Křehká jako sklo

70. První školní den

Blanka stála s manželem a Julií dál od davu dětí a rodičů, kteří čekali než budou moci doprovodit děti do třídy. Bylo tady hodně prarodičů a ti tak jako oni počkají tu hodinku tady než zase děti s rodiči vyjdou ven. Anička dnes šla poprvé do školy a ona to brala jako opravdu velký krok. Za poslední měsíce se stalo tolik věcí a ona si uvědomila, že nikdy nebyla šťastnější. Terka doslova rozkvetla štěstím a s Břéťou byli úžasný pár. Oba měli svoje důvody proč byli dlouho sami a teď si o to víc užívali společné štěstí. Ona sama si užívala klid a pohodlí nového bydlení. V Julii našla kamarádku a hlavně velkou oporu. Byla opravdu druhou babičkou a ona tak měla možnost trávit i víc času s Markem. Oba si užívali čas spolu i samostatně a pokud šel Marek na ryby ona mohla trávit čas doma nebo na zahradě. Jeden večer, který stál málem Petra život rozpoutal obrovské změny v životech hodně lidí. Měly tu být s holkama na chvíli, ale ta se změnila na dobu neurčitou. Marek taky naplánoval, že si zajedou na týden někam na dovolenou, aby si užili toho být jen spolu. Julie byla tak šťastná, že není Břéťa sám a jí to strašně těšilo. Byla to úžasná milující žena a zasloužila si být obklopená rodinou. Prostě teď bylo všechno jak má být.

Marek se díval jak Terka s Břéťou vedou každý za jednu ruku Aničku do budovy školy. Dokonalí rodiče téhle malé holčičky. Během pár dní už se taky přestěhují zpátky do vily, protože jejich byt už je hotový. Nový nábytek byl na svém místě a i pracovna se včera zvládla přestěhovat. Během dneška se jen ještě vymaluje stará pracovna ve které bude mít hrací koutek Anička. Nakonec se vše doladí a mladí už můžou trvale bydlet ve svém. Pak se taky dokončí rekonstrukce bytu Sid, kde najde domov Alena s Jitkou a Luckou. Teď bydlely všechny u Adama, protože jejich byt už se jim podařilo výhodně prodat. Musel teď taky myslet na rozhovor co měl s Břéťou a Petrem. Janda zatím nevzdal snahy Terku najít a zatím neměli moc jasno proč jí vlastně najít chce. On i jeho rodiče byli pod stálým dohledem a to ho uklidňovalo. Teď si šli všichni sednout na nedaleké lavičky, aby počkali na mladé a potom půjdou společně všichni do cukrárny. Julie byla tak pyšná a šťastná, že tu dneska může být. Měla teď všechno co si přála a začala taky uvažovat o tom jaké by to bylo, kdyby se ti dva vzali. Možná to bylo moc brzo, ale oba říkali, že jsou rodina a bude to tak vždycky. Snad se jí jednou splní i tohle přání.

Terka pyšně vedla s Břéťou Aničku do její nové třídy. Nikoho to nezarazilo a ani nepřekvapilo. Za posledních čtrnáct dní tak chodívali po městě pravidelně, nebo chodila s Břéťou sama. Hodně lidí tu mělo Břéťu rádo a přáli mu nový vztah. Ona sama si občas musela zvyknout na to, že mu malá říká táto zcela automaticky. Prostě děti jsou v tomhle úžasné a ona si toho byla vědoma. Teď stáli vzadu ve třídě a ona se nechala od Břéťi ze zadu objímat. Byla tak pyšná a zároveň si uvědomila jak moc těch šest let uteklo. Byla to těžká a složitá doba, ale zároveň si myslela, že víc čekat nemůže. Teď měla muže svých snů a báječné ho tátu k tomu. Byli rodina a už to tak bude vždycky. Minulý týden jí zarazila Sid otázkou jak se těší na svtabu Lenky a kdy by se vlastně chtěla vdávat ona. Nikdy dřív na takové věci nemyslela, ale teď si uvědomila, že pokud by jí Břéťa jednou požádal o ruku souhlasila by. Milovala jaro a pokud by mohla mít svatbu na jaře byla by úplně nejšťastnější. Břéťa se díval po ostatních rodičích a byl moc pyšný. Hodně lidí ho tu znalo a co bylo nejdůležitější tak mu vztah moc přálo. Díky Sid a Adamovi se roznesla informace, že už jsou spolu delší čas a jen si to nechávali pro sebe. Všichni to logicky přičítali tomu, že chtěli počkat až si budou jistí než to řeknou Aničce. On byl moc pyšný a hlavně měl lásku báječné ženy a úžasné malé princezny.

Později k večeru seděli všichni doma na terase a Anička si užívala to, že je z ní školačka. Byla tak moc nadšená a Terka si uvědomila, že jí to moc těší. Poslední dny byla u nich v bytě s ní a Břéťou, ale od zítra už budou spát tady. Možná nebude všechno ještě úplně hotové, ale na bydlení už to bohatě stačí. "Takže už víš co budeš chtít balit sebou na svačinu do školy? Zítra máte ještě jen dvě hodiny, ale od středy už budeš chodit i na obědy." "Babičky mi na středu slíbil buchty." Terka se podívala na obě zmíněné ženy a přemýšlela co zase neví. "Drahoušku ty si se svačinami nedělej vůbec starosti. S Julií jsme si to rozdělily a vždycky ráno je Aničce jen dáme tady dole do batohu." "Mami tohle bych měla přeci dělat já." "Terezko a proč, my s Blankou to budeme dělat rády a navíc to bude zábava. Kamarádka mi půjčila pár nových kuchařek, jsou tam svačiny, pomazánky a další věci co se budou na svačinu hodit." Terka se podívala na Břéťu, ale ten jen potlačoval smích, takže jí bylo jasné, že tady nemá šanci a tak se začala smát. "Fajn vy dvě vzdávám to, ale řekněte mi když toho na vás bude moc." "Slibujeme, ale neboj nebude toho moc, my si to užijeme." Břéťa dal Terce pusu a věděl, že jejich mámy si to vážně užijí. Prostě byly babičky na správném místě.