Lidská Esme

Dokazování

Carlisle

Domů jsem se vrátil v osm večer. Odložil jsem si doma sako a hned jsem vyrazil na na lov. Ulovil jsem si dva jeleny a pak jsem se hned vrátil domů. Když jsem přišel, byla zrovna půlnoc. Sedl jsem si do křesla a četl jsem si odborné lékařské časopisy. V šest ráno jsem si skočil dát rychlou sprchu. Hodil jsem na sebe modré džíny a bílou košili. K tomu bílé botasky. Pak jsem naskočil do svého černého mercedesu a vyjel jsem směr nemocnice.

Esme

Probudila jsem se v pět ráno. Nevěděla jsem jak jsem se dostala domů. Vstala jsem a šla jsem do kuchyně. Narazila jsem tam na Cam. ,,Dobré ránko Esme." ,,Dobré ráno. Jak jsem se dostala do postele?" ,,Carlisle tě sem přinesl?" ,,Carlisle?" ,,Ano, spala jsi mu v náručí." Usmála se na mě Cam. Koukala jsem na ní, jako by spadla z nebe. ,,Opravdu mě přinesl?" ,,Jo zabalil tě do svého saka a donesl tě až do postele." Víc už jsem to raději neřešila. ,,Půjdu si dát sprchu." Oznámila jsem Cam a zavřela jsem se do koupelny. Rychle jsem se osprchovala a umyla jsem si hlavu. Pak jsem si vlasy vyfénovala a přešla jsem k sobě do pokoje. Vzala jsem si růžové šaty, které mi koupil Carlisle. K nim jsme si vzala černé lodičky a černou kabelku. 

Carlisle

U nemocnice jsem byl za deset minut sedm. Počkal jsem v autě, dokud jsem nezahlédl Esme, jak jde do nemocnice. V těch růžových šatech jí to moc slušelo. Vylezl jsem z auta a zamířil jsem si to přímo k ní. ,,Ahoj Esme." ,,Ahoj Carlisle." ,,Jak ti je?" ,,Je mi dobře a díky za včerejší odnos domů." Začervenala se a sklopila pohled. Opatrně jsem jí chytil za ruku. Podívala se na mě, ale rukou neucukla. Vešli jsme společně ruku v ruce do nemocnice.

Esme

Carlisle mě chytil za ruku. Ta jeho byla velmi studená. Podívala jsem se na něj, ale neucukla jsem. I přes chlad, který jsem cítila se mi líbilo mít svou ruku spojenou s tou jeho. Společně jsme vešli do nemocnice. Carlisle mě doprovodil do šatny. ,,Užij si den Esme a nepřepínej se." ,,Dobře i tobě hezký den Carlisle." Usmála jsem se a vešla jsem do šatny. Asi minutu po mně přišla do šatny Briona. ,,Ahoj Esme." ,,Ahoj Brio." ,,Koukala jsem, že jsi přišla s Cullenem." ,,S Carlislem jsme se potkali u vchodu. Tak mě sem doprovodil." Nejdřív se usmála, ale když jsem se otočila ke skříňce, chytila mě za vlasy a mrštila se mnou o zem. Hlavou jsem narazila přímo na podlahu. Dost mě rozbolela, a když jsem se pokusila zvednout, uviděla jsem na zemi krev. ,,Tak poslouchej ty čubko." Spustila Briona. ,,Cullen je jeden z nejhezčích doktorů v nemocnici a já ho chci, takže mi nestůj v cestě." Chytila mě za vlasy a vytáhla mě na nohy. ,,Rozuměla jsi?" Znovu se mnou mrštila o zem. Musela jsem uznat, že má sílu." Klekla jsi vedle mě. ,,Tak co rozuměla jsi čubko? Je ti jasný co ti tady říkám?" Křičela na mě. Nebyla jsem schopná odpovědi. Po druhém odhození, jsem se znova praštila do hlavy a pomalu jsem ztrácela vědomí.