A je tu Alice

134 4 2
                                    

Alice

,,Mé jméno je Alice Brandon." ,,Odkud znáš moje jméno?" Křičel na mě. Byl překvapený a trochu rozlobený. ,,Znám jméno tebe, i Carlisle a dokonce i Esme. Vím, že se neživíte lidskou krví, že Carlisle pracuje jako doktor a." Nenechal mě domluvit. ,,Odkud to všechno víš." Křičel a v hlavě se mu hromadily myšlenky, jak mě chytit. ,,Ani se o to nepokoušej." Varovala jsem ho tvrdším hlasem. Neposlechl mě a skočil po mně. Ladně jsem se mu vyhnula a vyskočila opět do koruny stromu. Následoval mě.

Několikrát jsem se Emmettovi snažila všechno vysvětlit, ale byl mnohem více horká hlava, než jak se mi v mých vizích zdál. Nakonec jsem se rozhodla svůj plán trochu opravit. Seskočila jsem ze skály, na kterou mě mezitím zahnal a rozeběhla jsem se na směrem USA.

Esme

Byla jsem zrovna v půlce Hamleta, když se dole ozval nějaký šramot. ,,Emmette?" Křikla jsem, ale nedostalo se mi žádné odezvy. Odložila jsem tedy knihu a vydala jsem se dolů. Když tu mě někdo popadl. Držel mi pevně ruce u těla. ,,Nechci Vám ublížit Esme." Podle hlasu to byla žena. A podle pevnosti jejího stisku nebyla více než rok stará. Během několika desetin dalších vteřin se dole pod schody, na kterých jsme stály, objevil Emmett. ,,Okamžitě ji pusť." Zakřičel na osobu za mnou Emmett. ,,Pustím ji, když mě vyslechneš." ,, Dobrá." Řekl Emmett po chvíli a narovnal se. Ruce co mě zatím držely, mě pustily. A hned na to mě chytil Emmett a během vteřiny mě odnesl na druhou stranu obývacího pokoje a postavil se předemne.

,,Dobrá poslouchám." Řekl Emmett a já jen těkala nechápavým pohledem mezi Emmettem a tou neznámou upírkou. ,,Neposadíme se raději?" Zeptala se ta upírka. ,, Ne." Odpověděl tvrdě Emmett. ,,Emmette?" Nechápala jsem co se tady děje. ,,Klid, Esme." Řekl mi Emmett, aniž by na mě pohlédl.

Přestávalo mě bavit, nevědět co se tady vlastně děje. Chtěla jsem vyjít před Emmetta, ale jeho paže mě zatáhla nazpět. ,,Emmette nechci tobě a ani Esme ublížit. Chci si jen promluvit." Emmett se opět přikrčil a zavrčel. Položila jsem mu dlaň na záda. ,,Klid Emme." Pak jsem prohlédla na tu upírku. ,,Posloucháme."

Alice

Věděla jsem, že s Esme bude snazší promluvit si. A měla jsem pravdu. ,,Jsem Alice Brandon a jak Vám jistě neuniklo tak jsem upírka. Jsem ji asi půl roku. Proměnil mě jeden přítel, aby mi zachránil život. Již od začátku se neživím lidskou krví. A také mám dar. Vidím budoucnost, tedy takovou, jakou ji činí rozhodnutí lidí, upírů a tak. Doteď jsem byla na útěku, ale již ne nechci skrývat. Viděla jsem ve svých vizích Vaši rodinu a podle toho co jsem se o Vás dozvěděla jsem došla k názoru, že byste mi mohli pomoci. Prosím Vás o to."

Lidská EsmeKde žijí příběhy. Začni objevovat