,,Já už jsem ti odpustila." usměju se a v jeho očích se opět po ak dlouhé době objeví jiskřičky.
,,Opravdu ?" zeptá se pro jistotu jako kdyby si nebyl jistý, že to co slyšel jsem vážně řekla.
,,Jo. At se snažím jak se snažím nedokážu na tebe zapomenout nebo tě přestat milovat. A každej přeci může udělat nějakou chybu." pousměju se. Než se naděju jsem vtažená do jeho obětí. Ahh tohleto mi opravdu chybělo. Takový obětí jako on nemá prostě nikdo.
,,Děkuju ti, moc ti děkuju." šeptne mi do ucha.
,,Neděkuj to já děkuju tobě. Za tohleto je to opravdu krásný." lehce se od něj odtáhnu, abych mu viděla do očí.
,,Ne tak krásný jako ty."pousměje se načež já naberu lehce červenou barvu. Na jeho komplimenty si snad nikdy nezvyknu jak už to vypadá. Skloní se ke mně blíž a konečně po tak dlouhé době čekání spojí naše rty v jedny. Je to mnohem lepší než tenkrát ten polibek před kamerou. protože tohle je doopravdy. Jsme tady jenom my dva a na nic si nehrajeme.
,,Miluju tě." řekne když se ode mě opět lehce vzdálí a opře své čelo o to mé. Chudák divím se, že ho ještě nebolí záda z toho jak se u mě musí pořád krčit. Ještě, že nemá dva metry, alespon.
,,Miluju tě." usměju se na něj.
,,Ještě mi zbývá jedno. Ehm." odkašle si, pustí mé ruce a sáhne do kapsy svých kalhot ze které vytáhne mě už povědomou krabičku.
,,Doufám, že tentokrát si ho už vezmeš. A, že budeš moje princezna ?" zeptá se a otevře krabičku ze které na mě vykoukne ten stříbrný přívěsek srdíčka na můj náramek.
,,Budu tvoje princezna a ty budeš můj princ." usměju se stejně jako on a nechám si od něj připnout přívěsek na náramek.
,,Tak se jdeme najíst ? Sice to není nic extra, protože jsem opravdu nestihl nic uvařit,ale tak doufám, že pizza a ovoce postačí." zasměje se.
,,Je to dokonalý, opravdu." ujistím ho a spolu se usadíme na deku a dáme se do tý pizzy.
,,Ta potvora, všechno věděla a nic mi neřekla." zasměju se.
,,Ale notak ona to dělala kvůli mně. Nebýt Ann a Jackoba tak by to nebylo takový." zasměje se.
,,Já vím, ona je fakt moje nejlepší kamarádka." usměju se.
,,JO je to skvělá holka, jsem rád, že je Harry zrovna s ní. A co Jackob ? Je to pro tebe pouze kamarád nebo ?"
,,Jsou spolu s Harrym cute. A jasně, že pro mě je Jackob jenom kamarád. Přeci by jsi nežárlil." pozvednu obočí.
,,No kdybych se s ním o tom už předtím nebavil tak bych možná žárlil. To víš tak skvělou přítelkyni jako mám já by chtěl každej." mrkne na mě zatímco si kousne do pizzy.
,,Ty jsi se s ním o tom bavil ?" zeptám se vystrašeně.
,,Jo prostě jsem mu dal přes držku a tím jsme si to vyříkali." pokrčí ledabile rameny. Načež já se začnu smát jako blázen.
,,Fajn a ted pravdu." dostanu ze sebe mezi smíchem.
,,Co ? Ty nevěříš, že bych někomu dal přes držku ?" zeptá se.
,,To už by tě muselo něco sakra hodně naštvat. Vždyt jsi takový mírumilovný stvoření." usměju se na něj.
,,No dobře dostala jsi mě. No prostě jsme za ním šli s Ann jestli by nám mohl pomoc tak jsem mu musel všechno vysvětlit a on říkal, že kdyby to věděl, že by mi do plánů nelezl. Vlastěn to je docela fajn kluk." usměje se.
,,Jo to je a když mi vyprávěl co musel zažít kvůli tanci a jak se musel snažit, aby mohl tancovat úplně jsem koukala."
,,Vždycky jsem chtěla zářit jako ty hvězdy." povzdechnu si o dvě hodiny později, když ležím na Niallově hrudi a koukám na noční oblohu.
,,Záření hvězd se moc přecenuje. Protože každá hvězda jednou vyhasne anebo se objeví nová, která jí zastíní." pousměje se na mě.
,,Ty,ale víš jak jsem to myslela." zasměju se.
,,Vím a neboj tvůj sen se určitě splní. Vždyt jsem skvělá tanečnice. A čeho by jsi vlastně přesně chtěla dosáhnout ?"
,,Chtěla bych si otevřít s Ann taneční školu. je to náš dětskej sen už asi od dvanácti."
,,Já věřím, že se ale opravdu vyplní." vtiskne mi polibek do vlasů.
,,Snad. Achjo asi by jsme měli jít."
,,To máš pravdu, tak já to tady jenom poklidím a půjdeme ?" zeptá se a tak začne uklízet,a lejá mu i přes jeho protesty začnu pomáhat. POté se vydáme zpět k naší vile kde se dlouhým polibkem a pár zamilovanými slovy rozloučíme, já jdu domů a on jede také do svého domu tady v LA. Poté co jsem podrobena Anninému a mamek výslechu konečně po dlouhé době usínám s úsměvem na rtech.
Tak se to konečně rozseklo, už jsem v to snad ani nedoufala :) Prosím o votles a komentíky Niki <3
Do konce příběhu nám dle mých počtů zbývá plus mínus 6 kapitolek a pak bdue samozřejmě nový příběh a jelikož se teprve rozhoduji, který to bude tak vám jeho názevsdělím až někdy později .D
Q: Máte sourozence ?
A: Mám tří letýho brášku a občas mám sto chutí ho zabít,a le jindy zase umačkat láskou no však to znáte .D
