Křehká jako sklo

71. Pražská spojka

Petr seděl na terase u srubu Raula a s Adamem čekali na Břéťu. Bohužel Terky ex začal dělat opravdu problémy a protože zbýval méně než týden do svatby tak byl čas to vyřešit jednou pro vždy. "Absolutně se mi nelíbí co ten zmetek chystá. Jak ho sakra jen mohlo napadnout si zkusit někoho najmout." "Je zoufalej a začal dělat chyby což je jen dobře pro nás. Nemůže najít práci a je bez peněz. Jeho rodiče ho nutí najít si vlastní bydlení." "No oni alespoň mají nějaký rozum. Představa, že by se tu třeba objevil mě fakt dost děsí. Jsem rád, že to Břéťa zatím Terce neřekl a jen jí pak řekne, že už je po všem. Navíc Lence by se teď moc nelíbilo kdyby se mi něco stalo." "Ta by nás praštila oba, kdyby měla podezření, že si to s ním chceme jet vyřídit. Teď se naštěstí ona i Sid soustřeďují na svatbu a všechno kolem toho." "No to je pravda a Lenka navíc teď i víc řeší věci s Jitkou a Alenou." "Sid je stejná a holky jsou rády za pomoc s plánováním bytu. Příčky už jsou dole a byt bude za chvilku k nastěhování. Výhoda byla, že se v tom menším skoro všechno udělalo, než se bourala společná zeď mezi byty." "Břéťa taky říkal jak moc si s Terkou užívají bydlení u nich v bytě."

Adam se usmál a věděl, že je to pravda. V týdnu se nastěhovali a všichni byli šťastní. Anička měla úžasný pokojíček a Terka s Břéťou úžasnou ložnici. Krásný prostor pro rodinu a do budoucna se ta rodina třeba i rozroste. Teď zahlédl auto a Břéťa se vydal směrem k nim. "Takže mi teď volal Milan a ten idiot si fakt chce najmout někoho kdo Terku najde a vyděsí. Ten odpornej zmetek ji chce vydírat, aby mu dala peníze nebo bude bojovat o malou." Břéťa byl strašně naštvaný a upřímně jen málo chybělo k tomu, aby si to dojel do Prahy vyřídit sám. "Co tedy navrhuje Honza?" "Je ještě v podmínce a tohle je její porušení, takže naplánují schůzku a na ní ho seberou." "Bylo štěstí, že jsme ho nechali sledovat a hlavně, že ten koho si chtěl najmout je informátor." "Petr má pravdu, protože takhle se ho zbavíme na pár dalších let. Břéťo hlavně klid jo? Je pod dohledem a teď si to už může ohlídat oficiálně i policie." "Snáz se to řekne než udělá. Mám chuť ho pořádně zmlátit zmetka jednoho." Petr položil kamarádovi ruku na rameno, protože ho opravdu chápal. Pak ještě domluvili pár věcí a on musel odjet, protože Břéťu střídal a šel na noční.

Adam zůstal s Břéťou ještě chvíli sedět a viděl, že pořád ho informace z Prahy tíží. Měli dobré informace, protože pražská spojka odvedla skvělou práci. Navíc chlapi se kterými sloužil si tohle hodně užívali. Sledování navíc bylo hodně snadné, protože Janda vůbec nečekal, že by se o něj někdo zajímal. "Hele klid, brzo se to uzavře a pak už bude Terka úplně v bezpečí." "Snažím se být v klidu, ale teď nějak i víc chápu Petra a jeho váhání ohledně vztahu s Lenkou. Tak moc jí chtěl chránit, že byl ochotný se vzdát lásky co k ní cítil." "Je to tak, ale pravá láska tě posílí a neoslabí což je ten skutečný zázrak." "Adame je tu něco o co bych tě rád poprosil, ale nevím jestli to nebude problém. Mohl by jsi mi dát kontakt na toho tvého známého klenotníka?" Adam se na Břéťu usmál a bylo mu dost jasné co bude potřebovat. "Spojím se s ním a dám mu tvoje číslo, aby jste si mohli zavolat." "Možná moc spěchám, já nevím, ale víš..." Adam se usmál. "Nespěcháš i když by se to mohlo zdát. Jste spolu šťastní a po všem co jste museli překonat je to logický krok. Vždyť se nemusíte brát hned teď." "Terka miluje jaro a myslím si, že by to byl fajn čas, ale chci jí dát prstýnek. Cítím to tak a vím, že ona je ta pravá na zbytek života." Adam ho chápal a byl rád, že to takhle dopadne.

K večeru poslal jen Břéťa Terce zprávu, že přijede později. Svedl to na konzultaci případu v Hradci. Tam skutečně byl a teď už se vracel domů. Klenotník kterého mu Adam dohodil si hned našel čas a vyslechl si jeho přání. Věděl s jistotou jaký prstýnek by chtěl a hlavně jaký kámen by tam rád nechal zasadit. Nakonec vybrali krásný prstýnek kde budou tři kameny. Na krajích budou dva akvamaríny broušené do obdélníku a uprostřed kámen, který on sám přinesl. Jednalo se o krásný světlý opál, který mívala v prstýnku jeho babička. Prstýnek vzal už před roky za své, ale kámen zůstal jako památka. Byl to dárek od jeho dědečka, který babička dostala za narození dcery. Máma mu ten kámen a pár dalších kousků kdysi dala v naději, že je jednou předá svojí vyvolené a on to teď rozhodně chtěl udělat. Zatím nevěděl kdy a kde ji požádá a možná to bude ještě nějakou dobu trvat, ale chtěl mít prstýnek připravený. Bylo to pro něj moc důležité a hlavně si byl svojí volbou opravdu jistý. Nikdy nikoho tak nemiloval a tahle láska ho opravdu změnila. Doma došel nahoru a hned v chodbě mu skočila do náručí Anička. "Tati konečně jsi doma, my s maminkou stříháme písmenka." "Taky jsem rád doma a mám vám pomoct?" "Ne to nemusíš." Břéťa dostal pusu a pak šli spolu do obýváku, kde byla i Terka. Sedl si k ní a dal jí pusu. "Máš hlad?" "Nemám, ale miluju tě a jsem rád doma." Terka se natáhla a dala mu pusu a on věděl, že to udělá dřív než později, protože to tak cítil.