,,Vstáváme." usměju se, když nám ráno v osm zazvoní budík. Ano Ann u mě zase spala. Ale proto, že v půl desátý máme být obě v nákupním centru, které je blíže ode mě než od ní. Ne, že by to byl extra velký rozdíl, jelikož bydlíme kousek od sebe, ale znáte to. Kdo chce důvod si vždycky najde.
,,Jo, už se těším." i ona se usměje a vyleze z postele. Zalezu do koupelny, kde vykonám ranní hygienu a poté se převleču do červených volnějších minišatů. Na obličej nanesu make-up, řasenku a červenou rtěnku a vlasy nechám volně.Vytáhnu si bílou sportovní tašku, kterou nosím na tréningy, závody a vystoupení a hodím na sebe oblečení a boty, které budu potřebovat. Taky nezapomenu na hřeben a nějaké to líčení, jelikož si to své budu muset ještě dopilovat. Poté se obě vydáme do kuchyně. Nalejeme si alespon pití.. My totiž, když máme soutěž nebo vystoupení tak od rána nejíme. Tedy samozřejmě pouze, když vystupujeme nějak dopoledne. Ne, že by jsme nejedli celý den, když vystupujeme až večer.
,,Škoda, že jsme včera neřekli klukům o fotku. Měly jsme, už je nikdy nepotkáme." povzdechne si Ann.
,,Jo máš pravdu. Včera jsem si říkala, že za nima nepůjdu, protože je nechci otravovat, ale ted toho strašně lituju. Nemuseli jsme se fotit, ale alepson Nialla obejmout." přitakám jí.
,,No ty jsi ho u tech záchodů objala dost ne ?" zasměje se.
,,Ty jsi blbá. Já do něj akorát vrazila. Bože. A pak už se mi za nima tuplem nechtělo, určitě si musel myslet, že jsem úplně mimo." uchechtnu se.
,,Ne, on ani kluci takový nejsou." zakroutí hlavou.
,,TO my vědět bohužel nemůžeme. Ale chtěla bych je poznat, strašně moc. Ale aby byli prostě takový jaký jsou víš co." vysvětlím.
,,Jo já vím, mám to stejně, ale to se bohužel nikdy obyčejnejm smrtelnicím jako jsme my nepodaří, to nech modelkám, herečkám a zpěvačkám." smutně se na mě pousměje. Ještě chvilku si tady tak povídáme než se tedy vydáme pěšky do nákupního centra. Jelikož bydlíme fakt kousíček od centra Londýna jsme tam během patnácti minut. U vchodu už čeká naše taneční skupina.
,,Ahoj lidi." se všemi se tady přivítáme a společně vlezeme dovnitř. Jestli mám být upřímná, vůbec netuším na co ta akce je, ale je tady strašně moc lidí, tak to asi bude velký. Třeba tady bude i někdo slavnej. No dobře to asi ne. Caleb, který je vlastně takový náš hlavní kápo dá vědět pořadatelům, že už jsme tady a poté zalezeme někam stranou kde si rozdáme pokyny. nebo spíše Cal nám je rozdá.
,,Fajn lidi, jelikož tady není moc místa na přípravu a rychlou zkošku musíme se podle toho zařídit. Takže se ted půjdeme převlíct a doupravit na záchody a za půl hodiny se sejdeme venku u vchodu a půjdeme kousek odsud si alepson projet něco co bude potřeba. Nějaký otázky ?" když všichni zakroutíme hlavou rozejdeme se tedy na záchody. S holkama nás je pět stejně jako kluků a tak nám naštěstí ,a by jsme se na převlečení prostřídaly v jedné kabince. Já jdu jako první a tak se rychle převleču do bílých kratásků, zastrčím do nich světle růžovou košili s potiskem bílých srdíček a doplním to lososovým tenkým páskem s mašličkou. Poté vylezu a prostřídám se tak s Ann. Přejdu k zrcadlům, kde se dám ještě do posledních úprav sebe. Vlasy si stáhnu do obyčejného drdolu, nanesu hnědé stíny, udělám si kočičí linky a ze rtů si smeji červenou rtěnku, nahrazujíce jí tělovou. Ještě si rukávy od košile vyhrnu k loktům a jsem hotová. Holkám oznámím, že počkám už venku a tak tam taky zamířím.
,,Tak co Char, jak se těšíš ?" usměje se na mě Caleb, který tady zatím jako jediný čeká.
,,Hodně, ale je škoda, že to bude naposledy. Pak až po prázdninách. Nevím jak to bez tance i vás zvládnu." pousměju se.
,,Mě taky budete chybět, ale víš, že můžeš kdykoliv zavolat a můžeme spolu někam vyrazit nebo si zajdeme zatancovat. A já doufám, že zavoláš, protože až po prázdninách nastoupíš na tu taneční konzervatoř v Americe, už se asi moc neuvidíme."
,,Cale, není jistý jestli se tam dostanu. Dozvím se to až na konci týdne. Mají tam strašně dlouhý přjímací řízení. Uvidíme jak spolu s Ann dopadneme." vysvětlím mu.
,,Ale určitě vás vezmou. Kdyby ne udělal by velkou chybu. Tak krásnou a nadanou tanečnici už nikde nenajdou." mrkne na mě.
,,Cale." zasměju se a drknu ho do ramene. I on se zasměje. To už se pomalu seskupujeme všichni a začneme tedy trénovat.
,,Tak fajn jste fakt skvělý lidi. Myslím, že mžeme jít pomalu dovnitř." usměje se Calem když po chvíli dotrénujeme.
,,Snad jsme ne ? Copak jsi zapomněl, že s náma taky tancuješ ?" lehce se zasměju zatímco si jdu pro tašku, kterou mám položenou na zemi. Než mi, ale stihne odpovědět do někoho vrazím.
,,Já už si to snad budu brát osobně."
Taak. Prosím o voltes a komentíky Niki <3
Q: Holky tak jaký bude vysvědčení ?
A: Já budu mít pět dvojek a jsem v osmičce, takže jsem celkem spokojená.
