IN LOVE✔️

11

Druhý den

Chloe

Dnes jsem nešla do školy. Za prvé byla jsem hodně dlouho u té naší bývalé vychovatelky a všechno jsme řešily takže jsem přišla domů opravdu pozdě. A za druhé ráno jsem se probudila s modřinou na tváři. Nevím jak se to stalo když to byla facka, ale asi musela být opravdu silná, jinak bych tam neměla modřinu. Já jsem nějak moc ani tu bolest nevnímala, bylo jsem nějak mimo. Ale vím, že když mi dal tu facku tak jsem spadla na zem. Takže jo musela být silná. No takže to je asi největší důvod proč jsem nešla. Nechci, aby se řešila moje modřina.

Jinak s tou vychovatelkou to dopadlo moc dobře. Řekla jsem jí úplně všechno a ona říkala, že to zařídí se sociálkou. Takže se těším. Možná někomu to přijde hnusný, že se těším až přijde sociálka, ale já už tu prostě nechci být. Otec nepracuje a když jo tak svoje peníze utratí za chlast. Peníze na jídlo máme od sestry a ten náš byt? Pro pět lidí je to opravdu hrůza. No a to jsem ještě neřekla, jak mě včera zmlátil a ukradl mi moje peníze. Takže radši budu v dětském domově než s ním. Možná to pro dvojčata bude špatný být v dětském domově, ale oni si zvyknou. Už si pomalu zvykali na to, že jsou v dětském domově. Dokonce by si prý zvykli i na novou rodinu. Je jim teprve devět takže když se dostaneme do domova tak si myslím, že oni šanci na novou rodinu ještě mají. Ale podmínka u nich je, že kdyby se je chtěl někdo vzít tak si musí vzít oba dva a ne jenom jednoho. Jsou na sebe hrozně fixovaní takže by to bez toho druhého nezvládli a nechtěli by pryč.

Já a Layla by jsme až do 18 tam museli zůstat, protože to už si nás nikdo nevezme. Zase se, ale o Laylu dost bojím, protože jí 18 bude už za chvíli a bude se muset o sebe starat sama. Takže jestli nás sociálka dá do dětskýho domova tak si myslím, že Layla nebude souhlasit.

Celé dopoledne jsem byla zavřená ve svém pokoji, aby jsem nebyla moc otcovi na očích. Ví, že jsem doma, ale nezajímá ho to. Omluvenku mi pak napíše Layla.

A když už ze školy přišli dvojčata a Layla tak jsem teprve vylezla z pokoje a pomohla jí udělat nějaký jídlo v kuchyni. Na otce jsem celou dobu nenávistně koukala.

Najednou někdo zazvonil. Podívala jsem se na otce, který seděl u televize a popíjel už asi 10 pivo. Už je hodně v náladě. Fajn takže jdu otevřít já.

Utřela jsem si ruce do utěrky a rozešla se ke dveřím.

Otevřela jsem a hned tam viděla nějakou mladou paní v sukni a saku. Mohlo jí být asi tak 35.

,,Dobrý den. Přejete si?" ,,Dobrý den. Jsem sociální pracovnice z odboru sociálně- právní ochrany dětí. Jsem tady, protože jsem dostala zprávu od jedné vychovatelky, že se tu děje něco špatného" řekla a já se na ní překvapeně podívala.

,,Aha jo. Já netušila že přijdete tak brzo" šeptla jsem. ,,Vy jste za tou paní vychovatelkou šla?" ,,Ano já" kývla jsem. ,,Co to tu máte? Monokl?" Překvapeně se na mě podívala, nic jsem neřekla. ,,To vám udělal...?" ,,Můj táta" řekla jsem. ,,Můžu dál?" ,,No víte on je táta docela no. Měl několik piv takže..." ,,To je asi nejlepší situace při které ho můžu přichytat" řekla a já přikývla a pustila jí dál.

,,Můžu Vás o něco poprosit?" Ještě jsem jí zastavila a ona přikývla. ,,Nebudete prosím říkat, že vlastně kvůli mě jste tady? Že jsem šla za tou vychovatelkou." ,,Určitě nebojte se" usmála a já jí zavedla do obýváku.

,,Dobrý den." ,,Kdo jste?" Zamumlal otec a upil si piva. ,,Jsem sociální pracovnice z odboru sociálně- právní ochrany dětí. Jdu zkontrolovat jak se Vám tu vede a myslím si, že budete mít asi problém" řekla a otec se rychle zvedl z křesla a prázdné flašky od piva zakopl pod gauč. Jojo otče tohle ti pomůže.

,,Máte tu nějaký pokoj, kde bych si mohla promluvit jen s vámi? Potom si prohlídnu byt a pak si promluvím s každým z dětí" řekla a podívala se na otce. Ten si povzdechl a zavedl jí do našeho pokoje.

,,Jakto že je tady?" Šeptla Layla. ,,Nevím" pokrčila jsem rameny.

,,My půjdeme do dětského domova?" Zeptal se mě bráška. ,,Určitě to tak dopadne" povzdechla si Layla.

,,A vy snad nebudete rádi? Vždyť tady je to hrozný. Nemáme žádné peníze, nemáme skoro na žádný jídlo. Nemáme skoro žádný oblečení, otec jen chlastá, nepracuje. A včera mě zbil a ukradl mi moje peníze. Nevím jak vy, ale já rozhodně chci pryč" řekla jsem. ,,To ty si jí zavolala že?" ,,Když řeknu jo tak co uděláš?" ,,Chápeš že nám dvoum zkazíš život nejvíc? Za chvíli budeme dospělé a budeme muset odejít z toho dětského domova a nebudeme mít žádný domov chápeš?" Zařvala na mě.

,,Když nebudeš mít peníze tak oni tě zajistí. Když budeš opravdu na mizině tak do 21 let tě budou pořád zajišťovat" řekla jsem. ,,Já teda radši budu tady" ,,A budeš tady trpět jo?" Uchechtla jsem se. ,,Až já odejdu což určitě udělám, protože poprosím tu ženskou, aby mě vzala pryč tak budu tak nehorázně šťastná, protože se zbavím jeho" řekla jsem jí naštvaně.

***********

Jazzy

Je nějak pět hodin odpoledne a já ležím doma a přemýšlím co ještě budu dělat. Už jsem se doučila a teď už fakt nemám co dělat. Cody jel s Justinem se někam učit na maturitu. Ale stejně to určitě skončí tak, že si půjdou zahrát basket nebo fotbal do parku. Tak to totiž skončilo i minule.

No a jinak žádné kamarádky nemám. Měla jsem Chloe, ale ta si na mojí kamarádku jenom hrála. Opravdu to nemůžu pochopit. Myslela jsem, že je ze všech lidí ve třídě nejnormálnější. Myslela jsem, že je opravdu hodná, ale není to tak. To co řekla nějaké holce z naší třídy, to mě opravdu hrozně moc zklamalo.

Projela jsem znovu svůj Instagram. Nic zajímavého. Moje bývalé kamarádky z Kanady si užívají nákupy. Brácha teď přidal instastories s basketbalovým míčem. Říkala jsem, že jim to učení nevydrží a půjdou si něco zahrát. A pak Cody přidal selfie a označil mě tam a napsal tam, že mu chybím. A pak mi napsal zprávu jestli nechci za nima přijít do parku. Kdybych neměla náladu na bodu mrazu tak za nima půjdu, ale nechce se mi. Chybí mi Chloe. Ona mi ve všem rozumněla. Až na tu její stydlivost byla úplně stejná jako já.

Najednou někdo zazvonil takže mě vyrušil z mého přemýšlení. ,,Jazzy jdi tam" zavolala na mě mamka z kuchyně. Postavila jsem se z gauče a podívala se z okna, kdo stojí u dveří. Byla to Chloe a držela nějakou krabici.

Rychle jsem se rozeběhla do kuchyně. ,,Mami jdi prosím otevřít" ,,Jazzy proč proboha?" ,,Je tam Chloe" ,,Vy se jako už nebavíte?" ,,No já se s ní už nebavím" šeptla jsem a sklonila hlavu. Může za to ale ona. Jinak bych se s ní bavila. ,,Řekni ji prosím, že nejsem doma" řekla jsem. Mamka si povzdechla a šla otevřít.

Trochu jsem popošla k předsíni, aby jsem slyšela, ale zase aby jsem nebyla vidět. ,,Jazzy není doma promiň Chloe" řekla mamka. ,,To nevadí. Já jí nesu jenom tohle. A prosím vyřiďte jí že... no to je vlastně jedno. To by jste nepochopila" řekla. ,,Chloe vy dvě jste si za tak krátkou dobu utvořily obrovské kamarádské pouto. Co se stalo?" ,,To je jedno. Já už půjdu" zamumlala a odešla pryč.

,,To ti posílá Chloe" řekla mamka a dala mi tu krabici. ,,Co jste si udělaly?" ,,Mami nech to být" mávla jsem rukou a rozešla se do pokoje.

Krabici jsem položila na postel a otevřela jí. Bylo tam moje oblečení, které jsem jí půjčila. Moje šaty, které měla na plese. A úplně dole byl ten IPhone. Ona mi vrací i tohle. To jsem teda nečekala. Myslela jsem, že když se z ní stala tahle mrcha tak si to všechno nechá. Podívala jsem se na lísteček, který tam byl.

Kéž by sis to ode mě všechno nechala vysvětlit. Moc mě to mrzí.- Chloe

Ahoooj❤️❤️ tady je další část. Snad se vám líbila. Minule jste mě zase úplně potěšily těmi komenty a ty vote? Bože těch je opravdu moc. Nečekala jsem, že se vám příběh bude tak moc líbit. Budu zase hrozně moc ráda za tu vaši velkou aktivitu a samozřejmě za komentáře ❤️❤️❤️ lovuju vás❤️❤️

A nebojte, nenechám to dlouho takhle smutný. Za chvíli se to všechno spraví a vy budete Happy jak dva grapy. ❤️❤️