Křehká jako sklo

80. Pohádka skleněné princezny

Lenka seděla v ložnici a nechala Jitku naposledy zkontrolovat líčení. Všichni už byli nachystaní a teď už se jen čekalo na ní až si oblékne svatební šaty. Byla nervózní a uvědomovala si, že tohle je její skutečná pohádka. Byla tak moc šťastná a užívala si každý den lásky, kterou s Petrem měli. Všechno mohlo dopadnout úplně jinak, ale jako v každé pohádce tu byla dobrá vila, kterou pro ně dva byla Sid. Té to strašně slušelo a ona byla tak šťastná, že jí půjde za svědka. Všechno už bylo úplně perfektní a taky se zrovna objevila Terka, která přinesla její kytici. Jitka je nechala být s tím, že jde zkontrolovat Alenu a ostatní. Její kamarádky už odešly a bylo skvělé jak díky nim šlo všechno hladce. Užívala si svůj účes, který tvořil volný drdol a pár jemných pramenů jí spadlo podél tváře. Závoj měla připnutý přímo v drdolu a byl ozdobený hřebínkem na kterém byly drobné kvítky v barvě její kytice. Měla na sobě taky diamantové šperky po mamince a tím tu s ní byla vzdáleně přítomná. Strejda ji dovede k oltáři a bude na to moc hrdá, stejně jako mu teď přála vztah s Julií. Jen teď nechápala jak ji to mohlo uniknout, ale to bylo vlastně jedno. Nechala se teď obejmout od Sid i Terky a obě jí pomohly do šatů.

Sid se dívala na Lenku a byla tak moc pyšná. Vypadala nádherně zářila štěstím a láskou. "Jsi tak nádherná zlatíčko a Petr bude moc dojatý až tě uvidí." "Sid má pravdu a opravdu moc ti to sluší. Teď máš další vrchol vašeho příběhu a já jsem moc šťastná, že to můžu prožívat s vámi." "Děkuju oběma a já vím, že už je čas jen dejte mi ještě minutku." Sid se usmála a vzala Terku, aby mohla být Lenka chvilku sama. Lenka přešla k poličce kde měla rodinné fotografie. Vzala do rukou jednu na které byli ještě všichni. Rodiče a hlavně máma jí moc chyběli, ale měla Adama a hlavně strejdu. Pak přišli přátelé a Sid, která do rodiny zase vynesla smích a štěstí. Ona sama našla svoji lásku a teď se chystala říct ano muži kterého milovala. Jejich miminko bude další kousek její pohádky skleněné princezny. Začala ji psát už hodně dávno a nakonec všechno zlé bylo překonáno a zbyla jen láska. Položila zpátky fotku a otočila se ke dveřím ve kterých se po zaklepání objevil Raul. "Holčičko jsi tak krásná a dole už je všechno připravené." "Děkuju a taky děkuju za všechno co jsi pro mě kdy udělal, máma tě ráda." "Taky tě mám rád." Lenka ho objala a pak zavěšená do jeho rámě vyšla z pokoje.

Petr stál venku na zahradě, kde už s Adamem po boku čekal až se objeví Lenka. Byli tu všichni které měli rádi a kteří nějakým způsobem určovali jejich život. On sám si uvědomil, že teď zažívá skutečně čisté štěstí. Nejen kvůli dnešní svatbě, ale hlavně i miminku, které s Lenkou čekali. Moc se těšil až budou mít ten malý uliček za pár měsíců v náručí a tím napíši další kapitolu svojí lásky. Zahrada byla krásně tichá a všichni čekali tak jako on. Věděl jak málo chybělo, aby se nic z toho nestalo a zároveň tu teď stál a chystal se si vzít lásku svého života. Podíval se na Adama, který se na něj usmál. Všiml si jak přišla Terka a sedla si vedle Břéťi, který jí hned vzal za ruku. Taky zahlédl Sid jak čeká aby mohla projít uličkou a zaujmout svoje místo. Kdysi si myslel, že už nikdy nebude šťastný, ale mýlil se a osud mu nakonec vynahradil všechno čím si prošel. Jemný vánek si pohrával s listy květin a pak už jen zahlédl jak se Sid vydala uličkou směrem k nim. Postavila se na svoje místo a pak už viděl jak Raul vede Lenku směrem k němu. Byla doslova nádherná a brala mu dech. Krajkové šaty jí tak moc slušely a on musel zahnat slzy štěstí co se mu draly do očí. Krajková sukně se jí jemně vlnila kolem nohou a v rukou měla nádhernou kytici. Pak přišli k němu a Raul jí políbil na tvář a vložil její ruku do té jeho.

Sid převzala Lenčinu kytici a pak se slzami v očích sledovala jak si ti dva vyměňují sliby a slibují si lásku. Bylo to tak krásné a přítomnost rodiny a přátel tento obřad činila tak výjimečný. Adam byl na sestru tak moc pyšný a zároveň se taky moc těšil kvůli Petrovi, protože on si tohle všechno tak moc zasloužil. Nemohl by si pro Lenku přát lepšího muže, který jí hluboce miloval a se kterým byla tak šťastná. Lenka poslouchala jak paní starostka říká, že je čas na výměnu prstýnků. Měla strach, aby se jí moc netřásly ruce, ale nakonec to zvládla. Petr jí taky nasadil prstýnek a pak už byl čas na první manželské políbení. Byl to krátký polibek, ale pro ni znamenal všechno. Nakonec oba i se svědky stvrdili podpisy dnešní obřad a mohli začít přijímat gratulace. Raul se díval jak moc to těm dvěma sluší a zároveň držel za ruku Julii a ona se na něj krásně usmála. Prostě dnešní den už nemohl být lepší. Počkal si a pak jim šli taky popřát. Lenka zářila štěstím a byla tak nádherná a v šatech byla tak moc podobná svojí mamince. Vzal Julii stranou a společně pak došli vyprovodit paní starostu a matrikářku. Oběma dali připravenou výslužku ze svatby a poděkovali za dnešní den. Následně se vrátili na zahradu, protože byl čas na fotky rodiny. Byla tu další pohádka kterou mohl zažívat a doufal, že Alice i Eduard by byli moc pyšní a šťastní.