Marek seděl na lavičce v zoo a pozoroval vnučku. Přijel před půl hodinou a rovnou zamířil sem, aby se potkal s Blankou, Aničkou a Julií. Byl moc rád jak si holky užily Šumavu a i on sám si tam na pár dní zajel a hezky si odpočinul. Upřímně se už těšil až dá za čtrnáct dní definitivně vale Praze a už bude jen tady. Byl tu větší klid, pohoda, místa na procházky a hlavně úžasné místo na rybaření. Blanka našla v Julii spřízněnou duši a jeho to moc těšilo. Navíc Anička si jí taky okamžitě zamilovala a bylo úžasné jak ji Julie brala. Sama neměla vnoučata a vlastně se už dávno vzdala naděje, že si Břéťa někoho najde. Oni zase měli jen Aničku a věděli, že další vnoučata už mít nebudou. Tedy Blanka pořád doufala, že Terka sama nezůstane, ale bylo to dáno její nevědomostí. Nikdy jí Terka a ani on sám neřekli celou pravdu. On si moc dobře uvědomoval, že taky neví všechno a musel věřit Richardovi, že to všechno bude dobré. Poslední měsíce udělala Terka obrovský pokrok v tom jak začala chodit ven s přáteli. Lenka a hlavně Sid si jí vzaly pod ochranná křídla a nenásilně ji vedly. Dokonce jí pořídily spoustu nového oblečení, které jí moc slušelo. Bohužel Blanka si díky tomu začala dělat plané naděje a tak ji musel trochu krotit.
Zadíval se na Blanku s Julií jak pozorují Aničku na lanovém mostě na zdejším hřišti. Ta si taky dneska užije přespání u Petra a Adama doma. Případ malé Lucky ho hodně zasáhl i proto, že byl mockrát svědkem jak špatně takové případy nakonec můžou skončit. Teď byla Lucka v bezpečí a začínala nový život. Anička se těšila, že tu bude mít kamarádku. Vždycky nějak automaticky lnula ke starším dětem než k vrstevníkům a tak to bylo vlastně dobře. On přemýšlel, že by mohli s manželkou vytáhnout večer Terku na večeři. Ještě se chtěl taky stavit za Břéťou ohledně bytu a následného stěhování. Byt už byl skoro kompletní a stačilo vlastně už jen pár úprav a hlavně nový nábytek. Těšil se na tohle místo i na možnost žít v domě se zahradou, kde si Anička bude moct hrát. Blanka bude Julii pomáhat na zahradě a snad nakonec i Terka tam bude šťastná. Jeden incident s Břéťou sice měla, ale on naštěstí od Petra zjistit co se stalo a pak si dával mnohem větší pozor. Možná by si s ním měl promluvit a zkusit mu něco víc vysvětlit. No zkusí na to téma večer s Terkou hodit řeč. Teď si všiml, že obě ženy míří přímo k němu a jen očkem pozorují jak si Anička dál hraje. Sedly si vedle něj na lavičku a zdálo se mu, že Julie je nějaká vážná.
Julie se dívala jak si Anička hraje a jako už několikrát v minulých dnech ucítila ostré bodnutí u srdce. Mohla se jí věnovat, ale vždycky to bude jen dcera Terezy. Tak ráda by měla takovou vnučku, tak ráda by se chlubila báječnou snachou a vnoučaty. Z myšlenek jí teď vyrušil Marek. "Vypadáš zamyšleně, myslel jsem si, že jsi si na Šumavě odpočinula." "To ano, ale víš já už to řešila i s Blankou. Říkám pořád, že jsem smířená s tím jak Břéťa žije, ale taky mě to moc trápí. Tak moc bych si přála si užívat vnoučata a hlavně bych ho ráda viděla šťastného. Tak moc by si to zasloužil." "No tak, třeba ještě není pozdě, ale já už se u Terky té naděje asi taky vzdávám. Pořád jsem doufala, ale až na Šumavě mi došlo po jednom našem rozhovoru, že je tu moc věcí co nevím." Marek objal manželku a věděl, že jí to konečně došlo. "Nepátrej po tom, protože by to nic dobrého nepřineslo, teď je šťastná víc než za posledních šest let a to je nejdůležitější." "Ona je ještě mladá a ta šance tu klidně za pár let pořád je, ale já už šanci nemám. Pořád přemýšlím, proč se tak Břéťa rozhodl a jestli za to třeba nějak nemůžu." "Určitě nemůžeš, prostě ne každý je stavěný pro vztah. Spousta kolegů to tak má a někdy to ani nesouvisí s jejich prací." Julie se smutně usmála a doufala, že snad alespoň to, že bude mít Aničku poblíž jí trošku pomůže.
Terka stála kousek za trojicí na lavičce a měla co dělat, aby se nazačala smát. Šla všechny vyzvednout, aby mohli jít na oběd a zastavila ji až tahle konverzace. Napsala i Břéťovi co se řeší a bylo jasné, že oba uvažují teď stejně, večer budou všichni tři nadšení. Naštěstí všechno běželo jak mělo a plány s přáteli co připravili byli v chodu. Sid jde dneska po obědě domů a tak si Aničku rovnou vyzvedne. Ta si užije báječný den s Luckou a blbnutí v bazénu. No a ona a Břéťa si dopřejí možnost mít klid a pohodlně říct všem ostatním jak to mají. Teď se opatrně vzdálila a objevila se dál od lavičky v takovém úhlu, aby jí dcera zaznamenala. To se okamžitě podařilo a ona se rozběhla okamžitě k ní a skočila ji do náručí. "Mami moc jsi mi chyběla, ale já si tok moc užila, tam je to tak krásné. Chodily jsme na houby a jezdily na výlety. Prosím, že tam budeme zase moct někdy jet." "Určitě ano a třeba i v zimě až bude sníh. Teta Sid říkala, že je to tam v zimě úžasné." Terka si všimla jak se máma i táta zatvářili, oba totiž zrovna nebyli milovníci sněhu. "V klidu vy dva já tam s ní pojedu moc ráda." "Holčičko jak myslíš, ale být tam jen ve dvou v zimě no nevím." "Neboj mami už jsem velká holka." Terka skryla tvář do vlasů dcery, aby nebylo vidět jak se směje.
YOU ARE READING
Křehká jako sklo
NovellerPokračování povídek Skleněný král a Skleněná princezna Tereza Kovářová si prošla v životě peklem. Ošklivý vztah jí poznamenal fyzicky i psychicky. Naštěstí díky rodičům se z toho alespoň částečně dostala. Dneska žije jen pro svoji milovanou dceru A...