Takhle si tedy nepředstavuji páteční večer.
Ztěžka jsem se zvedla z gauče. Po cestě do kuchyně jsem se přidržovala zdí, protože se mi šíleně motala hlava, ale přeci neskončím večírek o jednom hostu v nejlepším.
Vytáhla jsem z lednice dneska už druhou lahev s čirou tekutinou a pořádně se napila.
Téměř okamžitě jsem se otřásla odporem, když se mi po jazyku rozlila ostrá chuť lihu, až to v krku zaštípalo. Zvedal se mi žaludek, ale na druhou stranu to náramně uklidňovalo nervy.
Co ale s načatým večerem? Nápad se dostavil záhy. Zvrhla jsem do sebe zbytek láhve v rekordním čase. Už jen ten zápach levné vodky mi obracel žaludek naruby, natož pak požití nejméně celého litru toho ďábelského pití. Sama jsem se divila, že mě to ještě nezabilo. Odhodila jsem prázdnou flašku na linku, a pak, nejspíš z radosti, že ještě dýchám, jsem vyběhla do ulic nočního Londýna, vstříc životu.
Zmateně jsem se už půl hodiny motala v kruhu. Musít to být někde blízko. Kde to říkal, že ...Zkusím to třeba tady!
Opřela jsem se do zvonku jednoho z roztomilých řadových domků. Ozval se šramot, kroky a dveře se po chvíli zprudka otevřely.
"Hannah!!?!" Vyvalil brunet překvapením své tmavé oči.
"Woow,woow ....," opřela jsem se o futra dveří, abych tak zakryla své nekoordinované pohyby,"takhle chodíš otevírat normálně?" Nemohla jsem spustit oči z jeho odhalené hrudi. Byl chlapecky útlý, přesto sportem perfektně vyrýsovaný. Dvě andělská křídla těsně pod klíční kostí, nesčetně obrázků po obou rukách, nenápadný fialový náramek obemykající štíhlé zápěstí a velké inkoustové srdce po straně pevného břicha, končící tesně nad linií bílých Calvin Klein boxerek, k tomu světlé džíny s provokativní ležérností spadlé z boků - všechno to v pefrektní harmonii utvářelo neodolatelné kouzlo Zayna Malika, co na mě působilo o to víc, čím víc mi v žilách, místo krve, kolovala vodka.
"Prodáváš muffiny, a přitom bys měl spíš chodit po molech." Zahihňala jsem se a demonstrativně přitom mávala rukou, aby lépe pochopil, jak jsem k tomu závěru došla.
On se ale nervózně rozhlédl po okolí a za tu ruku mě chňapl.
"Nehulákej tolik." Vtáhl mě do bytu, až jsem se zapotácela. Ten pohyb byl na mě až příliš rychlý. Zakopla jsem o svou vlastní nohu, a ačkoli jsem se snažila udržet rovnováhu mácháním volnou rukou ve vzduchu, docílila jsem tím akorát tak převržené vázy, co se s třísknutím odporoučela k zemi. Vmžiku mi došlo, že se není čeho chytit, a že mě nejspíš čeká stejný osud, jako tu porcelánovou nádobu. Zavřela jsem raději oči, i přesto, že jsem byla přesvědčená, že Malikova podlaha bude skvostná. Ovšem, o takhle blízké seznámení jsem nestála.
Zayn měl však víc postřehu, než já cudných myšlenek. Jeho paže mě zachytily v letu a přitiskly pevně k oné hrudi, hodné všeho dívčího obdivu. Vdechla jsem svěží citrusovou vůni sprchového gelu.
"Někam jdeš?" Zamumlala jsem do andělských křídel.
"Teď už asi ne."
"To je dobře," zavíraly se mi oči a lehce se mi podlomily už tak vratké nohy. Rukama jsem ho instinktivně obemkla kolem pasu, jako prevenci proti pádu.
"Tys pila!!" Objevil ten chytrák Ameriku, až jsem se jeho překvapení opilecky zahihňala.
"Han.." Zvedl mi prstem bradu.
"Máš tak krásný oči..." Zírala jsem na něho, jako na svatý obrázek. Ale dívat jsem se na něj nepřišla. Opatrně jsem rukou přejela ke kalhotám, co mu na bedrech visely jen silou vůle a mírně za ně zatáhla. Okamžitě se mu po štíhlých nohou svezly k zemi.
"Co kdybychom si užili páteční večer." Zamumlala jsem zahanbeně, neb jsem sebe i jeho dostala do naprosto nepřirozené situace, což potrvrzoval i jeho strnule překvapený výraz. Tu hodnou holku, která se vzpírala takovému nepřístojenému chování, jsem v duchu přísně okřikla a poslala ji bavit se na dětskou diskotéku, aby ji nadcházející události nepohoršovaly a nekazila mi tak náladu.
Bloudila jsem dlaněmi po jeho voňavém, pružném těle, zatímco on se stále ani nepohnul. Pouze slastně přivřel oči a dlouhé tmavé řasy se mu chvěly vzrušením, když jsem mu nehty lehce přejela po páteři. Jeho srdce začínalo nabírat na obrátkách, pootevřel jemně rty, aby vzduchu zajistil snadnější přístup a unikl mu z nich slabý povzdech. Úkosem na mě pohlédl provinilým, štěněcím pohledem z pod dlouhým temných řas. Ve snaze zabránit dalším takovým nechtěným projevům libosti, si skousl spodní ret.
O bože, Maliku!
Zajela jsem prsty do jeho, ze sprchy ještě vlhkých, vlasů a jemně ho k sobě přitáhla. Jeho rty jsem měla přímo na dosah, doslova se nabízely.
"Zaynie.." zavrněla jsem hravě a jen zkusmo se dotkla jeho úst těmi svými. Na něho to ale zapůsobilo jako zásah elektrickým proudem. Zprudka otevřel oči a rázně mě od sebe odstrčil, až jsem znovu značně zavrávorala. Nechápavě jsem k němu vzhlédla.
"Já nejsem Louis!" Oznámil mi, stále s tím děsem v očích.
"No to buď rád," prskla jsem zlostně," to bych se tě nejspíš ani nedotkla."
Pochybovačně se ušklíbl.
"To kvůli němu ses takhle zřídila, že jo?" Povzdechl si ztěžka a pokynul mi rukou směrem k obýváku.
"Proč to nefunguje tak, jako ve filmech?" Uvelebila jsem se na měkkoučkém gauči v jeho velmi příjemně,umělecky zařízeném obvývacím pokoji. O co lepší to ještě muselo být, kdybych neměla vše rozmazané. "Proč se spolu prostě nevyspíme, nedostaneme ze sebe všechnu bolest světa a ráno na to s úsměvem nezapomeneme? Jsou romantické filmy jen lež, Zaynie?"
Místností se rozezněl jeho tichý, uším lahodící smích. Gauč se malinko zhoupl, jak si ke mně přisedl.
"Nechci být dneska sama..." přiznala jsem konečně, upřeně si zírajíc na ruce.
"Tak pojď sem..." nezapřel své obrovské srdce a vtáhl mě do svého objetí.
ČTEŠ
In a wrong direction(Harry Styles FF)
Fanfiction"Prohry bolí, Hannah, a ty pak jen zakrýváš, co opravdu cítíš, chováš se pro společnost přijatelně, ale ta bolest není o nic menší."
