Drug Hate || Larry Stylinson // Book2✓

Kapitola 12

Harry

Celý rozlámaný z předešlé noci, kdy jsme s Codym řádili snad bez přestávky, jsem mířil do sámošky pro blbou kávu a cigarety. Můj přítel tvrdil, že mezitím alespoň poklidí, ale znám ho moc dobře a je mi jasné, že bude jenom ležet. V sámošce jsem potkal Gabrielu, holku z Codyho třídy, což bylo alespoň fajn odreagování. Kecali jsme celou dobu o všem možném a ještě jsme se zastavili na cigáro. Bylo fajn mluvit s někým, u koho se nemusím bát, že řeknu něco, co bych neměl. S dobrou náladou jsem mířil domu a cestou nahlédl do okna Louisova domu. Co mě zarazilo, bylo to, že jsem neviděl Louise, nýbrž nějakého kluka. Procházel se v obýváku bez trika a očividně si přišel dost jako doma. Zaraženě jsem sledoval tu situaci a přemýšlel nad tím, kdo to může být. Po chvíli byl vidět Louis, jenž seběhl schody a se smíchem skočil na toho kluka a povalil ho na zem, než do něj začal mlátit polštářem. Přišel mi jako nějaká holka, ale i tak byl roztomilý. Nevím, jak jsem dokázal sám sobě přiznat fakt, že pociťuju žárlivost. Sralo mě to. Chtěl jsem tomu zabránit, ale nejspíš to ani nešlo. Naštvaně jsem došel domu a zamířil za svým přítelem. Po cestě jsem ještě napsal Adamovi, že bychom mohli něco podniknout. Nechce se mi někam do baru, ale spíš si jen tak vyrazit. Ještě jsem vymazal tu zprávu od Louise, jenž je už nějaký ten den stará, aby ji Cody neviděl.

Louis

Theo se rozhodl mě zabavit, abych na Harryho nemusel myslet a proto jsme dělali blbosti jako, když jsem bydlel v Irsku. Vždycky jsme se spolu chovali jako malé děti, ale já se tomu rozhodně nebránil. "Přemýšlel jsem nad novým piersingem," přiznal jsem Theovi, když jsme odpoledne seděli v parku s jeho vodnicí a povídali si. "Kam?" ušklíbl se Theo a já zrudl. Moc dobře jsem věděl, že on má piersing na svém ptákovi a už dva roky mě přemlouvá, abych to zkusil taky, ale já svůj penis nikam nestrkám, takže nemám důvod. Pokroutil jsem nad jeho úšklebkem hlavou. "Na druhou stranu rtu," ukázal jsem na to místo a on protočil očima a začal znovu svoje kecy o tom, abych si ho prostě nechal udělat na penis. Chechtal jsem se z toho, co říkal. Byl jsem zhulený a užíval si to, že nemusím myslet na Harryho, ale to všechno mě přešlo, když mi došlo, že se ho nechci jenom tak vzdát. Proto jsem popadl Theův telefon, napsal tam Harryho číslo a napsal mu zprávu. 'Ahoj, tady je Jeremy Parker. Chtěl bych se s tebou sejít a promluvit si, probrat pár pracovních věcí od tvého otce. Měl bys zítra v osm večer čas?' klikl jsem na odeslat. Byl jsem si moc dobře vědom, že to Harry pochopí. Jeremy by mu nikdy sám od sebe nenapsal a je to jediná osoba, která nás spojuje, a o které Cody snad neví.

Harry

„Kdo ti píše?" zajímal se můj přítel okamžitě. „Nevím, neruš," zamumlal jsem s plnou pusou popcornu a dál upíral zrak na obrazovku přede mnou. „Kouknu se," ozval se a já nic nenamítal, protože bych mu to stejně musel ukázat. „Kdo je Jeremy Parker?" zeptal se po chvíli a já celý ztuhl. Cože? Vzal jsem Codymu můj mobil a přečetl si tu zprávu. Při tom jméně se dralo napovrch tolik nepříjemných vzpomínek, co bych nejraději zapomenul. Přemýšlel jsem, proč se se mnou chce sakra Parker sejít a kde vůbec vzal moje číslo. Opravdu mi to nešlo do hlavy. Proto jsem to ignoroval a s Codym v náručí pokračoval ve sledování filmu. I tak mi to ale šrotovalo v hlavě. Co vím, tak už tu Jeremy ani nebydlí. Vzal jsem mobil a rozklikl facebook, kde na mě svítila zpráva od Adama. Psal, že si zítra uděláme večer pro sebe. Pod Adamem bylo pár dalších lidí, než se tam objevil i Louis. V tu chvíli mi to celé došlo. Rychle, aby si toho ta moje stíhačka nevšimla, jsem odepsal v souhlasu a následně to vymazal. Dál jsem Adamovi napsal, že se zítra v půl deváté sejdeme. Dávám nám s Louisem půl hodiny a následně bychom mohli být i spolu všichni tři. U Adama se nemusím bát, že by Codymu něco řekl. Je to snad jediný člověk, kterému můžu věřit, když beru v potaz jen mé kamarády.