Křehká jako sklo

52. Velký šok

Julie seděla u stolu a měla co dělat, aby nezačala plakat. Tak moc si pro Břéťu přála báječnou ženu a teď je to tady a vlastně to ani lépe dopadnout nemohlo. Teď je její syn nejen očividně šťastný, ale Terezka doslova rozkvetla. Toho si všimla už dopoledne v zoo, ale chybně si myslela, že je tak šťastná kvůli návratu dcery. To určitě byla také pravda, ale teď viděla jak se zářivě usmívá na jejího syna. Ona tak získá vlastně nejvíc a to opravdovou vnučku. "Mám z vás dvou opravdu radost. Víš Terezko já už se naděje u Břéťi vzdala, ale trápilo mě to pořád." "Já vím mami a jsem si toho vědom. Což mi připomíná, že nejen tobě dlužím vysvětlení." Julie teď konečně poprvé poslouchala o tom co se stalo, když Břéťu prostřelili a jak celá ta situace ovlivnila jeho život. Bylo jí do pláče, protože pochopila, že on si to nevybral úplně dobrovolně, ale byl sám protože chápal a to až příliš dobře ztrátu. Smrt jeho otce k tomu taky hodně přispěla a to jak jí viděl se tím trápit byl asi první článek tohoto řetězu. Naštěstí to už bylo pryč a vzájemná láska dokázala jim oběma pomoci překonat svoje démony. Věděla toho od Blanky hodně, ale obě zároveň chápaly, že o tom co se Terce stalo neví ani zdaleka všechno. "Je mi to moc líto a zároveň i chápu, proč jsi mi to nikdy neřekl."

Když Blanka poslouchala vyprávění Břéťi došlo jí jak osamělý život měl a hlavně jak moc i jeho ovlivnila minulost. Teď se ovšem blýskalo na lepší časy. "Jen poznámka na okraj, ale víte vy dva, že Aničce splníte největší přání k narozeninám?" "Ano mami jsme si toho vědomí a proto vás tři chceme poprosit, aby jste jí to ještě těch pár dní neříkali." "Holčičko u mě je to určitě v bezpečí a na tyhle dvě dohlédneme." "Díky tati a je tu ještě jedna věc co vám chceme říct." "Terka má pravdu a pochopíme pokud se vám to třeba trochu nebude líbit, ale rozhodli jsme se začít teď společně žít." Marek poslouchal co Břéťa říká ohledně rekonstrukce bytu a věděl, že je to to nejlepší co se mohlo stát. Taky jim oba s Terkou řekli o tom jak to pak bude s bytem Sid. "To o čem chceme mluvit se týká vašeho bytu dole. Napadlo nás s Břéťou, že by jste si tam vzali tuhle kuchyň. Od tud bude muset jít stejně pryč a truhlář jí dělal před dvěma roky takže je skoro úplně nová." "To beru všemi deseti, protože jsem si jí zamilovala, když jsem se tu byla s Julií dívat úplně poprvé a ona mi ukazovala práci truhláře." "Tak dobře všechno domluvíme a nějak to celé uděláme. Architekt už pracuje na úpravě tady toho prostoru a pak se domluvíme co dál."

Po večeři stál Marek s Břéťou stranou a čekal až dámy sklidí ze stolu a nandají dezert. "Opravdu ti to nevadí?" "To přeci nemůžeš myslet vážně. Samozřejmě, že mi to nevadí, vlastně už bych nemohl být šťastnější. Předpokládám, že toho hodně víš buď od Terky nebo třeba z jejího spisu?" "Z obojího a upřímně říkám, že jsem si před pár dny nemyslel, že vám už dneska budeme moct říct, že jsme spolu." Marek nemusel být génius, aby mu slova Břéťi došla. Očividně se vídali, ale sblížení po intimní stránce bylo asi hodně těžké. "Podívej to, že se od tebe nechá zcela normálně obejmout a políbit je víc než jsem si myslel, že ještě uvidím. Myslím si, že to pro tebe muselo být sakra těžké." "No řeknu to takhle, velké štěstí je, že je teplo a ty studené sprchy nebyly takový problém." Marek se na Břéťu usmál a byl šťastný za ně oba. Navíc jemu se splnilo největší přání a to vidět Terku zamilovanou a šťastnou. "Jak jsi v pohodě s tím bydlením?" "Je to správný krok, protože ani jeden nemáte na co čekat. Terka žila roky v temnotě a teď má právo žít normální život stejně jako ty. S Aničkou vám teď pomůžeme a nějak se to vyřeší. Jak rychle by se dal dát náš byt dole dopořádku?" "No pokud se přestěhuje kuchyň, tak zbylý nábytek by měli přivést v úterý. Ten už jsem s Blankou konzultoval, čekalo se jen na kuchyň." "Tak to zařiď co nejrychleji, jsem si jistý, že Adam rád pomůže. Vezmeme si Aničku rovnou sem s tím, že se bude moct podílet na zařizování zahrady a to se jí bude líbit. Terka s nimi bude něž usne a pak můžete být spolu." Břéťa se usmál a zadíval se k ženám v kuchyni, které si taky tiše povídaly.

Julie pořád zpracovávala skutečnost, že Břéťa není sám. "Já jsem pořád ještě v šoku, hlavně z toho co nám nakonec řekl, ale ty jsi to věděla že?" "Ano věděla a navíc to Břéťa řešil i s Richardem, hodně mu to pomohlo. To bylo ještě než jste odjel, já si pořád nebyla jistá, že s ním dokážu mluvit a vysvětlit mu všechno co se mi stalo. Já vím, že ti toho máma hodně řekla, ale bylo toho hodně co jsem potřebovala, aby Břéťa věděl než jsem vůbec souhlasila s první schůzkou." "Rozhodně si dal záležet s místem kam tě vzal, navíc na jeden z tvých nejoblíbenějších filmů. Mám z tebe hroznou radost holčičko. Už jsem pochopila, že toho strašně moc nevím a možná je to tak opravdu dobře. No teď si dáme ten dezert a jen taková otázka i když asi znám odpověď předem. Zůstáváš tady, nebo jdeš pak s námi domů?" Blanka sledovala jak se její dceři udělal ruměnec a tak jí bylo jasné, že tu rozhodně zůstává. Objala ji a pak si šly sednout zpátky ke stolu, aby probrali další věci co budou potřeba. Jen strávit tenhle velký šok jí přeci jen bude ještě pár dní trvat. Teď bylo nejdůležitější, že Terezka a Břéťa byli zamilovaní a šťastní.