39. kapitola

3.1K 245 24
                                    

Atmosféra u stolu, když přišel domů, byla, přinejmenším uvolněná. Hermiona s Ginny udržovaly nenucenou konverzaci, do které se Draco příliš nezapojoval, ale pozorně ji poslouchal. Harryho si chvíli nikdo nevšiml, proto zůstal stát mezi dveřmi a s lehkým úsměvem pozoroval profil svého blonďáka. Opět se mu v hrudi usadil úlevný pocit, rozlévající konejšivé teplo do všech končetin. Zachránil ho, to bylo podstatné, nic jiného nebylo důležité. Se všemi následky se spolu vyrovnají a poperou, hlavní bylo jen to, že jsou spolu.

Potlačil zívnutí a přišel ke stolu, kde se s úsměvem se všemi přivítal a poté se posadil vedle Draca. Naklonil se k němu, ponořil se na chvíli do jeho očí a políbil ho na tvář. Krátura mu hned přinesl talíř, za nějž Harry poděkoval a natáhl se, aby si nalil polévku z hrnce stojícího uprostřed stolu. Šeptem se Draca zeptal, zda je v pořádku a po přikývnutí ho zlehka pohladil po tváři a otočil se k dívkám.

„Potkal jsem Rona," řekl opatrně a okamžitě pocítil změnu atmosféry u stolu. Povzdechl si, nechtěl to řešit, ale měl dojem, že by Hermiona měla být upozorněna.

„A?" Kamarádka nevzrušeně pokračovala v jídle.

„Jen si myslím, že bys měla vědět, že teď bude tejden v Londýně. U vás." Pozorně sledoval její reakci a neušlo mu, že na okamžik ztuhla a pak povolila ramena.

„No, bezva. Sbalí si kufry a pak se v klidu vrátí domu? Ten..." Nadechla se, aby začala častovat svého manžela nějakými nepěknými a výstižnými nadávkami, ale Harry ji gestem ruky zarazil.

„Tak to není." Zavrtěl hlavou a konečně ochutnal polévku. Krátura se opět překonal. Harry vykouzlil na rtech blažený úsměv a úžasné teplo začalo zahřívat jeho unavené tělo.

„A jak, teda?" Otráveně odložila lžíci do talíře a překřížila si ruce na prsou. Ginny jí v uklidňujícím gestu položila ruku na rameno a Draco byl čím dál více zmatený.

„Vlastně jsem ho tam poslal já." Omluvně se usmál. „Původně chtěl jít sem, protože má prej něco jako zákaz vstupu do Doupěte." Stočil pohled na Ginny. „Vaše mamka je na něj prej pěkně naštvaná."

„Nevěděla jsem, že to ví," zamumlala zrzka do svého talíře.

„Každopádně," pokračoval Harry s pohledem upřeným do očí své nejlepší kamarádky, „řekl jsem mu, že tu teď jste vy dvě, no a... tak..." Udělal výmluvné gesto rukou.

„Aha." Čarodějka se více nevyjádřila a mlčky dojídala polévku.

Draco přemáhal nutkání k otázce, ale nevydržel to. „Vy nejste spolu?" zeptal se téměř zděšeně a ve chvíli, kdy jeho otázka opustila jeho ústa, se zastyděl. „Promiň, nic mi do toho -"

„Hermiono, omlouvám se," skočil mu do řeči Harry. „Neuvědomil jsem si, že je to tak čerstvý, že to Draco asi ještě neví, nechtěl jsem... Měl jsem ti to říct sám, promiň. Jsem strašně unavenej a vůbec nepřemejšlím."

Zahanbeně sklopil hlavu. Cítil se jako idiot. Kamarádka sice neříkala, aby si to nechali s Ginny pro sebe, přesto měl být nejspíš zticha a neřešit to před Dracem. Nevěděl, jak pokročili ve vzájemné důvěře a teď zklamal tu její.

„To je v pohodě." Mávla nad tím rukou. „Stejně bys mu to řekl. A navíc, není blbej, bylo by mu divný, proč zůstávám tady." Ironicky se na blonďáka usmála. „Ron mě podvedl s fanynkou. Asi ne poprvé, ale tentokrát se to doneslo až ke mně s pikantníma podrobnostma. Pohádali jsme se a Ron si sbalil na začátku ledna kufry."
Pokrčila rameny, jako kdyby jí to bylo jedno, Harry s Ginny ji však znali příliš dobře, než aby svou bolest před nimi dokázala utajit.

Zraněn na duši ✔(Drarry Czech) - DOKONČENOWhere stories live. Discover now