Little Secret

~8~

Zayn

Každý den jsem doufal, že mi dá pusu, marně.
Věděl jsem, že se toho, co se mezi námi stalo, bojí ale zároveň jsem si byl jistý, že toho nelituje. Doufal jsem, že v nejbližších dnech dostanu pusu a hlavně příležitost, vzít si její tělo.

Zvláštní. Její rtíky byly pro mě drogou, něco jako soukromý pokrm.

„Tvá přítelkyně je zase na cestě pryč. Teď si zabukovala letenku a rovnou chtěla i spojení na hotel... Máš štěstí, že jsi tak známej. Slečně jsem řekl, že pan Malik chce svou přítelkyni překvapit a přiletět za ní... Byla dost vykolejená, protože paní si zamluvila pokoj s manželskou postelí a muž, který tam má být s ní, se jmenuje Lucas Guilbert." Vešel mi do kanclu Max a hodil mi na stůl další nahrávku.
„A ten Lucas, je pěknej kokot... Sledoval jsme ho o víkendu a řeknu ti, zvedl se mi kufr. Máš tu vše nahrané... Těch holek vystřídal sedm, za víkend, chápeš to?" „Nechápu..." „Nemáš strach o tu malou?" „Právě že mám... Byl jsem k ní v jednom směru celkem upřímnej. Musela mi slíbit, že nebude spát s tím debilem bez ochrany... Nechápu, proč tak hodná holka je s ním." „Nechápu, proč pracháč, zpěvák, boss, který má pod sebou dost vlivné lidi se zahazuje s děvkou." „Protože jsem byl naivní." „Tak proč ji nepošleš do prdele a děláš tohle všechno? O co ti jde?" „O tu malou." „Cože? Vždyť má osmnáct!" „No a?"
„Zayne... Deset let... Není plnoletá. Lidi tě sežerou." „Ale mně je to u prdele... Já jen chci, aby pochopila, jaká je její matka a hlavně její přítel. To, že ji chci ošukat, za to nemůžu. Díky." Tím byl náš rozhovor ukončený.

Max odešel a na druhý den došla Drew, že odjíždí...Menší, divadelní scénka a k sobě jsem vešel s úsměvem. 
Zapnul jsem si nahrávku, na které byla Drew s Lucasem. Vztek ve mně rostl a chuť toho smrada zabít, vystoupala. 

„Neumíš klepat?!" Do dveří vklouzla blondýnka, se smutnýma očima. Přišla mě utěšit...
„Pro-promiň!" Vykřikla Christie a vycouvala mi z pracovny. Byl to afekt. Ona nemohla za nic...

„Christie!" Opřel jsem čelem o dveře a tiše do dřeva šeptal, že se omlouvám. Nečekal jsem, že mi otevře, ale vydržel jsem za dveřmi dvacet minut, během kterých vešla do patra Drew.
„Noc strávím na hotelu!" Štěkla a vešla do ložnice. Vyřítila se ven, za pět minut s kufrem a kabelkou.
„Kam jedeš? Na jak dlouho?" Vydechl jsem smířlivě. Pozvedla obočí a zapíchla mi prst do hrudi.
„Pracovní cesta, zlato. Víc, vědět nemusíš!" „A Christie? Co ji mám říct?" „Co bys ji říkal? Dej ji najíst a víc se o ni nestarej." Hnala se ze schodů, ale před dveřmi prudce zabrzdila.

Obrátila se a pohlédla ke mně. Vyděšeně.

„Ve tvém zájmu, bych se asi už nevracel. Vím o tobě všechno a nemyslím si, že to co tobě vím, moje city k tobě posílí. Spíš naopak. Až se vrátíš z té šukací cesty, napiš mi adresu, kam ti mám poslat tvoje věci." Pomalu jsem scházel schody.
„Christie dostane na výběr. Může žít tady a mít lepší život, nebo odejít za tebou. Silně o tom ale pochybuji." „Jsem její matka!" „Jsi děvka! Kurva, co ji celý život naznačuje, že není dost dobrá. Že je ubohá, hloupá, není dostatečně krásná. Stíráš ji za každou věc, co udělá, co řekne..." Strach vymizel, nahradilo jej odhodlání.
Vrazila mi facku, zavrčela, že kdyby chtěla s někým šukat, nemusí jet do jiného státu a o tom, co jsem řekl, si ještě promluvíme. Potlačil jsem smích a ona odešla.

„Chris?" Trhla ramenem na znamení, že mě poslouchá. Bylo po jedný ráno a ona vyjídala ledničku. V první chvíli se lekla, když jsem si odkašlal a posadil se ke stolu.
„Budeš mě ignorovat?" „Je pozdě, chci jít spát, ne si vykládat. Omlouvám se, že jsem bez svolení vešla do tvé pracovny. Už to nikdy neudělám. Dobrou noc." Ironie, sarkazmus, vztek...

„Chris, koťátko." „Nejsem! Tvoje! Koťátko!" Vzdorně vystrčila bradu. Na drzo jsem ji políbil a zavrčel. Malý, sladký koťátko, mě praštilo kolenem do citlivých míst.
„Nesahej na mě! To, co se s tebou stalo... Byla to chyba, Zayne! Lituju toho a chci na to zapomenout! Teď ukaž, jaký jsi chlap a drž o tom hubu!" Štěkla a utekla. Zapíral jsem se několik minut o linku, s druhou rukou v klíně. Vydýchával jsem to, pak se odšoural do obyváku. Zkontroloval škody a cítil neuvěřitelný vztek.
Na tu děvku, na to malé koťátko...

Vydržel jsem sedět v obyváku skoro do rozbřesku. Oči mě řezali, potřeboval jsem se prospat, ale místo do ložnice, jsem zamířil do pokoje Christiny. S notnou dávkou naivity, že by bylo odemčeno, jsem vzal za kliku a narazil.
Dalších deset minut, jsem hledal v pracovně náhradní klíč a s tichým, vítězoslavným uchechtnutím, jsem vešel.
Noc byla teplá, velmi. Měla na sobě jen kalhotky, spokojeně oddechovala, ležela na bříšku. Chvíli jsem si prohlížel její zadeček a k mému nadšení, se přetočila na záda.
Jak by se tvářila, kdyby se vzbudila a viděla mě, jak si u její postele honím? Nepochybně by mi jej urvala.
Dioda na mobilu neustále blikala, uvolněně jsem vydechl, když jsem zjistil, že nemá mobil zaheslovaný. Hrabal jsem se ji v konverzacích, pak najel do zpráv. Zaujala mě odpověď pro Lucase.

„Nemyslíš, že takové rozloučení je divné? Nadrženečku♥"

Před touto zprávou, bylo pár dalších, pak jsem našel jednu dlouhou od Lucase. Přeposlal jsem ji sobě, letmo ji políbil na pootevřená ústa a odešel. 

*****************************************************
Děkuji za komentáře! ♥
A musíte ještě chvilku počkat. Chris se všechno dozví od Zayna, ale sama ještě nevím, jak to vezme =P :o) 
♥♥♥