Křehká jako sklo

47. Báječný den

Nedělní ráno si Terka vážně užívala, protože možnost ho trávit s Břéťou byla přesně ta věc co jí v životě chyběla. Včera se vrátili z vily docela pozdě, ale užili si fajn čas s přáteli. Něco co jí v Praze chybělo celé ty dlouhé roky. Teď ležela v posteli a pozorovala Břéťu, který ještě spal. Bylo hodně brzo ráno, ale ona už nemohla spát. Uvažovala o tom co jí včera řekl Richard, když mu volala. Měl z ní velkou radost a taky jako ostatní zastával názor, že není nic špatného na tom co s Břéťou teď plánují. Jenže jí taky hlavně kladl na srdce, aby s ním mluvila i kdyby se ozvaly špatně sny. To bylo něco o čem vždycky dokázala mluvit jen s ním a nevěděla jak by o tom pak případně dokázala mluvit s Břéťou. Jenže on jí miloval a věděla, že by určitě pomohl. Některé věci prostě ještě asi budou občas těžší, ale zvládnou to spolu. Mohla se taky spolehnout na to jak se o ní staral a snažil se předvídat to co jí trápí. Před šesti lety si myslela, že její život skončil. Po tom všem dokázala žít jen pro dceru, ale všechno ostatní nechala daleko za sebou. Navíc pak i špatné vztahy v práci ukončili její schopnost chtít jít dál. Naštěstí bývalá práce už byla jen špatná vzpomínka.

Zadívala se z okna, protože začínalo svitat. Měla teď už i všechny peníze co jí firma dlužila a jak správně podotkl už na poprvé právník Hruškových tak i s menší částkou navíc. Byla to dost slušná částka a ona z toho byla opravdu nadšená. Nešlo ani tak o ty peníze, ale brala to hlavně jako satisfakci. Za všechno co se jí tam dělo a jak hnusně se k ní chovali si teď mohla říct, že stejně nakonec vyhrála ona. Koupí rozhodně Aničce nové kolo po kterém touží a asi požádá o pomoc Alenu s Jitkou. Obě byly nadšené cyklistiky a tak budou vědět co přesně bude potřeba. Taky jí napadlo v návaznosti na její dárek, že Břéťa se včera ptal co by měl Aničce koupit on. Naprosto jistě teď věděla o co ho požádá a dcera z toho bude naprosto nadšená. Rybářské náčiní vlastní zatím neměla a byl čas jí už nějaké pořídit. Už i Raul říkal, že počítá s jejím zápisem do jeho kroužku. No život začínal nabírat konečně ten správný směr a ona už nemohla být šťastnější. Snad zítra dopadne dobře večeře a všichni budou spokojení. Teď jí z myšlenek vyrušil Břéťa, který se vzbudil a přitáhl si jí do náručí, aby jí mohl dát pořádnou pusu. "Dobré ráno miláčku." "Je to přímo krásné ráno." Terka se nechala chvilku líbat a pak se rozhodli si jít udělat snídani.

Břéťa byl tak šťastný s tím jak se všechno vyvíjí. Teď si všiml jak se Terka rozhlíží po kuchyni. "Uvažuješ nad tím jak by to tady mohlo vypadat?" "Vlastně ano a upřímně asi mám malou představivost." "Počkej až to architekt udělá do vizuálu, ale vlastně je to jednoduché. Jídelní kout se tady zruší a kuchyně bude na té velké stěny mezi okny ve vedlejší části bytu. Ostrůvek do prostoru bude tam co je teď tady zadní část linky." "Jasně už to chápu a tam pak bude i jídelní stůl směrem k naší ložnici a tvojí pracovně. Takže tady bude daleko víc místa." "Přesně tak, prostě ty tři metry navíc dají možnost dát do obýváku i pořádnou stěnu na knížky a podobné věci. Určitě se pak ještě můžeme domluvit až to uvidíme v plánech, ale jsem si jistý, že to bude perfektní. Taky je výhoda, že je nahoru jen jedno schodiště a zadělat jedny dveře je to nejmenší. Upřímně už si nejsem jistý, které se přidělávaly, ale v plánech to je." Břéťa viděl jak nadšená z toho všeho Terka je a to mu dělalo radost. Teď ho taky ještě překvapila. "Možná je to hloupost, ale tahle kuchyň stejně půjde pryč, co kdybychom ji dali dolů k našim. Vím jistě, že se tam přesně taková měla kupovat a tahle je vlastně skoro nová. Nějak bychom si bez kuchyně poradit zvládli." "Taky už mě to napadlo, ale nebude to tvojí mámě vadit?" "Myslíš po tom co zjistí, že jsme my dva spolu?" Břéťa sledoval jak se Terka začala smát a měla vlastně úplnou pravdu.

Později si Terka dál užívala báječný den a těšila se až zítra všechny přijedou ze Šumavy. Hlavně se těšila na Aničku a na to jak za pár dní bude nadšená z toho, že bude mít to co si vždycky přála. Břéťa byl teď v bytě, který budou mít její rodiče a ona si prohlížela novou terasu. Už se na ni mohlo a byl to prostě úžasný prostor. Táhla se po celé zadní straně domu a až se zařídí bude tu nádherné místo, kde trávit čas. Tak moc její život změnil za poslední měsíce a ona musela děkovat osudu, že je všechny přivedl sem. Všimla si Břéťa se k ní teď přidal. "Je to tak úžasné a až tu bude nábytek tak to nebude mít chybu." "Souhlasím a to, že nebudu muset pořád většinu věcí uklízet před špatným počasím je fakt příjemná změna. Adam mi včera nabídl, že firma co se mu stará pravidelně o zahradu to tady dá dopořádku. Připraví záhony jak to bude máma chtít a celkově to tady dají dopucu." "To bude fajn prostě tu nejtěžší práci udělají a mámy si to pak jen osází." "Terezko jsem tak moc šťastný a vděčný, že jsi mi tu šanci dala." Terka si ho přitáhla blíž a políbila ho."To já bych měla být vděčná, že jsi to všechno vydržel a byl jsi tak moc úžasný." Břéťa jí znovu políbil a pak ji jen chvilku držel v náručí.