Moments (1D)

*13*

Stáhne se okýnko a vykoukne z něj blondatá hlava. 

,,Ahoj Char co ty tady?" zeptá se s úsměvem.

,,Ahoj, byla jsem mamce odnýst nějaký papíry do práce a ted jdu na snídani do Starbucks. A co tady děláš ty ?"přejdu blíže k němu, aby jsme tady nepokřikovali po celé ulici. 

,,Ale byl jsem ještě ve studiu něco donahrát. Taky mám hlad myslíš, že bych tě mohl otravovat svou osobou u snídaně ?" zeptá se a nevině zamrká. 

,,No jako asi to s tebou zvládnu no." na oko otráveně si povzdechnu, ale nakonec se oba zasmějeme. 

,,Tak nasedej." usměje se a já tedy nasednu na místo spolujezdce. 

,,Ty Nialle ?" oslovím ho, když se rozjedeme. 

,,Ano ?" zeptá se s úsměvem.

,,Proč vlastně děláte videoklip na Moments ? Vždyt už to je poměrně stará písnička. Sice jí mám ráda koneckonců jako všechno od vás, ale jen jsme tak přemýšlela proč neuděláte klip k nějaké nové. " 

,,No prostě jsme chtěli oživit některou z našich straších písniček, které nedostaly moc pozornosti a tak jsme se rozhodli pro tuhle." vysvětlí. 

,,Aha. Stejně nemůžu uvěřit tomu, že opravdu budu s váma v klipu. Víš co to pro takovou faninku znamená ?" lehce se uchechtnu. 

,,Asi hodně vid ?" na chvilku koukne na mě, zatímco začne parkovat před Starbucks. 

,,Jo, ani si nedovedeš představit jak moc. Jsem opravdu moc ráda za tuhle příležitost." upřesním mu své pocity, i když slovy prostě nejdou vyjádřit. 

,,Já jsem zase moc rád, že jsem poznal tebe.......a taky Ann, obě jste nám s klukama přirostly k srdci." pousměje se na mě než vyleze z auta, které obejde a otevře mi dveře. S poděkováním vystoupím a poté oba zamíříme do Starbucks. Je tady poslední volný stoleček v zadu.

,,Půjdeš si tam sednout, aby nám ho někdo nezabral a já ti objednám ?" zeptá se a po mém přikývnutí položí další otázku.

,,A co si dáš ?" na zlomek vteřiny se zamyslím. 

,,Karamelové latté a čokoládový muffin." rozhodnu se nakonec a po jeho přikývnutí si tedy sednu ke stolu. Po chvíli ke mně příjde Niall a s úsměvem mi podá kelímek a muffin. 

,,Děkuju, kolik ti dám ?" zeptám se zatímco vytáhnu sovu peněženku. 

,,Nic platím já." usměje se a napije se ze svého kelímku.

,,Ale Ni to nejde." povzdechnu si. 

,,Ale jde, takže zase uklid tu peněženku a pš." řekne vážně, ale stejně se nakonec zasměje. 

,,Tak moc děkuju." usměju se na něj a odpiju ze svého kelímku. Když v tom se zaseknu a koukám na jeho obal. 

,,To myslíš vážně ?" zasměju se i přes to, že to co je tam napsané mě zahřeje u srdce. Nejdřív se na mě nechápavě podívá než mu dojde co myslím. 

,,No co je to pravda, jsi princezna tanečnice." zaculí se na mě. S úsměvem nad tím pokroutím hlavou. 

,,Je to hezký, co tam má ty prosímtě ?" zeptám se, ale odpověd na tuhle otázku se docela bojím dozvědět. 

,,No když ty jsi princezna tanečnice tak co bych jiného mohl být já než princ zpěvák ?" zeptá se jakoby to bylo jasné a to už nevydržíme a oba se začneme smát. když dopijeme svá kafe a sníme své snídaně a také se Nis několika fanoušky vyfotí, nasedneme do auta a jedeme ke mně domů.

,,A co budeš vlastně dělat do zkoušky ?" zeptám se. 

,,Nic, asi se sám doma nutit a koukat na filmy. Tvoje plány ?" pokrčí zamračeně rameny. Všimla jsem si, že není moc rád sám. 

,,Taky. No.......a nechtěl by jsi jít tedy ke mně ? Můžeme si pustit nějaký film, ale jestli nechceš tak to chápu jen mě napadlo, že..........." seberu veškerou odvahu, ale díky mojí nervozitě začnu plácat kraviny a mlela bych je dál, kdyby mě nepřerušil Niallův lehký smích a následně hlas. 

,,To zní fajn:" usměje se na mě a následně mrkne. Po chvíli zastavíme u paneláku kde bydlím, vylezeme z auta a zamíříme ke mně domů. 

,,Páni máte to tady moc hezký." řekne uznalecky, když vejdeme dovnitř. 

,,Ale prosímtě není to tak velký jako u tebe, určitě jsi zvyklý na něco lepšího." řeknu zatímco si zuju boty. 

,,O tom to není. Je jedno jak je dům velký nebo zařízený. Záleží s kým tam bydlíš." pousměje se. 

,,Jo to máš pravdu." přikývnu. 

,,No a kde máš pokoj ?" zeptá se a já ukážu na dveře, za kterými se nachází můj pokoj. 

,,Ale slib, že se nebudeš smát." kouknu na něj přísně. 

,,Slibuju." zvedne dva prsty do vzduchu. Rozejdu se tedy tam a následně dveře otevřu. S tichostí si to tady začne prohlížet zatímco se usmívá. 

,,Na tomhle plakátu vypadám strašně." ukáže na jeden z mnoha plakátů a věcí s nimi v mém pokoji. Co mě, ale překvapuje je to, že se opravdu vůbec nesměje. 

,,Ty se nesměješ?" zeptám se. 

,,Ne proč bych měl ?" koukne na mě nechápavě a přejde blíž ke mně. 

,,Nevím no osmnáctiletá holka má v pokoji snad všechny věci od její oblíbený kapely, která o ní ještě před pár dny nic nevěděla, ale ona je i přes to tolik miluje.Spoustu lidem to příjde trapný." povzdechnu si a svůj pohled sklopím na své nohy. Najednou se,ale pod mou  bradou ocitnou dva prsty, které mi halvu zvednou tak,a bych mu viděla do očí. 

,,Spoustě lidem možná, ale mně ne. Naopak, je to krásný a úžasný. Spousta lidí nechápe jak silná pouta jsou mezi námi a fanoušky a proto tohle nechápou, ale já to chápu. A moc mě těší, že zrovna ty nás miluješ." zaculí se na mě i přes to, že opravdu mluví vážně. Poté co to dořekne oba ztichneme a jen si hledíme do očí.

Uuu, že by přišla první pusa ? Prosím o voltes a komentíky Niki <3

Q: Kafe nebo čaj ?

A: Ani jedno nějak extra nepiju, ale určitě kafe :)