Moments (1D)

*17*

Nechápavě koukám na tu botoxovou barbie, která si to k nám žene. No žene, tak jak jí to její vysoké jehlové podptky dovolí. Když se k nám tedy spíše doplouží pověsí se Niallovi kolem krku a přitiskne své rty na ty jeho zatímco se její už tak opravdu krátká minisukně lehce povitáhne. Šokovaně se na ně podívam a poté svůj pohled přemístím na Ann, která má asi stejný výraz jako já a na kluky, kteří se tváří lehce provinile. Když se od ní Niall odtáhne oba se podívají na mě.

,,Ty ?" koukne na mě povrchně a prohlédne si mě od spoda nahoru.

,,Ehm vy se znáte ?" zeptá se Niall.

,,Jo to je ta nešika z krámu, která do mě vrazila." odfrkne si načež já protočím očima.

,,Ono kdyby tady barbie koukala na cestu místo na kluky kolem ní tak by se nic nestalo." utrousím štiplavě. Tuhle hru můžou hrát dva a věřte že horšího protivníka než jsem já si vybrat snad ani nemohla.

,,Kdo je u tebe Barbie ? Kdo jsi vůbec ty a co tady děláš ?" bože opět ten její povrchní pohled.
,,Jsem Charlotte, tanečnice....." chci pokračovat, ale přeruší mě Loui.

,,Skvělá tanečnice." podpoří mě načež já se pousměju a pokračuju.

,,A hraju v jejich klipu. A co tady děláš ty ? Promiň já zapomněla, že ti mám vykat, takže vy ?" ucehchtnu se.

,,No když se teď budeme vídat tak mi můžeš tykat. Jsem Erika, Niallova přítelkyně." řekne jakoby to bylo naprosto jasný a mě v tu chvíli bodne u srdce.

,,Niallova co ?" zeptáme se s Ann najednou.

,,Jeho přítelkyně." přikývne a, aby to ujasnila skočí mu kolem krku tak, že je zády ke mně a na jejím rameni na mě kouká Niallova hlava. Se slzami v očích se kouknu do jeho očí. Kouká na mě omluvně a s lítostí než se od toho plastikobotoxového zázraku odtáhne.

,,Aha no tak, ehm Ann jdeme ?" snažím se znít v pohodě i když se tak ani z daleka necítím. Všechny pocity se ve mně bijí. Chtěla bych na něj začít řvát jak si dovoluje mi mást hlavu, brečet, jednu někomu vrazit, ale nemůžu nic. Pouze odejdu od tý dokonalý dvojice a vezmu do ruky svou tašku. On přikývne a učiní stejně jako já. 

,,Počkej my vás odvezeme." řekne Liam a přistoupí ke mně blíže. 

,,Ne, to nebude potřeba my to zvládneme, děkujeme." vynuceně se na něj usměju. 

,,Ne já vás, alespon doprovodím." řekne rozhodně. 

,,Já taky." ozve se sborově Louis, Harry a Zayn. Musím se nad tím usmát, konečně upřímně.

,,No tak jdeme at tady hrdličky mají klid." řekne Ann a rozejdeme se tedy k východu. 

,,Počkejte." křikne Ni, kterému se konečně podaří vymotat ze spárů Eriky, čapne svou tašku a doběhne k nám. 

,,Na holky tohle je od nás všech dárek pro vás za to, že jste se dostali na tu školu." podá mě a Ann stříbrný náramek, na kterém je přívešek s tancující osobou. Je to krásné. 

,,Děkujeme kluci je to krásný obě se usmějeme." od nich se sborově ozve něco ve smyslu, že není zač že to je jenom maličkost. 

,,No a já tady mám ještě něco pro tebe Char." promluví Ni a já na něj obrátím svůj pohled. Mluví tišeji jakoby nechtěl, aby nás Erika slyšela. 

,,Tak my počkáme venku." řekne Zayn a odeberou se čekat na mě ven. Niall  mi podá bordovou krabičku. Když jí otevřu vykoukne na mě další přívěsek na náramek. Stříbrné srdíčko. Kdyby jsme právě nebyli v téhle situaci, že kousek od nás stojí jeho přítelkyně zdálo by se mi to jako jedno z nejkrásnějších gest, ale ted je to spíše naopak. 

,,Proč mi to dáváš ?" odvážím se mu podívat o očí. 

,,Protože, když jsem to tam viděl, vzpomněl jsem si na tebe." 

,,Tak to dej radši tý svojí plastický přítelkyni a mně už dej pokoj." plivnu na něj hnusně, ale ne tak nahlas,a by to ona slyšela, takovou radost jí neudělám a krabičku mu naštvaně hodím zěpt do tašky.

,,Ale Char to........" chce něco říct, ale já ho přeruším.

,,To není jak to vypadá co ? Víš co? Opravdu na mě zapomen, natočíme videoklip a tím všechno končí, protože já už tě nechci v životě vidět." řeknu mu a i přes to, že celou dobu jsem zněla silně ted už slzy neudržím a pár mi jich z očí steče. I přes to se k němu otočím zády a rádoby sebevědomě opustím studio. 

,,Jsi v pořádku?" zeptá se hned ustaraně Liam, když si jako první všimne mých uslzených očí. 

,,Budu v pořádku až od něj budu dost daleko." fnuknu mu do ramene. 

,,Neboj zavolali jsme taxíka,bude tady hned. Můžeme jet třeba ke mně dát si kafe jestli chcete." navrhne Harry. 

,,Promin Harry, ale radši bych byla doma sama. Třeba jindy." pokusím se lehce usmát. 

,,Dobře." přikývne a soucitně se na mě podívá. Za chvíli je tady taxík, který nás postupně rozveze domů. Ještě jednou se mě ptali všichni i Ann jestli nemají být semnou, ale já ted opravdu potřebuju být spíše sama. Takže když jsem přišla domů rovnou jsem zapadla do postele a začala brečet. Jak mi to mohl udělat ? Vždyt mě několikrát málem políbil, říkal mi jak mě má rád, bavili jsme se o všem možným, smáli se a já fakt věřila, že mě třeba bere jako něco víc než kamarádku, protože já se do něj opravdu sakra zamilovala. A on pak příjde s tímhle.

Tak a je to venku. CHUdák holka :( Prosím o voltes a komentíky Niki <3

Q: Tak Liamova a Zeddova písnička je venku. (média) Názory ? 

A: Slyšela jsem jí zatím jenom dvakrát, ale jo zní dobře :))