My broken world A/B/O

29.

Ztuhl jsem v půlce pohybu a dech se mi zrychlil tak, že jsem si byl jistý, že Harry vycítí, jak moc jsem z něho vyděšený.

Za svými zády jsem slyšel vrznout postel, když se Harry posadil a já neměl daleko k mdlobám.

Ale musel jsem se vzchopit. Přece jsem tuto noc neriskoval proto, abych se nechal chytit u takové hlouposti. Musel jsem rychle přemýšlet. Tady nešlo o žádnou drobnost, hádku nebo pár facek, které by mi od Harryho hrozily. Tady šlo o můj život. Můj, a fazolky.

Tiše jsem zasténal a pevně sevřel v rukou okraje křesílka, doufajíc, že moje tělo alespoň částečně zakrývá Harrymu výhled a tudíž mu nedojde, že jsem šmátral v jeho kalhotech. Nepatrně jsem se zkroutil a znovu zmučeně vydechl.

Vzápětí byl alfa u mě a objímal mě starostlivě kolem ramen. ,,Co se děje maličký?"

,,Nějak se mi zatočila hlava a je mi na zvracení..proto jsem taky vstal," řekl jsem a hlasitě u toho dýchal, abych vypadal ještě více jako těhotná omega s nevolností. ,,Chtěl jsem si zajít pro sklenici vody, ale než jsem došel ke dveřím, přepadla mě bolest.."

Harryho starostlivý výraz v očích nahradil podezřívavý. Přimhouřil oči a stáhl rty do úzké linky. ,,A co děláš tedy tady, na mojí straně postele Louisi?"

Srdce mi málem vyskočilo z hrudi, když to řekl.

On to ví. Ví, že tuším jeho záměr, ukončit můj život.

Zakňoural jsem a položil si hlavu na jeho pevnou hruď. Obklopila mě jeho vůně, která pro mě byla dráždivá, a dalo by se říct, že nepříjemná. Protože teď jsem věděl, že je vrah.

,,Chtěl jsem tě vzbudit, pro jistotu. Vím, že jsi unavený ale já bych nesnesl, kdyby se našemu dítěti něco stalo," zašeptal jsem s naprostou upřímností v hlase. Kéž bych nějak dokázal prolomit jeho ledové srdce, a oslabit věrnost, kterou věnuje svému otci..

Kudrnáč se jemně usmál a pomohl mi zpět do postele, kde mě přikryl až po bradu. ,,Ráno zajedeme k lékaři, ano?"

,,Ne!" vyjekl jsem vyděšeně. Rozhodně nepojedeme k lékaři. Protože jsem moc dobře věděl, že bychom tam už nedojeli. Nejspíš by zastavil na začátku lesa pod nějakou záminkou, a než bych se stačil vzpamatovat, obmotal by mi kolem krku kus drátu, nebo by mi prohnal kulku hlavou..

,,Louisi, trvám na tom, jsi těhotný a musíš na sebe dávat pozor," odhrnul mi vlasy z čela a mračil se u toho. Kdybych si nevyslechl rozhovor mezi ním a otcem, dokonale bych mu věřil tohle divadélko o starostlivém budoucím otci.

,,To nic nebude, zezačátku těhotenství jsou tyhle nevolnosti běžné," řekl jsem rychle. ,,Prosím. Nechci kvůli každé drobnosti jezdit k doktorovi."

Harry se na mě ještě chvíli mračil a já si pod přikrývkou držel palce. Nakonec k mojí velké úlevě přikývl a lehl si ke mě.

,,Fajn. Ale jestli se to bude opakovat, pojedeme k doktorovi, jasné?"

Přikývl jsem a nechal se obejmout jeho svalnatými pažemi.

Moc dobře jsem totiž věděl, že pozítří už tady nebudu.

Pokud budu mít štěstí, budu s Liamovou pomocí někde ukrytý, někde daleko, kde mě Harry ani jeho otec nikdy nenajdou.

A pokud budu mít smůlu..

Hořce jsem zatlačil slzy, které se draly zpod mých víček. Nesmím myslet negativně. Nemá přece cenu uvažovat, co když a co kdyby.

Nejlepší bude, když se na to vyspím.