Křehká jako sklo

77. Čas před svatbou

Sobotní ráno bylo na terase u Břéťi plné šťastného smíchu a nadšení. Díval se kolem sebe a hlavně pozoroval mámu, která byla doslova nadšená. Včera se vrátili domů a díky koordinaci se Sid byla Anička ještě doma a teprve se chystala se dědou nechat odvézt do vily na přespání. Poslali je všechny na terasu a Terezka jim pak ukázala prstýnek a řekla jim, že se budou na jaře brát. Anička skočila nejdřív kolem krku mamince až je obě musel chytat a pak objímala hodně dlouho jeho. Terka zatím šla z náruče rodičů do náruče jeho mámy, která se stejně jako Blanka nesnažila skrývat slzy. Všichni byli šťastní a spokojení. Další zprávy a hovory následovaly v rychlém sledu a čas před svatbou byl díky těhotenství Lenky a jejich zásnubám skutečně výjimečný. Obě maminky byly nadšené z toho, že se mohli podívat na video i na fotky, které udělali Sid s Adamem. On sám uvažoval jak moc se jeho život teď změnil a kolik mu toho poslední měsíce přinesli do života. Láska a štěstí hráli prim v jeho životě a taky tu byla úžasná rodina a přátelé. Za pár měsíců si řeknou svoje ano a on už bude jen víc a víc šťastný. Poslouchal jak Terezka řeší s ostatními věci na dnešek. Auta nechají doma a za chvilku je postupně vyzvedne Adam a Láďa. Všechno bylo dokonale naplánované a on využil situace a vzal si stranou Marka.

Marek se od včerejška pořád jen usmíval, protože se mu splnilo toužebné přání. Teď stál s Břéťou v chodbě. "Opravdu ti nevadí, že jsem tě nepožádal o svolení?" "Břéťo i kdyby jste si vzali včera večer na radnici tak by mi to bylo jedno. Pro mě je nejdůležitější, že jste vy dva spolu. Terka i Anička tě milují, pro jednu jsi muž, který jí dostal ze stínů a pro druhou úžasný táta." "Děkuju ti a myslím si, že dnešek bude prostě úžasný den." "Musím souhlasit, protože si to prostě užijeme a pak na jaře až přijde ten správy čas si řeknete ano vy dva." Břéťa se usmál a pak už mu přišla zpráva od Adama, že jsou na cestě. Naložili všechny věci a hlavně šaty a obleky, které se položili do zadu Adamova auta. Z čistírny je měli všichni nažehlené a tak to bude úplně perfektní. Ve vile se Terka pomalu nestihla v garáži ani dostat z auta a už jí chtěl každý objímat. Podívala se na Břéťu a ten na tom byl úplně stejně. Nakonec se jim všem podařilo dostat do obýváku a to viděla jako hotový zázrak. Bylo tady už všechno tak moc jiné a zároveň pořád hodně útulné na krásnou svatbu v kruhu těch nejbližších. Podívala se na Sid a ta ji objala.

"Vypadáš tak moc šťastně a Anička od včerejška jen září." "Byla tak nadšená Sid, prostě má Břéťu moc ráda a já jsem za to moc vděčná. Ještě jednou ti za včerejšek děkuju, protože tak máme s Břéťou krásnou vzpomínku." "No ty se hlavně asi trošku začni soustředit na to co by jsi ráda měla na svatbě ty a tohle je skvělá příležitost." "Já tam hlavně chci vás všechny a možná ještě pár dalších lidí, ale to se uvidí časem. Máme na všechno dost času, ale jedno vím už teď, tedy pokud to nebude vadit Raulovi." Sid se na Terku usmála a podívala se směrem ke zmíněnému muži, který se zrovna bavil s Julií. "Jsem si jistá, že se svatbou u rybníka nebude mít žádný problém. Navíc tam tou dobou už bude větší zázemí. Raul chce dostavět ke srubu přístavbu, kde bude velká klubovna a zázemí pro rybáře." "No zatím to necháme být, protože na tohle všechno je dost času. Jinak je to tady tak úžasné a tak krásné." "Moc se to povedlo a já jsem z toho taky nadšená." Sid pak sledovala jak si ostatní šli odnést věci nahoru a pomalu se pak všichni začnou chystat. To všechno, ale až po obědě, protože na obřad bylo pořád ještě dost času.

Sid si užívala dnešní den a vlastně už i ten včerejší. Celý obývák prošel změnou jako u její svatby a zároveň tu bylo pár vylepšení. Knihovna, která teď byla u vstupu na zadní zahradu byla pokrytá bílou látkou a tylem ve stejné barvě. Na knihovně stejně jako na záclonách na terasu byli řady korálků v bílé, zelené a bordó barvě. Na horních částech těchto ozdob byly gyrlandy umělých květin ve stejných odstínech. Taky zábradlí z horního patra mělo svoji ozdobu a v ní zářila drobná světýlka. Světýlka byla i na dalších místech. Podívala se na kuchyň kde byly květiny na barovém pultu. Ten byl pokrytý bílým ubtusem a židle byli taky pryč. Tam potom přijde dort a další sladkosti a malé chuťovky. Na zadní stěně kuchyně už čekaly ohřevné nádoby na jídlo, které jim později doručí. Přešla na zadní terasu a dívala se na tu nádheru. Přes trávník byl položený umělý travní koberec, který ležel na dřevěných deskách, aby to bylo pohodlnější. Stejně se tu trávník za týden poruší kvůli terase tak se to hezky využije. Venku na oblouku u kterého si Lenka a Petr řeknou svoje ano zářily živé květiny v barvách kytice Lenky. Věra se doslova zase překonala a Sid musela uznat, že je to skutečná nádhera. Spousta chrysantém, eustom a hlavně jiřin bylo doplněno eukalyptem a další zelení. Doslova jí to bralo dech a věděla, že dnešek bude nezapomenutelný. Robert se tu ráno stavil a nafotil i pár fotek přípravy právě květinové výzdoby a taky dortu hned jak ho přivezli. Ten teď odpočíval v lednici tak jako ostatní sladkosti u kterých to bylo nutné. Teď si všimla Adama jak na ni kývl. Měl v ruce krabičku s něčím co pro Lenku a Petra nechali udělat. Bylo potřeba pokračovat v krásné tradici, kterou Lenka započala.