Hope [j.jg x k.th] ✔

Kapitola 54.

S trhnutím se zvednu do sedu a popadám dech. Ani si nevšimnu, že mi po tvářích stékají horké slzy. Kousl jsem se do spodního rtu, abych ze sebe nevypustil žádný vzlyk. Taehyung poklidně spal vedle mě a já ho nechtěl budit.

Lehnul jsem si na břicho, hlavu jsem zabořil do polštáře a pevně v rukou sevřel peřinu. Neudržel jsem první vzlyk. Snažil jsem se to co nejvíce utlumit v látce polštáře, ale nedokázal jsem kontrolovat ty další, které jsem se snažil udržet. Vzlykal jsem tiše do polštáře a pokoušel se o to, nechat Taemu ten spánek.

Vylekalo mne, když se kolem mého pasu obmotaly silné paže a zvedly mne do sedu. Vzbudil jsem Taeho. ,,Jeonggukie.. Ssshh, jsem tu s tebou," promlouval ke mně tiše a zády si mě k sobě přitiskl. Sklonil jsem hlavu a svými dlaněmi chytl jeho ruce, které jsem si držel na břiše. Celou svou vahou jsem na něj nalehl a stále plakal.

,,Něco se ti zdálo?" Odrazil se mi v uších jeho sametový hlas a já přikývl. ,,Byl to jen sen zlatíčko, nikdo už ti neublíží.. Byl to jen sen." Mé tváře zrůžověly nad tou přezdívkou a trochu jsem se začal klidnit.

,,Půjdu ti udělat čaj, ano?" Bez čekání mne odsunul a zvedl se z postele. Rychle jsem ho chytil rukama za zápěstí a vykulenýma očima pozoroval jeho záda.

,, N-nechoď!" Zaprosím a trochu ho přitáhnu zpět k sobě. Pousměje se a sedne si zpět vedle mě. Poklepe si na stehna a já se nechápavě zamračím. ,,Sedni si na mě," zasměje se a rozcuchá mi vlasy.

Nakrčím nos a vylezu si na něj tak, jak chtěl. Zády se opřu o jeho nahou hruď a čekám. ,,Ale takhle ne..! Opačně, trdlo." Opět se zasměje a mně zčervenají tváře jak nás tou představou, tak nad mém nedorozuměním.

Opatrně z něj slezu a sednu si opačně. Nohama obejmu jeho stehna a přímě civím na jeho svaly. Snažím se nevnímat to, ale je to sakra těžké. ,,Rukama se mě chyť kolem ramen." Bez otázek tak udělám, i když mi jich hlavou víří mnoho.

,,A drž se pevně.." Zamumlá ještě a v další v jsem ve vzduchu. Jeho ruce spočinou na mém pozadí, které pevně drží. Vykulím oči, celý se napnu a vykřiknu.

,,Držíš můj zadek!!" Pevně sevřu jeho ramena a zapřu se o ně, tudíž se mu mohu podívat do tváře. Zasměje se a pokroutí nade mnou hlavou. ,, Mám tě snad nechat spadnout?" Zamračím se.

,,To.. To ne, ale... To nesmíš!" Zabuším mu jednou rukou do prsou, ale s ním to ani nehne. ,,Proč bych nesměl? Nedělám nic špatného. Jen tě nesu do kuchyně.." ,,Máš svůj zadek..." Uchechtne se. ,,Jo, to máš pravdu."

,,Tak nedrž ten můj!! Vždyť mi ho zmáčkneš!" ,,Takhle?" Silou zmáčkne mé hýždě a já vypísknu. ,,C-co to děláš?!" ,,Mačkám ti zadek, zlato.."

Zrudl jsem. ,,Za prvé, neříkej mi tak, to je proti pravidlům! A za-" ,,My nějaké máme?" Pozvedne jedno obočí. ,,Založím je!! A nepřerušuj," propálím ho zlověstným pohledem. ,,No a za druhé jsem nemyslel mačkat jako takhle, ale že mi z něj uděláš placku!"

,,To bych nerad," posmutní. ,,Tak vidíš! Pusť mě." Ani si nevšimnu, že už jsme v kuchyni. Posadí mě na linku a sám dojde ke konvici, kterou naplní vodou a zapne jí. Já se sám pro sebe usměju. Vyhrál jsem. I když trochu pozdě, ale přeci jen.

_______________________________________

Takže.. omlouvám se za to, že včera nic nevyšlo. Rozepsala jsem si kapitolu ke Gmlp, ale už jí nedokončila..

Poté bych se chtěla též omluvit za to, že je kapitola kratší, ale za chvíli dávají Sebevražedný oddíl a já ještě nejsem vysprchovaná ._.

Přeji všem rovnou dobrou noc, protože hádám, že kapitolu Gmlp dnes už nedokončím ':D