My broken world A/B/O

22.

Na okamžik jsem na blonďatého chlapce předemnou jen hleděl s nevěřícným výrazem v obličeji, zatímco on mi pohled opětovat.

Nemohl jsem tomu uvěřit. Myslel jsem, že ho už nikdy neuvidím, že už dávno odešel z výcvikového centra a Harry nebude ochotný zjišťovat, kam se můj kamarád poděl..a teď je tady. V Harryho domě, klečí na kolenou a je očividně živý a snad i zdravý.

,,Lou," vyhrkl Niall a natáhl ke mně ruce. Omráčeně jsem si přitáhl chlapce do náruče a pevně ho objal, načež jsem se rozplakal štěstím, úlevou a tím, že držím v náručí alespoň kousek svého starého já, kdy mi ještě nepřišlo všechno tak černé a věřil jsem, že náš nový svět není tak zlý.

Niall mi palcem stíral slzy z tváří, i když sám neměl daleko od pláče a objímal mě tak pevně, aby mě nikdo nemohl odtáhnout z jeho dosahu.

V tom objetí bylo všechno. Štěstí že jsme se shledali, radost že jsme oba živý, zoufalství nad tím, jak jsme oba skončili i naděje, že snad je tohle setkání znamení lepších zítřků..

,,Uniká mi snad něco?" ozvalo se zamnou hluboké zavrčení mé alfy. Úplně jsem zapomněl na to, že v místnosti nejsme sami. Když jsem slyšel Harryho výhružný tón, podrytý žárlivostí, rychle jsem se od Nialla odtáhl, jinak by to jistojistě udělal on sám.

Liam se naopak tvářil velice klidně a dokonce mu na rtech pohrával úsměv. Vytáhl Nialla na nohy a prohrábl mu vlasy v láskyplném gestu.

,,Chceš mi snad říct, že tohle je ten Louis?"

Niall horlivě přikyvoval a tiskl se k Liamově dlani, která si hrála s jeho vlasy. To tiché pouto, mezi alfou a omegou mě popravdě šokovalo. Zatím jsem neznal celý Niallův příběh ale přesto jsem nechápal..jak se může k Liamovi chovat tak přítulně? A jak to, že se Liam chová tak mile? Přeci je to alfa, to jsem věděl jistě podle pachu.

,,Vysvětlí mi někdo, o co tu jde?" ozval se podrážděně Harry a já ucítil jeho ruce na ramenou, jak mi pomáhají zpět na nohy. I když jsem stál, nepouštěl mě. Cítil jsem z něho napětí a pud, který mu kázal chránit svou omegu.

,Asi bude lepší, když se první posadíme. Nebudeme to přeci řešit v hale," mínil Liam a Harry neochotně uchopil mou dlaň a v podstatě mě odtáhl do obývacího pokoje, kde čekala Barbara, Harryho služebná, by mohla nás a hosty obsloužit.

,,Zmiz," vyštěkl na ni vztekle Harry a vyděšená beta položila na stůl láhev Harryho oblíbeného burbonu a spěchala pryč z Harryho dosahu. Posadil jsem se na koženou pohovku, zatímco si kudrnáč naléval plnou sklenici alkoholu. Lehce jsem se zamračil. Neměl jsem rád, když pil. Byl už tak dost výbušný a agresivní člověk a bál jsem se, co s ním může udělat přemíra alkoholu v krvi.

Liam se usadil do křesla a Niall se uvelebil na jeho kolenou. Někomu by se to mohlo zdát jako projev lásky, ale já z mého blonďatého kamaráda cítil strach. Kousek od něho, byla rozzuřená alfa, která se zlobila na něho.

Neznal jsem Nialla v době, kdy byl ještě člověk ale tipoval jsem, že dřív by se Harrymu postavil čelem. Vlčí virus z něj udělal osobu, která se nedokáže bránit a ochranu hledá u své alfy.

Sevřel se mi žaludek jako vždy, když jsem viděl před sebou živoucí důkaz toho, jak bezmocnou hadrovou panenku ze mě alfy udělaly.

Harry se napil ze sklenice a vážně se zadíval na všechny v místnosti.

,,Tak, Liame? Proč se tvoje omega sápe po MÉ omeze? Chci vysvětlení!"

Liam se dál lehce usmíval a očividně se nechtěl nechat zastrašit Harryho výhružným tónem. ,,Když jsem si Nialla vydražil, neustále mě prosil, abych zjistil, kam se poděl jeho kamarád Louis, protože nevěděl, kam se poděl a měl o něj strach. Nejprve jsem chtěl dát čas nám dvěma, abychom se spolu sžili, a dnes jsem přijel, abych tě poprosil o pomoc při hledání jeho kamaráda..ale nečekal jsem, že to bude tak snadné."