O b l i v i a t e | fred weasley ✔️

𝐗𝐕𝐈𝐈. - Erised stra ehru oyt ube cafru oyt on wohsi ✔️

Poslepu hmátnu po vypínání sprchy, párkrát s ním zatočím po směru hodinových ručiček a proud vařící vody se vypne. Dlaněmi si setřu přebytek vody z obličeje a otevřu oči, škubnu se závěsem a překročím hranu vany na studené kachličky. Z věšáků vedle umyvadla sundám dva ručníky, jeden si obmotám kolem těla a druhým si vysuším vlasy, poté si letem světem vyčistím zuby a nepozorovaně přes chodbu přeběhnu zpátky do svého pokoje. „Ty jsi ještě tady?" podivím se, když tam najdu Freda, jak nahý rozvalený na břiše stále leží zachumlaný v černočerných peřinách. Neodpoví mi. Popojdu k němu a šťouchnu mu ukazováčkem do ramene. „No tak, nespi, musíš odejít. Všichni ostatní už jsou dávno vzhůru. Vypadáš děsně."

„Protože kvůli někoho jsem byl vzhůru polovinu noci," zahuhňá do polštáře pobaveně, že mu jde sotva rozumět. „Jsem vyřízený, potřebuju spát."

Zavrtím hlavou, shodím ze sebe ručník a obléknu si spodní prádlo. Dřepnu si ke svému zaneřáděnému kufru, vytáhnu z něj stejná dvě přilnavá trička s dlouhým rukávem a ukážu je Fredovi, který po mně začal nenápadně pokukovat. „Které?"

„To fialové," odpoví a zmoženě na něj poukáže prstem. Přehodím si ho přes hlavu, přidám k němu džíny, na nohy si nasadím ponožky a postavím se, abych si mohla rozčesat, nebo se o to aspoň pokusit, mokré vlasy. Fred se přemůže, posadí se přes okraj matrace, opře se lokty o kolena a obličej si schová do dlaní, než se začne oblékat. „George už je taky vzhůru?" zazívá tázavým tónem.

„Ehm," přitakám mu. „Potkala jsem ho na chodbě."

„A?"

„Chtěla jsem mu popřát dobré ráno, jenže se sebral a odešel dříve, než jsem se vůbec stačila nadechnout."

Fred vyskočí do stoje, vytáhne si kalhoty nahoru a začne si zapínat opasek. „Jen mu dej trochu času, nebude to trvat dlouho a zase budete v pohodě –"

„Dala jsem mu facku, Frede."

„Jedna hloupá facka nic neznamená, Vis. Kdybys mi vlepila, nedělal bych z toho vědu, protože by to nejspíš bylo právem," snaží se mě nadále přesvědčit jako i v předešlých několika dnech. Svěřila jsem se mu hned následující ráno, když jsme se různě zamotaní do sebe okolo sedmi hodin probudili na gauči v přijímacím salonu. Neměla jsem to v plánu, tedy měla, ale ne tak brzy, jenže líčení na mých očích mě prozradilo – na tvářích jsem měla nepřehlédnutelné černé cestičky rozteklých linek a řasenky od očí až po čelist, které byly jasným důkazem toho, že jsem brečela. Pokoušela jsem se vymluvit, ale marně. „Až budeme v Bradavicích a budu s ním mít nějaký čas o samotě, vyřeším to. Nemyslím si, že ti říkal pravdu, kvůli takové prkotině by takhle nevyletěl. Je sice pravda, že umí být trošku, no, výbušný a tak, rychle se naštve a umí trucovat pěkně dlouho, ale to neplatí u tebe. Že žárlí, protože jsi teď se mnou častěji než on? To mi hlava nebere. Ptal jsem se ho snad tisíckrát, jestli mu nevadí, že spolu chodíme, jestli se před ním můžeme líbat a podobné věci. Vždycky mi to odkýval a vykládal mi, jak moc nám to přeje. Podle mě ho trápí něco úplně jiného, co s námi dvěma nemá nic společného."

Zatřesu rameny, odložím hřeben na komodu a sleduji Freda, jak pochoduje kolem postele tam a zpátky a hledá svetr. „Pod oknem, lásko," poradím mu. Fred se na mě otočí, přešťastně se uculí, dojde k oknu a zvedne ho ze země pod nefunkčním topením. Když ho má na sobě, obejme mě a dá mi dlouhou pusu na rty. „Miluju tě," řeknu mu.

„Miluji tě," odvětí mi, políbí mě na čelo a rychlým krokem opustí ložnici.

Zabalím si všechny věci, dosmýkám se s těžkým kufrem do přízemí a společně s Hermionou a Ginny vyčkáme na příchod ostatních, abychom se mohli dopravit zpět do školy. Snad poprvé v životě se tam ani v nejmenším netěším, nejradši bych už se do Bradavic ani nevracela, dokud Umbridgeová patroluje na chodbách. Znovu se vrátím do únavného koloběhu učení, ponořím se hluboko do ponuré nálady a budu s nadějí vyhlížet velikonoční prázdniny. Navíc na sebe s Fredem nebudeme mít tolik času, přijdeme o veškeré soukromí... Zanedlouho jsme dole nastoupeni všichni. Doprovod nám dělají Lupin a Tonksová.