Lidská Esme

Jsem upír

Carlisle

Esme měla dneska ranní, takže když jsem k ní v osm večer vyrazil, věděl jsem, že bude doma. O půl deváté jsem dorazil k jejich domu. Došel jsem k jejich bytu a zazvonil jsem. Otevřela mi Cam. ,,Ahoj Carlisle, jdeš za Esme?" Při téhle otázce se na mě usmívala jako sluníčko. ,,Ano Cam jdu." Usmál jsem se taky. ,,Tak pojď dál." Pozvala mě dovnitř. ,,Díky." Jen co jsem vešel do bytu přiběhla ke mně Stacy. ,,Ahoj Carlisle." Zašveholila. ,,Teta je u sebe v pokoji." Prozradila mi. ,,Díky Stacy." Vydal jsem se do Esmina pokoje. Zaklepal jsem na Esminy dveře. ,,Pojď dál Stacy." Usmál jsem se tomu oslovení. Pomalu jsem vešel do jejího pokoje a tiše jsem za sebou zavřel dveře. Esme stála otočená k oknu a dívala se ven.

Esme

Dívala jsem se z okna, když jsem uslyšela klepání na dveře. Jediný kdo tady v tom bytě klepal byla Stacy. ,,Pojď dál Stacy." Pozvala jsem ji do pokoje. Slyšela jsem jak se dveře otevřely a pak zase zavřely. ,,Copak potřebuješ Stacy?" Zeptala jsem se. Slyšela jsem jen tiché uchechtnutí. Rychle jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. ,,Stacy?" Zašeptala jsem a hlas se mi trochu chvěl. Nevím jak, ale najednou jsem byla ve vzduchu. Nevykřikla jsem. Nikdy jsem nekřičela, tomu mě naučil John. Po chvíli jsem se objevila na posteli. Slyšela jsem Carlisleův hlas. ,,Ahoj Esme." ,,Carlisle, hrozně si mě vyděsil." ,,Promiň, ale nemohl jsem odolat." Jen jsem se usmála. ,,A co si potřeboval?" Usměv na tváři mu zmrzl. ,,Přišel jsem tě unést. Vezmu tě k sobě domů, přespíš u mě a zítra si uděláme krásný den, jen my dva." Navrhnul.

Carlisle

,,Přišel jsem tě unést. Vezmu tě k sobě domů, přespíš u mě a zítra si uděláme krásný den, jen my dva." Navrhnul jsem jí. Chvíli přemýšlela, ale nakonec souhlasila. Došla jsem si tedy zavolat do nemocnice a vyřídila si tam volno. Pak se vrátila do pokoje a vzala si jednu z větších kabelek. Dala si do ní pár kousků oblečení a pak si odskočila do koupelny. Počkal jsem na ní v obýváku. ,,Tak můžeme vyrazit." Řekla. Chytil jsem ji za ruku a pak jsem se společně vydali ke dveřím. ,,Stát." Uslyšel jsem Camin hlas. ,,Kampak takhle pozdě?" Zeptala se a na rtech jí pohrával úsměv. ,,Zrovna teď unáším Esme k sobě a vrátím ji zítra pozdě večer." Usmál jsem se a vzhledem k tomu, že Esme už byla obutá, rychle jsem jí popadl do náruče a odnášel jsem ji do svého auta. 

Esme

Carlisle mě dovezl k němu domů. Bylo půl desáté. Když jsme vešli do obýváku, přivítali nás Eleazar s Carmen. Carlisle mě odvedl do jednoho pokoje, popřál mi dobrou noc a odešel. Já jsem si dala rychlou sprchu a pak jsem si na sebe hodila noční košili. Pak jsem si lehla do postele a rychle jsem usnula.

Carlisle

Odvedl jsem Esme do jejího pokoje, který jsme jí s Carmen připravili. Pak jsem se vrátil za ostatními do obýváku. ,,Už to ví?" Zeptala se mě Carmen. ,,Ještě ne. Řeknu jí to zítra." ,,Rozhodl jsi se správně Carlisle." Ujišťoval mě Eleazar. ,,Doufám." Odpověděl jsem mu. ,,Nepůjdem na lov? Tanya už šla." ,,Jistě Carmen půjdeme." Přitakal jí Eleazar a já jsem se k nim připojil.