IN LOVE✔️

2

Chloe

Potom co jsem se trochu vybrečela na záchodě tak jsem se vrátila do třídy. Pár jedinců na mě ještě s úšklebkem koukalo, ale jinak ta fiflena Samantha si mě vůbec nevšímala. Aspoň že tak. Sedla jsem si do lavice a podívala se na svoji knížku a hned se vylekala. Přes dvě stránky bylo napsané velkým písmem Stink (p.a. V překladu smrdí). A tohle bylo stejné i na dalších stránkách. To snad ne. Oni mi zničili moji oblíbenou knížku.

,,Tohle je snad moc ne?" Vyjela jsem na Samanthu. ,,Nevím o čem mluvíš" řekla s úšklebkem. ,,Nechápu proč máš za potřebí mi ničit věci. Zamysli se nad sebou, chováš se jak malá holka ze základky" zavrčela jsem na ní. Samantha chtěla něco říct, ale do třídy přišla učitelka a za ní šla nějaká holka.

Podívala jsem se znovu na svoji knížku a zase se mi chtělo brečet. Moje nejoblíbenější knížka. Teď už si jí nikdy nepřečtu, protože je to hrozně drahý a táta mi na to peníze nedá.

,,Třído, vedu vám vaší novou spolužačku Jazmyn." Řekla učitelka a já si tu holku prohlídla. Opravdu hodně se usmívala a vypadala dost mile. Bylo by super kdybych si třeba našla kamarádku.

,,Tak se třídě představ. Můžeš třeba říct i proč si sem přestoupila" řekla učitelka a sedla si ke stolu. ,,Dobře já jsem Jazmyn Bieber. Ale mám radši když mi lidi říkají Jazzy. S rodinou jsme bydleli v Kanadě, ale museli jsme se sem přestěhovat, protože tu táta získal dobrou práci. Takže jsem tady a můj brácha sem začal taky chodit do čtvrťáku. To je všechno" usmála se Jazzy.

,,Super Jazzy. Tak si sedni kam chceš, můžeš třeba ke Chloe ta pořád sedí sama. Já si zatím zapíšu do třídnice" řekla učitelka a ukázala na mě. Jazzy už se rozešla ke mě a já byla hrozně ráda, ale zastavila jí Samantha. ,,Být tebou tak tam si nesedám. Chloe hrozně smrdí a pořád nosí to stejné oblečení. Moje kamarádka je teď na týden pryč, ale zatím si můžeš sednout ke mě" řekla a hned jí zatáhla na židli vedle sebe. Sklonila jsem hlavu a povzdechla si. S Jazzy to vypadalo asi nadějně, ale jestli se začne bavit se Samanthou tak se z ní stane taky fiflena.

Jinak já rozhodně nesmrdím. Mám opravdu jenom jedny kalhoty a pár triček, ale pravidelně to házím do pračky, takže nechodím ve smradlavém oblečení. Měla jsem hodně oblečení a i značkové to bylo, ale táta to musel prodat, aby jsme dostali aspoň nějaké peníze a měli jsme co jíst.

**********

Je konečně konec školy a já jdu konečně domů. Ze školy mi to domů trvá 15 minut. Takže se vždy každé ráno a odpoledne docela dobře projdu. Došla jsem k takovému menšímu panelovém domu a povzdechla si. Nějak se mi domů nechce. Kdyby jsem měla kamarády tak bych vždy chodila pryč odpoledne, ale já kamarády nemám takže každé odpoledne musím vždy domů. Strašně bych chtěla i nějaké peníze, aby jsem si mohla jít třeba na nákupy. To taky nemůžu.

Po chvilce jsem s dalším povzdechem vlezla dovnitř a vyšlapala schody do třetího patra. Vyndala jsem si z tašky klíče a vešla dovnitř. Byli tu úplně všichni, protože v malé předsíňce byly zase všechny naházené boty a i bundy kluků tu byly, protože nemáme peníze ani na normální věšák.

Došla jsem do obýváku a tam jsem hned viděla tátu jak sedí na křesle, kouká na televizi a popíjí pivo. To jsem vlastně taky neřekla. Hodně peněz utrácí za alkohol. Takže on platí nájem a pár věcí pro kluky do školy a pak si vlastně platí alkohol. A placení jídla nechává na mé sestře které ještě není ani 18. To jí bude až za tři měsíce.

,,Čau" zamumlala jsem a táta se na mě podíval a kývl. A sestra ta byla v kuchyni a dělala nám asi večeři. Je mi jí hrozně líto. Musí chodit na brigády a platit jídlo a všem vařit. Říkala jsem jí, že budu taky chodit na brigády a nebo jí budu pomáhat, ale ona nechce. Nechce, aby toho na mě bylo tak moc jako je na ní. Nechce mi zkazit život ještě víc. Miluju svojí sestru, ale klidně bych na nějaké brigády chodila. Chtěla bych si pro sebe koupit nějaké věci, ale vím, že kdyby se otec dověděl, že pracuji tak by mi všechny peníze bral.

,,Tati můžu se zeptat?" Začala jsem opatrně. ,,Hm?" Zvedl obočí. ,,Nemohl by si mi půjčit nějaké peníze? Chtěla bych třeba nové kalhoty nebo tak" řekla jsem. ,,Chloe" povzdechla si Layla a přišla ke mě. Chtěla mi určitě říct, že tohle po něm nemůžu chtít.

,,Něco jsme si řekli Chloe. Oblečení máte tak na co kupovat nové?" ,,Mám jenom jedny kalhoty do školy. Potom mám tepláky, které do školy nosit nemůžu a pak mám dvě trička a jedno tílko! To je všechno co mám! Potřebuji aspoň nové kalhoty" zaprosila jsem. ,,Chloe prostě ne. Máme málo peněz. Nebudu ti dávat prachy na nějaký debilní oblečení"

,,Měli by jsme víc peněz kdyby si si našel normální práci! Ale ty jenom uklízíš v nějaké kanceláři jenom tři hodiny denně! Je jasný, že máme málo peněz. Ale ty se radši budeš starat jen o chlast zatímco na dceru, kterou ve škole šikanujou, na tu sereš!" Zařvala jsem na něj a rozeběhla se s pláčem do pokoje.

Když jsem vběhla do pokoje hned jsem viděla dvojčata jak na mě překvapeně koukají. ,,Oni ti ve škole ubližují?" Zašeptal Lucas. Nic jsem neřekla jenom jsem si lehla do postele a začala brečet.

,,Chloe, kdo tě šikanuje?" Zeptala se Layla a sedla si ke mě na postel. ,,Všichni. Nikdo mě tam nemá rád. Nechte mě všichni bejt. Chci zpátky mamku" zavzlykala jsem a přikryla si hlavu peřinou.

Asi se zabiju, abych mohla být s mamkou.

Ahooj tak je tu další část ❤️❤️ budu hrozně moc ráda za všelijaké ohlasy ❤️❤️ mám vás moc moc ráda. Snad se příběh zatím líbí. ❤️

Jinak ten kdo nemá rád šikanu tak chci jen říct, že v tomhle příběhu už zase moc dlouho nebude. Bude jen v těch pár částí. Takže za chvíli šikana už tam nebude. Ale musíte uznat, že prostě šikana se teď děje všude🤷🏻‍♀️