38. Přípravy na večeři

42 3 0
                                    

Terka si užívala páteční den a věděla, že je šťastná z mnoha různých důvodů. Včera se jim podařilo zařídit všechno co by mohla Lucka potřebovat v příštích týdnech. Byla se Sid na nákupech a opravdu to bylo fajn. Původně chtěly vzít holky a Lucku sebou, ale ona jim sama přiznala, že nikam jet nechce, ale ukázala jim co by se jí líbilo za oblečení. Bylo to moc fajn, protože barevně to ladily se Sid do oblíbených barev Lucky. Takže spousta fialové, modré a navíc jim přiznala že má moc ráda proužky podobné námořnickému vzoru. Tohle bylo vážně strašně jednoduché zařídit. Vrátily se po dopoledni s obrovskou spoustou tašek. Podařilo se jim nakoupit všechno a Lucka byla tak nadšená, že nakonec plakala Jitce a Aleně v náručí. Následně jí i s holkama vzaly na náměstí na zmrzlinu a jediné co bylo potřeba absolvovat s ní byl nákup bot. U náměstí byl fajn obchod, kde ona sama už taky Aničce boty kupovala. Majitelka znala holky moc dobře, protože její manžel ve sklárně pracoval. Nakonec odcházela Lucka bohatší o patero bot. Aktuálně totiž měla jedny tenisky co jí holky už před tím koupily a domcí pantofle. Bylo to hodně emocí a zároveň i hodně smíchu a naděje na lepší zítřky. Terka si ještě víc uvědomila jaké měla vždy jako dítě štěstí. Aničce vždy dávala co bylo potřeba a pak jí případ Lucky ukázal jak to může vypadat i jinde.

Teď dokončila všechno potřebné co na dnešek měla. Máma s Aničkou a Julií se vrátí v pondělí ze Šumavy. Hned po tom tam v úterý pojedou na týden Alena s Jitkou a Luckou. Bylo prostě důležité, aby si odpočinuly a hlavně Lucka nabrala síly. Právní věci se nějakou dobu budou táhnout, ale všechno si na starost vzali právníci Hruškových. Taky jí teď napadlo jestli opravdu chce večer zkusit to co se jí už pár dní honilo hlavou. Vypnula počítač a vydala se domů. Ještě u budovy potkala Sid. "Ahoj takže taky už jdeš domů?" "Bob říká, že všechno zvládne a já mu důvěřuju, že to tak je. Takže jak se těšíš na dnešní večer?" "Jsem nervózní, ale nebojím se. Víš já asi bych ráda s Břéťou..." Sid se usmála, když si všimla jak Terka jemně zčervenala. "Dělej to co ti radí tvoje srdce a jak to cítíš. On počká jak dlouho budeš potřebovat, ale to ty moc dobře víš." "Sid já ho miluju jsem si tím úplně jistá a moc s ním chci být. Tak moc bych si přála, abych se mu mohla oddat se vším všudy." "Podívej on tě taky miluju a je ochotný čekat. Pokud jsi si ty sama za sebe jistá, že už čekat nechceš, budeš muset ten úplně první krok udělat sama. Pak si jsem jistá, že mu bude stačit naznačit a on převezme iniciativu, ale tak aby jsi byla v pořádku a nebála se."

Terka se usmála a nechala se od Sid obejmout. "Děkuju za všechno a pozdravuj doma." "Budu a ty dneska už mysli jen na vás dva." Sid se za Terkou ještě dívala a věděla jistě, že dneska večer možná už konečně Terka zjistí jak úžasné může být milování s někým kdo tě opravdu miluje a hlavně respektuje. Měla zatím jen mladickou zkušenost a pak vztah, který jí nic dobrého nepřinesl. Vyprávěla jí i o začátku toho vztahu a ten idiot nebyl nic jiného než sobec a to hlavně v posteli. Důležité bylo jen jeho uspokojení a Terka byla až úplně na konci jeho priorit. No snad opravdu všechno půjde hladce. Možná ještě ne dneska, ale určitě už brzo, protože Terka si konečně uvědomila, že má právo být šťastná a milovaná. Terka se vydala po rozhovoru se Sid domů. Nakonec se dneska rozhodla pro pohledné zavinovací šaty v tmavě modré barvě, které jí končily těsně pod koleny. Vzala si taky novou sadu prádla v témže odstínu. Byla odhodlaná zkusit posunout vztah s Břéťou dál a možná nakonec až za práh ložnice. Vlasy si jemně navlnila a pak chvíli přemýšlela jestli na něco nezapomněla. Břéťa jí nabídl, že by u něj mohla přespat v pokoji pro hosty, který měl zároveň jako pracovnu. Byla to jen nabídka a on nechával rozhodnutí jen na ní, jak pochopila tak spíš počítal s tím, že bude chtít odvézt domů. Jenže ona si byla jistá a tak si teď vzala malou příruční tašku ve které měla sbalených pár věcí a vyrazila k Břéťovi domů.

Břéťa byl dost nervózní celý den a to se ho Petr vážně snažil povzbudit. Nakonec ho vyhodil z kanceláře už ve dvě s tím, že má jet radši domů. Stavil se ještě v potravinách a nakoupil všechno potřebné na dnešní večeři. Terka nakonec vyslovila přání, aby k večeři byly těstoviny. Výběr příchuťě nechala na něm a tak připravil těstoviny s lososem. Taky koupil v lahůdkach trochu různých antipast, aby si je mohli vzít k promítání. Teď se podíval na prostřený stůl a věděl, že už má skoro hotovo. Omáčka na těstoviny byla hotová a stačilo pak jen těstoviny uvařit až Terka přijde. V obýváku měl připravené plátno a projektor. Taky nakonec usoudil, že by mohli mít s Terkou pohodlí. Napsal jí ráno jestli chce sedět na pohovce, nebo na zemi na dekách. Nakonec ho překvapila, že by brala trochu víc pohodlí a jestli by nemohl pohovku rozložit. S tímhle jí moc rád vyhověl, protože to pak znamenalo, že by jí mohl lépe objímat a cítit její blízkost. Neměl žádné postranní úmysly a byl rád, že ten impuls přišel od ní. Taky jí nabídl, že může zůstat přes noc v pokoji pro hosty, nebo pak i tady v obýváku. Byl si vlastně jistý, že jí poveze večer domů a tak zvolil k pití nejen víno pro ní, ale i domácí limonádu pro sebe. Teď ho z úvah vyrušil zvonek a on šel dolů Terce otevřít a doufal, že si opravdu užijí báječný večer.

Křehká jako sklo Where stories live. Discover now