Křehká jako sklo

21. Čas na rozmyšlenou

Břéťa si v pátek užíval den a upřímně se cítil líp než poslední roky. Teď se zrovna snažil rozhodnout jestli Terce znovu napsat. Psali si ráno a ona mu taky prozradila, že Anička s babičkou a jeho mámou odjedou v neděli na Šumavu. Tohle bylo něco co ho hodně potěšilo a to z mnoha důvodů. Než stihl vymyslet něco dalšího tak se u něj k kanceláři objevil Petr. "Takže šéfe mám na tebe otázku." "No tak to jsem zvědavý jakou." "Kuře nebo ryba?" Břéťa se na Petra nechápavě díval a přemýšlel, že se teď vůbec nechytá. "Hele nemohl by jsi být přesnější a říct mi co z toho mám jako pochopit?" "Terka uvažuje, že by tě pozvala příští týden na večeři. Takže mám za úkol říct tvoje nejoblíbenější jídlo, jenže ty jich máš tolik, že teda fakt jedno nevyberu." Břéťa se usmál a musel uznat, že tohle ho hodně potěšilo, protože Terezka očividně chtěla pokračovat tak jak začali. "Tak v tom případě něco z kuřete. Víš pořád se bojím, že bych jí mohl ublížit." "Já to takhle měl s Lenkou úplně na začátku. Bál jsem se, že jí ublížím, že ji ohrozím kvůli tomu případu, ale nic z toho není důležité. Jediné co má váhu jsou city a láska, všechno ostatní jsou jen výmluvy nebo strach." Petr se na kamaráda díval a doufal, že to snad pomůže a on si bude ve vztahu s Terkou víc věřit.

Po Petrově odchodu zůstal Břéťa zase sám se svými myšlenkami. Nějak začal doufat, že by to všechno mohlo opravdu dobře dopadnout. Zatím by mohl využít té večeře a vysvětlit Terce jak to je s ním a proč byl vlastně tak dlouho sám. Po všem co se o ní dozvěděl jí tohle prostě dluží a možná to pomůže a ona se s něčím svěří i jemu. Upřímně teď udělal něco, co mu Adam, ale hlavně Petr radili, našel si starý spis k jejímu případu. Měl ho vytištěný, ale zatím se do něj nepodíval. Chtěl si ho dneska vzít domů a snad mu dá nějaké další vodítko v tom jak dál postupovat. Pochopil, že Terka má strach mluvit o tom co se jí stalo a to, že to krom Richarda řekla Sid bylo velkým krokem. Ostatní věděli hodně, ale ne všechno. Nakonec pro dnešek skončil s prací a vydal se domů. Máma jako vždycky byla na zahradě a nadšeně mu vyprávěla jak moc se s Blankou těší na Šumavu. Byl rád, že tam budou, protože si užijí klid, přírodu a možnosti výletů. Naštěstí se na nic víc neptala a tak zamířil k sobě nahoru. Taky ještě zkontroloval rekonstrukci a byl nadšený, že skoro všechno už je hotové. Teď se dodělají obklady a podlahy a pak už bude čas na další věci.

Za dvě hodiny si šel nalít už třetího panáka a bylo mu jedno, že tolik toho už nevypil dlouho. Dočetl zrovna Terky spis a musel uznat, že je mu přímo fyzicky špatně. Seznam jejích zranění po tom jak jí ten zmetek zmlátil byl šílený. Navíc tam potom byla její výpověď o tom jak se k ní choval už pár týdnů. Doslova ji ovládal a ona neměla sílu a možnost odejít, protože ji přesvědčoval jak to všechno dělá pro ni a musí mu být vděčná. Taky tam byl posudek Richarda. To bylo přímo děsivé čtení, které zahrnovalo všechno co za rok s tím zmetkem zažila. Teď ten spis zavřel a uvažoval co má dělat. Nakonec se rozhodl, že potřebuje pomoct a tak zkusil zavolat Petrovi, který byl ale s Lenkou někde venku. Než stihl něco dalšího vymyslet tak se mu ozval Adam který byl se Sid v baru a nabídli mu, že se staví. Během pár minut už tu byli a on se jim svěřil, že četl Terky spis. "Petr předpokládal, že to uděláš i jsme ti to radili." Břéťa se na Adama podíval a všiml si jak se smutně usmál. "Původně jsem to chtěl zase skartovat a upřímně jsem to vážně měl udělat." "Petr nám to doma říkal, že tě to asi napadne jako možnost zjistit víc a zároveň netrápit těmi otázkami Terku." "Sid je to tak strašný, je tam Richardův posudek a mě je normálně fyzicky zle. Zažil jsem během kariéry i případy domácího násilí, ale tohle je tak hrozné."

Sid se na Břéťu dívala a věděla, že je dobře, že to četl dokonce sama Terka si pohrávala s myšlenkou mu ten spíš dát. Sama jeho kopii měla a tak nějak si myslela, že by spíš pochopil tohle než když by se mu to pokoušela vysvětlit sama. "Terku samotnou napodlo ti ho zkusit dát přečíst. Ona o tom moc mluvit nedokáže. Ještě se mnou ano, ale s mužem to nezvládá. Richard je v tomhle výjimkou, protože mu prostě věří." "Sid co když jí ublížím i když nechtíc, dávám si pozor, ale bojím se. Ona je tak výjimečná, ale zranitelná." "Podívej já se na začátku vztahu taky bál spousty věcí a musel jsem věřit, že láska mi pomůže být se Sid šťastný což jsem." "Petr mi dneska říkal něco podobného, ale asi jsem jen potřeboval ujištění, že nedělám něco špatného a mám to dál zkoušet." "Dneska vypadala vysloveně šťastně, takže rozhodně to děláš správně." Břéťa se usmál a chtěl ještě něco říct, ale v tom se Adamovi ozval telefon a byl to Láďa. "Čau co se..." "Tak hlavně v klidu jsme kousek od vás a hned tam budeme." Sid poslouchala hovor a okamžitě jí došlo co se děje. "Takže promiň my musíme, ale věř mi bude to dobré." Břéťa už jen sledoval jak ti dva rychle míří k Adélce a Láďovi, protože miminko už se konečně rozhodlo přijít na svět. Ještě si vymínil, že mu dají vědět a pak se sám vrátil ke svým myšlenkám a měl čas na rozmyšlenou o tom co všechno příští týden Terce řekne osobě.