Křehká jako sklo

19. Magický večer

Terka si pořád nebyla jistá jestli je to správně, ale v momentě kdy se odvážila vzít Břéťu za ruku cítila, že tohle je správná cesta. Viděla jak ho to překvapilo, ale nestiskl jí ruku, nechával všechnu iniciativu na ni a tím ji dodával pocit bezpečí ať už záměrně, nebo nevědomky. "Nechci ti ublížit a slibuji, že všechno bude tak jak budeš chtít ty dobře?" "Břéťo já ti děkuju, víš já..." "Teď to nechme ano? Vezmu ze zadu jídlo a za chvilku začne film, mám tu i deku kdyby ti byla zima." Břéťa viděl jak se Terka krásně usmála a stáhla svoji ruku, aby mohl udělat to co jí řekl. Položil na širokou područku věci a do držáku na pití dal kelímky na limonádu. "Páni vypadá to vážně skvěle, už jsem zapomněla jak může být kino a to jakékoliv zábava. Teď už s Aničkou občas zvládnu jít, ale musely jsem chodit na ranní promítání a nikdy ne samy." "Jsem rád, že jsem se trefil a rozhodně přiznávám, že mi někdo poradil." Terka se trochu víc uvolnila a nakonec se oba pustili do jídla. Bylo to skvělé a ona byla opravdu šťastná, po mnoha letech si něco takového vychutnávala. Nakonec Břéťa všechno složil a krom limonády dal všechno zpátky do zadu a oni se mohli soustředit na film, který běžel na velkém plátně. Přemýšlela co by mohla udělat, aby mu to usnadnila a hlavně dala najevo, že je v pořádku.

Břéťa si užíval jak přítomnost Terezky tak i film. Měl položenou ruku na područce a občas Terku sledoval, aby se přesvědčil, že je všechno v pořádku. Teď ho zarazila, když ho znovu vzala za ruku a podívala se na něj. Viděl v jejich očích němý souhlas a tak velice pomalu stiskl její ruku ve své a ona se usmála a otočila se znovu směrem k plátnu. Pochopil, že je to její způsob jak mu dát na vědomí, že je všechno v pořádku. Jak film ubíhal uvědomil si, že tohle je vlastně moc fajn. Určitě bude potřebovat hodně trpělivosti, ale byl přesvědčený, že pokud si dá pozor tak by to mohlo dobře dopadnout. Terka si užívala film a zároveň to, že jí Břéťa držel za ruku. Nebyl to silný stisk, ale bylo v něm spíš hodně něhy. Občas jí jemně přejel plcen po hraně ruky a to bylo moc příjemné. Uvažovala jak to mezi nimi bude pokračovat dál. Mohl by mít opravdu dost trpělivosti, aby mezi nimi mohlo něco být? Tak moc se bála, že neví jak bude její tělo reagovat. Co když by tělo chtělo, ale hlava jí to nedovolí. Pochopí Břéťa její odmítnutí a neodradí ho to? Teď jí vyděsila myšlenka na to, že by chtěla zjistit jaké by to bylo kdyby ji objal.

Na konci filmu byl Břéťa moc šťastný jak z průběhu večera tak z toho, že vlastně skoro půlku filmu mohl držet Terku za ruku. Nechal odjet pár aut a pak teprve vyrazil taky k domu kde Terka bydlela. Dost ho mrzelo, že musel její ruku pustit, ale nedalo se nic dělat. U jejího domu zaparkoval a otočil se na ni, byla tak krásná a on si byl už úplně jistý tím co cítí. Teď je doufal, že to Terka bude mít třeba za čas stejně. "Chci ti za dnešní večer moc poděkovat a myslíš, že se mnou půjdeš i příští týden na druhý díl?" "Půjdu opravdu moc ráda. Teď vím, že jsem se bála zbytečně a jsem ti za to moc vděčná. Byl to úžasný večer a ty jsi byl úžasný. Já nevím jestli teď zvládnu víc, ale pokud by jsi to byl..." Břéťa se usmál a opatrně vzal její ruce do dlaní. Seděla natočená směrem k němu a tak viděl, že se nebojí a jen mírně zaváhala, ale hned se uvolnila. "Terezko dám ti tolik času kolik je budeš potřebovat, ale chci tě o něco poprosit. Mluv se mnou o tom co je a co není dobře. Nerad bych něco špatně odhadl a ty by jsi se mohla bát. Pokud nechceš o něčem mluvit se mnou mluv se Sid nebo Lenkou. Ony by vymyslely způsob jak pomoct."v"Teď jsem v pořádku a to díky tobě a tomu, že chápeš co se děje. Tohle pro mě znamená strašně moc."

Břéťa se usmál a pak vystoupil z auta, aby mohla jít Terka domů.
Chvilku tam tak stáli a pak ho šokovala, když přišla až k němu a hodně nejistě ho objala. Hned zase udělala krok zpátky, ale tohle bylo víc než v co jen zvládl doufat po tom co mu vyprávěl Petr. "Promiň já..." "V pořádku já tohle beru a jsem rád za dnešní večer. Ty už by jsi asi měla jít, protože by si doma mohly dělat starosti." "Děkuju ti za dnešní večer, za všechno co jsi udělal, nebo neudělal. Já vím že to moc nedává smysl ale děkuju." "Dává to smysl a tenhle magický večer je důležitý pro nás pro oba. Hezky se vyspi a zítra si napíšeme ano?"v"Ano a ahoj." Břéťa sledoval jak došla k domovním dveřím, ale než vešla ještě se na něj usmála. Pak nasedl do auta jel domů, upřímně naposledy tahle randil někdy na střední. Jenže ono to mělo svoje kouzlo a zároveň snad to bude šance nejen pro ni a pro něj, ale hlavně pro ně společně. Možná to nakonec nedopadne, ale on pro to udělá všechno. Terka si na schodech domu na chvilku stoupla, aby se uklidnila. Vůbec nevěděla kde se vzala ta síla ho obejmout. Všimla si jak byl překvapený, ale ona sama taky. Tak moc se s ním cítila v bezpečí, že možná, jen možná dnešek znamená nový začátek. Rozhodně v tom hrají roly city, ale jestli on cítí to samé musí zjistit. Nakonec se vydala domů.