Křehká jako sklo

42. Něžná láska

Břéťa se vzbudil ještě než začalo svítat a věděl jistě, že včerejší večer změnil už úplně všechno. Nečekal totiž, že by na tuhle stránku vztahu už byla Terka připravená. Byla tak úžasná a tak odhodlaná dokázat sama sobě, že je to tak v pořádku. Oddala se mu a věřila mu, že pokud by se něco stane on jí pomůže a ochrání jí. Možná to ještě nemají celé za sebou, ale Terka teď ví zcela jistě, že intimní vztah může přinášet potěšení. To bylo něco s čím strašně bojovala a zároveň nevěděla co má čekat. Snad jí opravdu ukázal, že sdílená láska a vášeň může být skvělá. Teď mu ležela v náručí a měla hlavu položenou na jeho hrudi. Ještě na začátku roku si myslel, že ho v životě už nic nečeká. Pak přišel Petrův případ a změnilo se všechno. Najednou si uvědomil, že se vlastně nebojí toho co řekne jeho máma nebo rodiče Terezy. Nejvíc se bál jak to celé přijme Anička. Měl tu malou vážně rád, vlastně si jí zamiloval hned jakmile sem Marek rodinu přivezl. Byla tak podobná své mámě a zároveň měla tak úžasnou veselou povahu. Snad to bude v pořádku a ona to přijme. Blížili se její narozeniny a on doufal, že by je už mohli oslavit společně. Tohle rozhodnutí ovšem nechá na Terezce stejně jako to jak a kdy to řeknou rodině.

Zatím se Terezka ještě nevbudila a on si tak mohl tuhle blízkost užívat neomezeně. Taky ho teď napadla myšlenka na bydlení. Vedlejší byt zatím nebyl hotový, respektive stále tam nebyly ani nové příčky. Začal uvažovat co by s tím vším měl dělat. Nebylo by moc brzo chtít to vyřešit? Mohl by totiž ještě rekonstrukci zastavit a počkat až by byla Terka připravená a pak to dokončit. Sid by určitě nevadilo, kdyby holky zůstaly v jejím bytě. Původně to tady nahoře byl jeden byt a příčka mezi kuchyněmi tak nebyla nosná. Mohl by z toho zase nechat udělat jeden byt. Tady by zůstaly dva pokoje jak jsou a zvětšila by se kuchyň a obývák. Na druhé straně by vznikla velká ložnice s menší pracovnu pro něj. On si byl naprosto jistý tím co cítí a že by byl za tohle všechno neskonale vděčný. Jenže Terezka možná bude chtít postupovat postupně, prostě si s ní musí o tomhle otevřeně promluvit. Strašně moc si toho v životě zažila a zároveň teď za pár měsíců udělala obrovský krok kupředu. Přesně jak mu to všichni říkali, hlavně tedy Richard. Teď cítil jak začala Terka jinak dýchat a bylo mu jasné, že se probouzí. Trochu se toho bál, protože nevěděl jak může reagovat na něco tak nového jako je on ráno u ní v posteli.

Terka si uvědomila, že je jí trochu teplo a v další vteřině jí došlo, že je to kvůli Břéťovi. Ležela v jeho náručí a on ji velice jemně hladil po zádech. Bylo tak strašně příjemné se vzbudit v jeho náručí a ona si pořád uvědomovala jaké má štěstí, že byl tak moc trpělivý a nevzdal to s ní. Možná ještě nebyla úplně v pořádku, ale včerejší večer byl tak úžasný a fantastický. Nikdy takovou noc nezažila a to hlavní bylo, jak se stále i jen pohledem ujištoval, že je v pořádku. Teď opatrně zvedla hlavu, aby na něj viděla. Setkala se jeho krásným úsměvem a pak hned dostala malou pusu. "Dobré ráno miláčku, myslel jsem si, že budeš ještě spát je hodně brzo." "Už se mi nechce spát a myslím si, že takhle dobře už jsem se nevyspala opravdu dlouho. Jsem tak moc šťastná a tak vděčná za to, že tě mám." "To já bych měl být vděčný a taky jsem. Máš hlad? Myslím si, že snídaně do postele by byla celkem fajn." "Vlastně mám docela hlad, ale můžeme se najíst v kuchyni." Břéťa se usmál a pak Terku políbil a byl rád jak mu hned vyšla vstříc. "To můžeme, ale ty si zasloužíš snídani do postele takže já jí půjdu připravit a pak se najíme." Terka se ještě usmála, když Břéťa odešel z ložnice a uvědomila si, že je teď skutečně šťastná. Normální obyčejné ženské štěstí, protože má muže který jí miluje. Velkým plusem bylo jak ho měla ráda Anička a věděla s jistotou, že ona si ho prostě oblíbila hned jakmile sem přijely.

Teď jí taky napadlo jak to vlastně celé udělají a jak to řeknou mámě Břéťi a její rodičům. Ještě tu byly narozeniny Aničky, které měla za čtrnáct dní. Lenka si vzala na starosti celou oslavu a bylo to úžasné. Napadlo jí jak by se jí jako dárek k narozeninám líbila zpráva, že ona a Břéťa jsou spolu. Loni když slavila páté narozeniny tak si přála tátu, který by je měl obě rád. Možná by to na Břéťu bylo moc rychle? Jak to taky udělají s tím, že by chtěli být spolu a zároveň tu budou ve dvou bytech. Teď vlastně ona bude ještě minimálně měsíc v bytě Sid. Měla teď tolik otázek a přemýšlela, že by s nimi potřebovala pomoct. Jednou hlavní věcí si byla jistá a tou byla láska. Úžasná něžná láska díky které jí dal Břéťa čas a ona se díky tomu dokázala postavit všem démonům. Ještě se možná nějaké objeví, ale teď budou na jejich řešení dva a ona si umínila, že hlavně musí zkusit s Břéťou víc mluvit. Všimla si, že Břéťa se zrovna vrátil s tácem a na něm byla spousta věcí. Úžasná snídaně do postele, tak na tohle by si moc ráda zvykla. Břéťa si sedl vedle Terky a položil před ně tác se snídaní. "Myslím si, že tohle je moc fajn a upřímně přemýšlím, že bych z takových snídaní udělal nějaký pravidelný zvyk." "To by se mi moc líbilo, prostě jsi úžasný muž." Břéťa dostal pusu a pak se pustili do jídla.