In a wrong direction(Harry Styles FF)

3.- Not even the gods above

        Poté, co zaznělo dvakrát ano a Harry mi věnoval jeden z těch svých zářivých úsměvů, který způsobuje kolaps v srdeční oblasti, poklesnutí v kolenou a roztřesené ruce, se mi značně ulevilo.
Ještě o něco více se mi však ulevilo, když jsem se pak na chvíli dostala z centra pozornosti, posadila se na starou houpačku a konečně z nohou skopla ty nádherné, ale zatraceně nepohodlné střevíčky. Okamžitě jsem je nahradila bílými Converskami, co mi Anna přivezla loni z Londýna a lodičky nenápadně strčila pod zahradní houpačku tak, aby si jich nikdo nevšiml, hlavně mamka ne. Spokojeně jsem se pak opřela do měkkoučkých polštářů a s pocitem štěstí, co mě naplňoval, a příjemně hřál po celém těle, sledovala, jak se všichni baví. 
        Zaujal mě Sebastian svírající v rukou dvě sklenky šampaňského a nenápadně pokukující po Anně. I z té dálky bylo vidět, že horečně  přemýšlí jak ji oslovit a tváře se mu při tom barví do ruda. Nikdy v životě mě nenapadlo, že právě můj bratr a moje nejlepší kamarádka. Na druhou stranu jsem se mu ale vůbec nemohla divit. Stála tam, okouzlující, přitažlivá a při tom roztomilá. Světle modré šaty jí sahaly sotva do půli stehen a odhalovaly tak dlouhé,štíhlé  nohy.  Blond vlasy, svázané do vsokého culíku, se jí svezly po jednom z nahých ramen a jemně tak kopírovaly linii její šíje. Zrovna se něčemu zasmála a veselé jiskry zaplály  i v nádherných, velkých očích v barvě jejích šatů.
Sebastian ztěžka polkl a konečně ji oslovil. Vzala si od něj sklenku a zasmála se něčemu, co jí pošeptal do ucha. Napětí z něj značně opadlo a i jemu se v očích radostně zablesklo. S úsměvem sem nad nim pokroutila hlavou. Nikdy dříve mi spojení těchto dvou lidí ani nepřišlo na mysl, ale čím déle jsem je z povzdálí sledovala, zdálo se mi, že nic lepšího nemohlo potkat ani jednoho z nich. 
Pohledem jsem přejela na provizorně vytvořený parket, na kterém se vznášela mamka v náručí mého úchvaného ženicha, nyní už manžela. Obdivně k němu vzhlížela a hltala každé jeho slovo. Zbožňovala ho, každý ho zbožňoval. 
Všichni tančili, či se různě rozprchli po zahradě. U stolu zůstal pouze Harryho svědek. Sladký blonďák, na pohled působící jako velké dítě, vyvolával v lidech pocit, že je třeba ho chránit. Plaše se rozhlédl po okolí a došel k závěru, že ho nikdo nesleduje. Rychlostí blesku se natáhl k dortu a dlouhým štíhlými prsty jej zbavil jedné z velkých marcipánových růží. Vítězně se usmál a něžně si ji modrýma očima prohlížel, jako by byla láskou jeho života. Ta se ostatně objevila hned za jeho zády ve chvíli, kdy se snažil uloupenou dobrůtku ukrýt pod stolem.
"Nialle!!!"  Pleskla ho brunetka přes ruku, až leknutím nadskočil. Vzhléd k ní a zamrkal těmi dlouhými, temnými řasami. Když uviděl, že jeho krásná přítelkyně vztek pouze předstírá a že koutky úst jí cukají, okamžitě zavrněl:
"Mimi, miláčku, vždyť se můžeme rozdělit. Hlavně nekřič." 
Vzápětí jí volnou ruku omotal kolem pasu a posadil si ji na klín. Než mu vůbec stačila odpovědět, dělil svou kořist na dvě půlky a jednu jí neodbytně přikládal k pevně semknutným rtům, až povolila. Samou radostí jí nacpal i zbytkem svého lupu, načež mu došlo, že na něj nezbylo a vrhnul na ni zdrcený pohled plný naděje a očekávání.
"Dobřee.." Zamumlala si kráska pro sebe a protočila očima. Poté se obezřetně rozhlédla kolem a natáhla se k dortu. Blonďákův obličej se znovu rozzářil nadšením.
"Tu ne, tu ne," komandoval ji, "ta je příliš malá. Vezmi tu vedle."
Ti se hledali. Zasmála jsem se a znovu se podívala směrem k parketu. Má nádherná maminka byla stále v jednom kole, nyní tančila s tátou a vesele se smála. Harry nebyl nikde v dohledu. Kam mohl zmizet. Maličko jsem znervózněla a znovu prohledala parket.
"Hannah Styles." Ozvalo se mi těsně u ucha. Každo slabikou převaloval něžně na jazku, jakoby si sám musel přivyknout.  Přisedl si ke mně na houpačku a na zádech jsem pocítila jeho horou dlaň.
"Nezmizíme odsud?" Zašeptal hravým, nadšeným tónem.
"Harry."  Šťouchla jsem do něho loktem a terprve poté vzhlédla k jeho krásné tváři.
Mírně si skousnul rty a naklonil hlavu ke straně.
"Stejně si toho nikdo nevšimne." Mrknul na mě a něžně mi rukou přejel po zádech. 
Přejela jsem pohledem všechny naše hosty. Nezdálo se,že by někdo přímo lpěl na naší přítomnosti. 
"Dobře." Kývla jsem na jeho žádost.
Upřímně se zasmál, až se mu v zelených očích zajiskřilo.
"Nialle..." Křikl, aby získal blonďákovu pozornost. Ten rychle polkl poslední sousto dortu a vesele se zasmál. Zalovil v kapse a její obsah hodil po Harrym. Ten obratně zachytil onen předmět a z jeho rtů se dalo vyčíst :
"Díky."
Niall pouze, s pobaveným výrazem jemu vlastním, pokýval hlavou a dále se věnoval své nádherné přítelkyni a hlavně dortu. 
"Pojď."  Popadl mě Harrry do náruče ještě dříve, než jsem stačila reagovat. 
Vůbec jsem se neopovážila mu odporovat a jakmile mě ovála jeho vůně, rezignovala jsem.
Ruce jsem mu omotala kolem krku a přimkla se blíže k jeho tělu.
"Miluji tě, Stylesi." Sykla jsem mu do ucha, zatímco on se zahradou prodíral směrem k východu.
Před domem na nás čekal nádherý modrý kabriolet. Můj manžel mě opatrně položil na místo spolujezdce, svědomitě mi dovnitř nasoukal sukni tak, aby mohl zavřít dveře a pak se rychle usadil na místo řidiče.
"Připravená, Paní Stylesová?" Mrknul na mě pobaveně a zařadil rychlost. Ztrácela jsem se v jeho zelenýh očích, jeho úsměv byl něco, na co si člověk jen tak nemůže zvyknout.  Stále mě uvnitř rozechvíval a i po těch letech se mi podlamovala kolena, kdykoli se na mě jen podíval a jeho tvář  se rozjasnila tím omračujícím úsměvem. Doufám, že to neví. Kdyby  jen věděl, jak slabá jsem, kdykoli se mu na tváři usadí ten úsměv co omračuje davy, mohl by toho parádně zneužít a to rozhodně neopotřebuji.
"Hanny Bunny." Oslovil mě a svou pravou ruku položil na mé stehno. Polil mě studený pot.
"Na co myslíš?" Zavrněl a úkosem na mě pohlédl.
"Kam jedeme, Hazz?"  Přemohla mě zvědavost.
Roztomile se zahihňal. Smál se, až zakláněl hlavu a kudrny mu poletovaly kolem tváře.
"Mám pro tebe překvapní" Zadíval se mi do očí, přičemž zalovil někde na zadním sedadle.
Pozorně jsem ho sledovala, ale auto, řítící se přímo na nás, jsem narozdíl od něho nepřehlédla.
" HARRY!!!!!!!"