Křehká jako sklo

54. Život na hraně

Terku ráno vzbudila vůně snídaně a zjištění, že je v posteli sama. Opatrně došla chodbou ke kuchyni a dívala se jak Břéťa připravuje snídani. On měl dneska volno a tak měl čas na takové věci. Čím dál víc si uvědomovala, že tohle to skutečné štěstí o kterém vždycky snila. Došla až k němu a objala ho ze zadu. "Dobré ráno, krásně to voní." "Dobré ráno a bude to hotové za chvilku." Terka počkala než Břéťa nandá vajíčka na talíře a pak se k ní otočil a dal jí pořádnou pusu. "Napadlo mě, že zajedu dopoledne k Raulovi a rovnou se s ním domluvím na vybavení pro Aničku." "Myslím si, že je to skvělý nápad a navíc kvůli mě jsi teď na rybách dlouho nebyl." "Lásko to mi přeci nevadí, ale máme toho i teď dost v práci tak uznávám, že si na pár hodin sednout k rybníku bude fajn." "Buď tam jak dlouho budeš chtít, protože je to koníček, který máš rád a já ti ho nikdy nebudu brát." Terka si všimla jak se na ní Břéťa krásně usmál. Řekla mu pravdu, protože to, že ona sama tenhle koníček nepěstovala neznamenalo, že ho díky tátovi nechápala. Navíc pak tam budou určitě chodit i spolu a s Aničko. "Já si dneska užiju malou v práci a pak uvidíme jak to naplánujeme." "Miláčku buď s ní dneska klidně večer u vás. Je to tak v pořádku."

Břéťa věděl, že mu bude Terka chybět, ale teď musí ještě pár dní vydržet a on jí ten čas dá. Má teď víc než si myslel, že už mít bude. "Tak dobře a jsi si opravdu jistý, mohla bych přijít až usne." "Jsem si jistý i tím, že je to pro tebe nejlepší. Nenuť se k tomu, že spolu musíme být pořád. Takový zdravý vztah není, protože stejně jako náš čas společně je důležité, aby jsi měla i ten jen pro sebe. Můžeš ho trávit sama, s malou, nebo s holkama třeba na večeři, nebo v baru. Lásko já tě miluju a chtěl bych s tebou být pořád, ale to neznamená, že nemáš mít svůj život a svoje koníčky." Terka poslouchala co jí Břéťa říká, pak jí steklo pár zbloudilých slz. Musela se nechat obejmout a všimla si, že Břéťa vypadá nejistě. Dopřála si pár minut v jeho objetí, než si dokázala srovnat to co mu chce říct. "Promiň asi jsem tě vyděsila, víš tohle jsem neměla, nebo spíš jsem to nesměla mít. Pořád si uvědomuje víc a víc jak to všechno s Filipem bylo špatně. Možná se tohle ještě prostě párkrát stane a hlavně chci, aby jsi věděl, že jsem v pořádku. Miluju tě." Břéťa se usmála a dal jí pusu. Byl to teď tak trochu život na hraně, ale stálo to za to. Prostě minulost ještě chvíli bude svoje růžky vystrkovat, ale spolu to zvládnou.

Terka seděla později ráno u sebe v kanceláři a užívala si přítomnost dcery. Sid jí před půl hodinou přivedla a malá vypadala doslova nadšeně. S Luckou si hned sedly a rozhodně si budou mít co říct i až se vrátí že Šumavy. Teď jí vyprávěla jak se dívaly na film a jak to bylo úžasné. "Mami myslíš si, že bych mohla s dědou, až tu zase bude jít na ryby? Nebo bych mohla jít s Břéťou, že bych mohla?" "Můžeš mít obojí, protože děda se na to už těší a pokud si vzpomínám tak Břéťa ti to slíbil než jste odjely na Šumavu." "Moc ráda bych s ním šla na ryby, víš mami on je moc fajn. Julie je taky moc fajn a mohla bych jí víš..." Terka sledovala dceru jak se zarazila a bylo vidět, že přemýšlí. Vzala jí za ruce a dala pusu na tvář. "Broučku copak se děje?" "Mami mohla bych Julii říkat babi? Zeptala by jsi se jí? Můžu jí tak říkat i když to není práva babička?" Terka dceru objala a málem se jí zastavilo srdce. Takhle dětská čistá láska je tak úžasná. Prostě ona cítí to co je správné a jak to má být. "Tak já se jí zeptám a možná by jsi si to mohla nechat na narozeniny co ty na to?" Terka sledovala jak se Anička zářivé usmála a pak jí skočila kolem krku. "Děkuju mami, mám tě ráda."

Břéťa seděl s Adamem na terase u Raula a mluvili o možnostech přestavby bytu a hlavně stěhování. "Prostě to neřeš, Zdeňkova firma krom úklidu tohle taky řeší, takže to udělají a navíc celý byt připraví a uklidí." "Tak dobře, ale..." "Žádné ale, prostě to tak nech. Víš někdy sám nemám rád to kým jsem se během let stal. Každý by se se mnou chtěl přátelit a to hlavně kvůli penězům a přístupu k nim. O to víc si vážím normálního přátelství a pokud jsou ty peníze dobré k tomu, abych mohl pomoct přátelům tak pak opravdu plní svůj účel." "Tak dobře no. Jinak Petr mi říkal, že plánují s Lenkou svatbu." "Asi v půlce září, ale to jde celkem mimo mě. Teď mám jen otázku už jsi něco zjistil?" Břéťa přesně věděl na co Adam naráží. "Mají ho pustit za tři týdny a pak se má hlásit na probační službě. Jeho rodiče jsou v Praze, takže předpokládám, že zamíří tam." "Dobře až budeme vědět víc tak to vyřešíme, no já mizím do práce, protože mám odpoledne poradu." Břéťa došel pomalu na místo, kde měl nahozeno a sedl si na rybářskou židli. Raul mu zařídí dárek pro Aničku a on si umínil, že by jí sem mohl v pátek vzít. Měl volno mezi nočními a tak by to bylo moc fajn.