*25*

1.2K 71 12
                                    

Ráno vstanu v deset. Byla jsem strašně unavená, protože jsem díky časovému posunu vlastně byla vzhůru o několik hodin déle něž normálně. Ted už jsem naštěstí vyspaná a připravená jít se podívat po městě. Včera jsme se totiž s Jackobem domluvili, že nám to tady dneska v jedenáct půjde ukázat. Vylezu z velmi pohodlné postele a přejdu ke skříni. Venku svítí sluníčko a vypadá to, že dneska bude fakt teplo. Obleču si tedy fialkové třpytivé přiléhavé minišaty apoté zalezu do koupelny tady nahoře, kterou vlastně využívám pouze já a Ann. Vykonám ranní hygienu, na obličej nanesu make-up, řasenku, hnědé stíny a rty přejedu lehoulince fialkovým leskem. Vlasy nechám volně a už nachystaná se vydám k Ann do pokoje. Zaklepu na její dveře a poté co se ozve dále vstoupím do místnosti. Ann sedí na posteli s notebookem na klíně a jelikož slyším Harryho hlas je mi jasný, že si s ním volá přes skype. 

,,Ahoj Harry." pozdravím ho, když si sednu vedle ní na postel. 

,,Ahoj Char, jak se máš ?" zeptá se a v jeho hlase je slyšet jistá starost. 

,,Jde to, děkuju." pousměju se a on chápavě přikývne. Nadechnu se, abych se zeptala jak se má on, když se rozletí dveře a dovnitř se nahrne zbytek kluků. Včetně Nialla, který tedy spíše v klidu vejde. 

,,Je ahoj holky." křkne nadšeně Louis, který skočí vedle Harryho na postel, stejně jako zbytek. Jenže já pozoruji pouze jeho. Jeho modré oči nejsou tak štastné a tolik nezáří jako dřív. Jeho obličej je celkově takový smutný. 

,,Ahoj." odpoví Ann,ale já nejsem schopná naprosto reagovat. Pouze na sebe s Niallem koukáme. Jenom pohled na něj a už se mi chce zase brečet. Odseknu se až když do mě Ann nenápadně drkne loktem. 

,,Ehm ahoj." nuceně se usměju. Kluci se naštěstí začnou ptát na to jaký to tady v Americe je a tak to tak nějak zvládám. 

,,Ann měly by jsme jít at na nás Jackob nemusí čekat." prohodím směrem k Ann jelikož už je skoro jedenáct a ona přikývne. 

,,Kdo je Jackob ?" podívá se Harry podezřívavě na Ann. No nene on žárlí.

,,Klid zlato Jackob je ten číšník, kterej bude s náma příští rok chodit na akademii. On je vlastně Američan a náhodou tady je ted kousek od nás u babičky." pousměje se na něj. 

,,Takže se nemusím bát ?" zeptá se a já se musím lehce zasmát nad jeho výrazem. 

,,Nemusíš. Navíc........ten jede po Char." řekne a mě hned smích přejde, když se kouknu na Nialla. Vypadá, že každou chvílí začne brečet, ale nevím proč. Co se mu asi tak stalo ? 

,,No tak my jdeme, ehm ahoj." řeknu rychle,a bych změnila téma a rozloučíme se a opravdu hovor ukončíme. S Ann seběhneme dolů,rychle do sebe každá hodíme k snídani alepson banán a vyrazíme ven před vilu kde už na nás čeká Jackob. Uvítáme se obětím a poté se vydáme na cestu. LA je tak nádherný. Jackob nám tady ukazuje všechno možné. Nakonec se zastavíme na chvíli ve Starbucks, aby jsme si koupili kafe a pokračujeme v naší cestě. 


,,Moc ti děkujeme, užily jsme si to." usměuju se na něj když kolem druhé odpoledne stojíme zase u naší vily. 

,,To nestojí za řeč, já si to taky užil." oplatí mi úsměv.

,,Jo a, abych nezapomněl. Dneska je na pláži párty, půjdete ?" dodá a koukne na nás tázavě. S Ann si jako vždy vyměníme pohledy, které říkají přesně to samý. 

,,Jasně." odpovíme jednohlasně načež se opět všichni začneme smát. 

,,Dobře tak já vás vyzvednu v devět ?" položí další otázku a po našem přikývnutí nejprve obejme Ann a následně i mě, přičemž mi ještě věnuje lehký polibek na tvář. Ještě jednou mu poděkujeme a poté zalezeme dovnitř zatímco on si to míří nejspíše k sobě domů.


Ann pohled

když příjdeme zalezu do svého pokoje a začne mi zvonit mobil. Niall ? Hovor samozřejmě příjmu. 

,,Ahoj Nialle co potřebuješ ?" zeptám se. 

,,Ahoj no já jsem se chtěl zeptat. To si myslela vážně to, že ten Jackob jede po Char ?" zeptá se tentokrát on a v jeho hlase je slyšet to, že brečel. Na jednu stranu mi ho je líto a proto se mu snažím, alespon nějak pomoc, ale na tu druhou vím, že si za tohle všechno může sám. 

,,Jo myslela a taky jsem to řekla schválně, aby jsi si konečně uvědomil, že Char nebude čekat až se konečně uráčíš, pošleš tu barbínu do prdele a dokážeš Char konečně, že jí miluješ. Oni kluci ten zájem prostě maj." 

,,Já vím, že maj. Vždyt ona je skvělá tak ještě, aby neměli. Sakra Ann já jí miluju." povzdechne si. 

,,Tak už, ale konečně něco udělej Nialle. Ona tě taky pořád miluje, ale jak dlouho ještě ?" říkám rázným, ale tichým tonem,a by mě Char neslyšela. 

,,J-já já něco vymyslím. Ted jsem pryč, ale až se vrátím domů skončím to s Erikou, prostě se jí fakt už postavím a řeknu jí to rázně at si dělá co chce. A získám Char zpátky." řekne rozhodně a já se usměju, ale před ním se rozhodnu držet tvrdou tvář.

,,Aby, ale už nebylo pozdě." zkonstatuji vážným hlasem i když se usmívám. 

,,Nebude, slibuju nebude." řekne odhodlaně.

,,beru tě za slovo Nialle, hodně štěstí a ahoj." řeknu už více mile. 

,,Děkuju ti Ann, za všechno, ahoj." řekne ještě než hovor típne. 

Bude zase moje kamarádka někdy štastná ? A s kým ?.....


Tak co myslíte. Dodrží Niall slib nebo bude už opravdu pozdě ? Prosím o votles a komentíky Niki <3 

Q: Jaký rádio máte radši. Očko nebo Evropu2 ?

A: Já asi spíš očko, protože tam hrajou všechny kluky a občas dokonce i pohromadě. Kdežto na Evropě2  hrajou jenom Harryho :D

Moments (1D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat