila domů. Pomáhala hlídat Aničku, dokud tu nebude Blanka. No taky bude muset zítra mluvit s lidmi ze stavební firmy jak to vypadá. Naštěstí firmu vlastnil Adamův známý, který mu stavěl i jeho dům a dělal na něm i poslední úpravy ohledně terasy. Napadlo ho, že by možná stálo za to udělat i něco s tou jejich. Peníze nebyli problém, protože měl našetřeno.

Rozhodl se s mámou promluvit a tak se vydal dolů. Kdysi jim v dědictví po tátovi zbyly pozemky, které výhodně prodali a peníze se uložili. Část použili na rekonstrukci u nich a teď se vylepší zbylé dva byty. Zaklepal a pak vešel, jak předpokládal mámu našel v kuchyni. Došel jí obejmout a sedl si k ní. "Vypadáš unaveně už jsi večeřel?" "Samozřejmě, že ano takže si nemusíš dělat starosti. Víš napadlo mě něco kolem rekonstrukce. Nechceš nechat rovnou udělat něco s tou terasou? Beton na pár místech už praskl a stejně jsme ji předělat chtěli." "No uznávám, že už mě to napadlo i z důvodu, že mi Raul vyprávěl jak si užívají terasu u Adama doma. Myslíš si, že by něco podobného šlo udělat tady? Asi by se mi líbilo mít možnost sedět tam i při dešti." Břéťa se usmál a věděl, že přesně tohle potřeboval. "Tak já zkusím zjistit co by se s tím dalo dělat. Nechtěl jsem to dělat bez tvého svolení." "Zaprvé dům je stejně tvůj a za druhé víš co se mi líbí a co ne takže ti plně důvěřuju." Břéťa ještě poslouchal jak si máma užila den s Aničkou a byl rád, že tady to rozptýlení má. No jenže co s tím má teď dělat on vážně netušil, každopádně si promluví s Adamem ohledně toho jak nechali dělat terasu u něj doma. Líbila se mu moc, když tam několikrát byl a tady by to bylo fakt skvělé.