~9~

14K 357 19
                                    

Christie

„Chci tě najít nahou v postýlce. Jedinou věcí, kterou na sobě můžeš – musíš mít, je černý šátek. Zavaž si jim oči a trpělivě čekej.
Buď hodná holka, Chris a poslechni mě a neopovažuj se zlobit. Chci tvý tělo, jako na zlatém podnose. S šátkem na očích, s nohama hezky od sebe, abych vše viděl a mohl zasunout, hned, co vejdu
Budu tvý tělo milovat, vezmu si tě, udělám ti to tak, jak ještě nikdy... Poslušně, stále se šátkem na očích mi budeš kouřit, poslechneš mě na slovo, jinak přijde trest. Já budu tvoje tělo laskat, přivádět tě na vrchol blaha, stejně, jako ty mě.."

No, upřímně jsem čekala větší romantiku...

Usnula jsem a i když jsem se moc snažila myslet na Lucase a na zítřejší den s ním, do myšlenek se mi vkrádal Zayn. Jeho rty, vůně, hlas, smích... Pevné paže, které ochranitelsky svírají... Bez přemýšlení jsem si sama se sebou, začala hrát a myslela na Zayna. Na to, co jsem viděla, co jsem držela... V uších mi zněl jeho spokojený sykot, vzdechy...
Líbilo se mu to a nepochybně by se mu líbilo i to, kdyby sjela na kolena a vykouřila mu. Potlačila jsem syknutím, přidala na intenzitě a s pevně semknutými víčky, za nimiž jsem si představovala Zayna, do nejmenších detailů, jsem spokojeně zakňourala na celý pokoj...

Po sprše jsem usnula. Ani před spaním mi nedal Zayn pokoj. Měla jsem jej plnou hlavu a usnula až ve chvíli, kdy jsem naivně prosila mozek, aby mi dal aspoň pár hodin spánku. Klidného spánku.

Po půl jedný, jsem měla oči jako baterky. Tiše jsem sešla do kuchyně a hledala, co bych si vzal. Než padla jedna, stihla jsem vyjíst skoro skleničku nutelly, tři rohlíky a načít sáček kukuřičných kuliček. Pak zalovila po jogurtu.

„Chris?" ztuhla jsem a doufala, že Zayn nic nepoznal. Trhnu ramenem, promluvit nemám odvahu. „Budeš mě ignorovat?" Pronese kousavě.
 „Je pozdě, chci jít spát, ne si vykládat. Omlouvám se, že jsem bez svolení vešla do tvé pracovny. Už to nikdy neudělám. Dobrou noc." Vydechnu horko těžko a pohlédnu na něj. Na očích lze poznat, jak jej mrzí, že zařval, ale nechci mu dát nic zadarmo.

„Chris, koťátko." „Nejsem! Tvoje! Koťátko!" Dvěma koky je u mě, drsně mě políbí a i když mu to chci oplatit, mozek se brání a jedná. Zachrčí a sjede si dlaní na rozkrok.

„Nesahej na mě! To, co se s tebou stalo... Byla to chyba, Zayne! Lituju toho a chci na to zapomenout! Teď ukaž, jaký jsi chlap a drž o tom hubu!" Jedna, velká lež. Doufala jsem, že neví, že lžu. Že mi to nejde na očích poznat... Utekla jsem zbaběle do pokoje a zamkla se.
Hodinu civěla do stropu, vztekala se, jaké je venku dusno a rezignovaně jsem si stáhla tričko. Myšlenky mi zabloudily znovu k Zaynovi...
Usnula jsem myšlenkám na truc a unaveně v pět vypínala budík. Měla jsem na sedmou a nechtělo se mi... Chvíli jsem přemýšlela, jestli nehodit marod, Zayn by mi omluvenku snad napsal a když ne, tak mě pár neomluvených nezabije.

Klika se zatřásla, já s bušícím srdcem, pohlédla ke dveřím. Na pár minut se klika přestala třást, ale po několika minutách, zámek lupl na znemaní, že je odemknuto. Přestala jsem skoro dýchat. Ležela jsem na břiše a čekala, co Zayn udělá.
Stál nade mnou. Cítila jsem jeho pohled a přemýšlela, jak by se tvářil, kdybych jej pozdravila. Potlačila jsem uchechtnutí a obrátila se z bříška na záda. Čelist mu poklesla, pak se kousl do rtu a mimoděk si přejel přes rozkrok.
Skrze řasy jsem viděla, jak se mi dívá do telefonu, něco si posílal a tvářil se tak nějak... Nedokázala jsem to odhadnout.

Sklonil se, na tváři mě zalechtal jeho teplý dech a ucítila jsem jeho rty. Chuť mu polibek oplatit vzrostla, ale odtáhl se dřív. Tiše odešel, zamknul za sebou a nechal mě tam zmatenou. Marně jsem prohrabávala mobil, přemýšlela, co by jej mohlo zajímat, ale nic, krom sms od Lucase, tam zajímavého nebylo.
Po pár dalších minutách, jsem se rozhodla, že do školy nepůjdu. Usnula jsem, vzbudila se až v jedenáct a na ledničce visel vzkaz.

„Hádám, že když jsi nevstala ani v osm, tak do školy nejdeš. Omluvenku ti napíšu, o nic nejde. Tak odpočívej, koťátko." Přikreslený smajlík mi hnul žlučí.
Chtěla jsem si s ním teď hrát já, jako kočka s myší, ale něco mi říkalo, že i on si chce hrát a že i když jsem jej kopla, nepřestane se dožadovat polibků a doteků.

Připravila jsem oběd, napsala Zaynovi vzkaz, že dojde Lucas a žádám jej, aby nás nerušil a odebrala se do pokoje. Lucas měl podle sms, přijít ve tři, v devět musí být na letišti. Kam letí, mi neřekl a já neměla sílu, to z něj tahat. Doufala jsem, že to z něj dostanu při sexu.
Unavovaly mě jeho cesty pryč, to, že mi nechtěl nic říct, že omlouval mámu, nadával na Zayna... Chtěla jsem odpovědi a doufala, že je dostanu. Od něj, i od Zayna. Bylo to už dlouho, co mi dal slib, že mi vše poví...

Dvě hodiny jsem strávila ve sprše. Od půl třetí nervózně pochodovala po pokoji, za minutu tři, jsem se položila na postel, s jemně pokrčenými nohami a šátkem na očích.
V duchu počítala vteřiny a odhadem, že jsou zhruba dvě minuty po třetí, jsem s bušícím srdcem slyšela, jak někdo vstoupil do pokoje, zavřel dveře a blížil se k posteli. 

***************************************************
Děkuji za komentáře! ♥♥♥
Co se přidávání týče, říkala jsem, že nevím jak pravidelně budu přidávat :o) Mám dost povídek - moje chyba, I know xD - a občas není chuť nebo síla prostě psát. Takže jsem třeba venku, nebo civím na seriály - momentálně jsem se zažrala do Dr. House, hezky od jedničky xD Na pár dní mi to vystačí. - Musíte to alespoň částečně pochopit... :o)

♥♥♥

Little SecretWhere stories live. Discover now