16.

8.4K 563 102
                                    

Opatrně jsem se rozhlédl, jestli někde není v dohledu Harry a rychle tabletku snědl. Zapil jsem jí štědrým douškem čaje a náhle se cítil tak klidně a uvolněně, jako dlouho ne. Jako by ta tabletka byla lékem na všechny moje problémy.

A částečně to byla pravda. Dokud mě budou chránit supresiva, znamenalo to žádný heat, žádný bonding, žádné dítě, které by se narodilo do nemilující rodiny..a s trochou štěstí i žádný sex.

Spokojeně jsem se usmál a snědl vaječnou omeletu, která chutnala přímo božsky. Zanedlouho se otevřely dveře a dovnitř vešla Lisa s potutelným úsměvem na rtech. Nijak na sobě nedávala znát, že mi včera odhalila své srdce a svůj strastiplný osud. Dál proplouvala životem s pozitivní náladou a já nemohl jinak než obdivovat, jak silná žena to je.

,,Tak co? Chutnala ti snídaně zlato?" zeptala se mile, zatímco sklízela nádobí.

,,Zvlášť první chod byl výborný," řekl jsem tiše a Lisa se zasmála.

,,Neboj se. Pan Styles je v práci."

Překvapilo mě to. S Harrym jsem se zas tak často neviděl, i když jsem byl v domě víc jak týden, a z nějakého důvodu jsem si myslel, že pracuje tady, ve své pracovně, kam mě vzal první den, co jsem dorazil.

,,Kde jsi sehnala supresiva?" zeptal jsem se zvědavě.

,,Nejen pan Styles má své kontakty a cestičky," zasmála se Lisa tajemně, jako by byla nějaká hlava podsvětí. ,,Bude lepší, když nebudeš vědět jak zlato, pro případ že by se to někdo dozvěděl..musím tě chránit."

Sevřel jsem její ruku v dlani. ,,Ani si nedovedeš představit Liso, co to pro mě znamená. Jak velkou službu jsi mi udělala."

Lisa mě pohladila s úsměvem po tváři. ,,Není to řešení do konce života, ale dá ti to nějaký čas, abychom vymysleli, co dál. Supresiv mám zatím dost. Budu ti tajně dávat jednu tabletku ráno a jednu večer. Pokud to půjde dobře, pan Styles na nic nepřijde."

,,Jestli Harry na něco přijde, vezmu vinu na sebe," ujistím ji vážným hlasem, ale Lisa jen zavrtí hlavou.

,,Nenechám ho, aby tě znovu zbičoval zlatíčko. Což by nepochybně udělal."

Zavřel jsem oči a zapřemýšlel, proč musí být zrovna moje budoucí alfa tak krutá.

--

Bylo krátce po obědě a já znuděně ležel v posteli. Záda už mě skoro nebolely, jen při prudším pohybu, dokonce jsem si dopřál i dlouhou sprchu. Ale začínal jsem se nudit. Lisa mi donesla pár knížek na čtení, ale ani u toho jsem nevydržel dlouho. Televizi jsem měl zakázanou, ostatně jako většina omeg. Prý pro nás bylo bezpečnější, když jsme o dění ve světě věděli co nejméně.

Kecy. Jen prostě chtěli, abychom zůstali hloupí a závislí na své alfě. Ale to se mě nestane.

Dveře se otevřely a já s úsměvem vzhlédl, očekávajíc Lisu. Místo ní ale do místnosti vešel Harry.

Úsměv z mé tváře zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Ztěžka jsem polkl a pocítil jsem strach, jako vždy, když se Harry objevil blízko mě.

,,Ahoj Louisi," usmál se Harry přívětivě a já mu odpověděl pokývnutím hlavy. ,,Je ti dobře?"

,,Ano," řekl jsem tiše. Kudrnáč mezitím došel až k mé posteli a lehce se dotkl prsty mého obličeje.

,,Vypadáš už daleko lépe, ale to lenošení už musí být otravné, nemám pravdu? Co kdybychom se šli projít do zahrady? Pokud vím, ještě jsi v ní nebyl," navrhl.

My broken world A/B/OWhere stories live. Discover now