Carlisle
Z lovu jsem se vrátil v pět ráno. Došel jsem do svého pokoje a dal jsem si rychlou sprchu. Pak jsem si šel vybrat oblečení. Vybral jsem si černé trenýrky, modré džíny a bílou košili. K tomu jsem si vzal černé společenské boty. Z domu jsem vyjel o půl osmé.
Esme
Se Stacy jsme čekali na Carlisle před domem za deset minut osm. Stacy se velmi těšila. Slíbila jsem jí, že až pomůžeme nakoupit Carlisleovi, tak si nakoupíme my dvě. Carlisle byl přesný. Přesně v osm hodin zastavil jeho černý mercedes před domem. Nastoupili jsme. Obě jsme seděli vzadu. K obchodnímu centru jsme dojeli ve čtvrt na devět. Společně jsme zamířili dovnitř obchodního centra.
Stacy
Vešli jsme hned do prvního obchodu. Pan Cullen si vybral tři košile. Jednu bílou, jednu černou a jednu bledě modrou. Pak si vybral černé společenské kalhoty, bílé a modré džíny. Chvíli jsme ještě chodili po obchodech a pan Cullen nás pak pozval na oběd. S Esme jsme si dali gyros. Pan Cullen tvrdil, že nemá hlad, takže si nic nedal.
Carlisle
Když se Esme se Stacy najedly, nabídl jsem jim, že je odvezu domů. ,,Promiňte Carlisle, ale já jsem slíbila Stacy, že až Vám pomůžeme nakoupit, tak že si nakoupíme my dvě." Usmál jsem se. ,,V tom případě, pokud vám to nebude vadit, se k vám připojím a pak vás odvezu domů." Esme se podívala na Stacy. Ta horlivě přikývla. ,,Tak dobrá." Usmála se a všichni jsme se vydali do dalších obchodů. ,,Stacy běhala po obchodě a nosila Esme hromady šatů s tím, že si je musí vyzkoušet. Nakonec jsme jí společně dotáhli do kabinky. Nejdříve se nám ukázala v krásných světle růžových šatech. Jen jsem vyvalil oči, jak moc jí to slušelo. ,,Tak co vy na to?" Zeptala se nás. ,,Moc ti sluší." ,,Dokonalé." Zněly naše komentáře. ,,Teto Esme, vezmeš si je?" Esme se podívala na cenu. ,,Nemůžu si je vzít Stacy jsou moc drahé."
Stacy
Chodili jsme po obchodech. Mě Esme nakoupila růžové šatičky, černé balerínky a nádherné světle modré plavky. Sama si koupila jen takové ošklivé šedé šaty. S nákupy jsme skončili až ve tři odpoledne. Pan doktor Cullen donesl všechny tašky do auta. Tetě Esme otevřel pan Cullen dveře u spolujezdce. Teta s kratičkým zaváháním nastoupila. Pak doktor Cullen otevřel dveře mě. A nakonec se posadil za volant.
Esme
Před náš dům jsme se dojeli ve čtvrt na čtyři. Se Stacy jsme vystoupili a pan Cullen nám podal naše tašky. Ale bylo jich nějak více, než jsme jich původně měli. Podívala jsem se, jestli nám Carlisle, nechtěně nedal nějakou z jeho tašek. ,,Carlisle, kde se to tady vzalo?" Na tváři se mu objevil potměšilý úsměv. ,,Kde se to tady vzalo?" ,,V těch taškách jsou věci, které jsme si nekoupily." ,,Ano, ale některé z těch šatů a dalších věcí vám tolik slušeli, že jsem nemohl odolat, abych je nekoupil." ,,Ale, to Vám musím vrátit, kolik Vám dlužím?" ,,Víte co Esme, splatíte mi to tím, že se mnou půjdete zítra večer na večeři ano?" Podívala jsem se na Stacy. Ta horlivě kývala. ,,Tak, asi." ,,Notak teto." Vybízela mě Stacy. ,,Tak dobrá, půjdu moc ráda." ,,Dobře tak zítra v sedm večer tady. Zatím nashledanou." ,,Nashledanou." Rozloučili jsme se s ním a zamířili jsme si to domů.
