16. kapitola

4.4K 335 30
                                    

„Máš migrénu z nedostatku tekutin," konstatovala neutrálním hlasem Hermiona, když sinalého Draca prohlédla. „Divila bych se, kdyby tě nebolela hlava. Jinak se zdáš být v pořádku." Vytáhla z kapsy menší zazátkovanou lahvičku a podala ji Harrymu. „Pomoz mu to vypít. Za chvíli to začne účinkovat."

Harry opatrně otevřel flakónek a přidržel ho Dracovi u úst. Pomalu mu nalíval oranžovou tekutinu do hrdla a Dracova tvář se zkřivila nad odpornou pachutí lektvaru a úpornou snahou si díky němu nepozvracet klín. Poslušně vše vypil do poslední kapky a pak vysíleně zavřel oči. Opřel se do Harryho, který se posadil za něj a držel ho, aby neupadl.

„Taky by vás neukouslo, kdybyste to nalili do dýňovýho džusu." Ušklíbl se, ale další potlačování návalu dávení mu úšklebek smazalo dřív, než se mu na tváři stihl pořádně usadit.

„Uznávám, že to chutná odporně," soucitně potvrdila Hermiona, „ale fakt to pomáhá. Do pár minut ti bude lépe." Povzbudivě ho poplácala po rameni.

„Díky," zabručel. Začínala ho zmáhat únava a pulzující bolest hlavy s rozmazaným viděním mu na náladě rozhodně nepřidávaly. Uvažoval, že takto asi vidí, tedy spíš nevidí, Harry, když si sundá brýle a upřímně ho litoval. Napůl slepý se cítil velmi zranitelný.

„Jak se jinak cítíš?" zeptala se lékouzelnice svým profesionálním hlasem, doplněným o skutečný zájem zjistit pocity svého pacienta.

„Unaveně." Těžce vydechl a sesunul se v Harryho objetí níž. Jeho tělo ho do ztuhlých zad hřálo a jako by slibovalo příjemný spánek beze snů a špatných vzpomínek. Nemohl se ho už dočkat. Byl vzhůru jen chvíli, ale měl pocit, jako kdyby nespal alespoň týden. Bezvědomí zřejmě nedodávalo energii tak, jako klasický spánek.

„Tak si teď pořádně odpočiň. Nikdo vás nebude rušit." usmála se. „Pokud ti bude zítra ráno dobře, propustím tě do domácího léčení. Ale minimálně týden ještě budeš dodržovat klidový režim." Pohrozila jim prstem. „Harry na to dohlédne."

„Ale... co moje práce? Sotva jsem nastoupil. Vyhodí mě," zděsil se Draco tak, jak mu to momentální zdravotní stav dovoloval. Snažil se vnést do svých slov naléhavost, ale příliš se mu to nepovedlo.

„Nevyhodí," ujistil ho Harry a opřel si bradu o jeho rameno. „Vědí, že se doma nebudeš flákat s předstíranou chřipkou."

„Jak to?" Zmateně zamrkal a s ulehčením zaznamenal, že se mu vrací zrak do normálu a bolest začíná ustupovat. Lektvar začínal zabírat.

„Jsou toho plný noviny," znechuceně Harry odfrkl. „Každej už ví, že jsi byl přepadenej. Vinu házej na Pastorka a na špatnej výběr bystrozora. Samozřejmě, ta kráva Holoubková slibuje, že se pokusí vypátrat, proč vlastně bystrozora potřebuješ."

Draco intenzivně cítil jeho napětí. „No, bezva." Povzdechl si. „To mi vážně chybělo, abych byl zase v novinách," poznamenal s notnou dávkou ironie.

„Každopádně to znamená," vstoupila do hovoru Hermiona, „že práci máš jistou a klidový režim dodržíš. Na tom musím trvat." Přišla k němu a po krátkém upozornění mu zkontrolovala reakci zorniček na světlo. Uhnul před ním, ale kouzelnice se spokojeně usmála. „Už je to lepší?"

„Jo," potvrdil Draco, když si potěšeně uvědomil chybějící nutkání zvracet. „Ten humus asi fakt funguje."

„Výborně." Usmála se a zívajíc se protáhla. „Končí mi služba, ale bude tu Padma Patilová, takže kdybys cokoliv potřeboval, stačí se na ni obrátit. No, a kdyby byl problém, což věřím, že nebude... stačí poslat patrona."

Zraněn na duši ✔(Drarry Czech) - DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat