Drug Hate || Larry Stylinson // Book2✓

Kapitola 32

Louis

Překvapeně jsem zíral na Codyho, který stál úplně s rudými tvářemi a uslzeným pohledem, před dveřmi. "Ah-ahoj," vykoktal a sjel mě celého pohledem. Nepřijemně jsem se zavrtěl, protože jsem na sobě měl jen boxerky a mezi nohama erekci, čehož si všiml i on. No... všiml si i Harryho, který ležel na zemi bez trika a Charlie mu ojížděl nohu. Viděl jsem Codyho pohled, který se ze zraněného změnil na zuřivý. Během vteřiny se v mém obličeji objevila jeho pěstí a já se zhroutil na zem, chytil se za nos a snažil se zastavit krvácení, ale zrovna moc to nešlo. Z očí se mi spustily slzy, když začal Cody křičet, i když jsem mu zrovna moc nerozumněl.

Harry

"Hej, uklidni se," vyjekl jsem a běžel ke Codymu, kterého jsem pevně objal, aby nemohl směřovat další ránu na Louisovu tvář. "Myslel jsem, že ti na mě alespoň trochu záleželo! Že tě taky trochu trápí, že už nejsme spolu, ale ty prostě i tak šukáš se zasraným feťákem!" rozčiloval se, ale čím více mluvil, tím více se jeho hlas měnil na ubrečený. "Uklidni se, s nikým jsem nespal od tý doby, co jsme se rozešli. A byla to tvoje volba, myslíš, že jsem v pohodě? Že mi to je u prdele? Já tu sakra každej den brečím, jak největší slaboch, koukám na tvoje fotky, přemýšlím nad tím, co asi děláš, a pak se tu objevíš a řekneš, že mi to je jedno." S tím jsem ho pustil, jelikož se už dost nepohodlně kroutil v mém sevření. Sehnul jsem se k Louisovi, kterého jsem vytáhl na nohy a poslal ho do kuchyně, aby si dal k nosu kapesník. "Jestli jsi sem přišel, jen abys mohl zmlátit Louise, tak doufám, že ti to pomohlo a ulevilo nervům," povzdechl jsem si. Měl jsem co dělat, abych se nesesypal. Abych nezačal zase bulet. Už tak se mé ruce začínaly mírně třást, bylo mi jasný, že to už dlouho nevydržím. "Přišel jsem, protože mi chybíš. Protože jsem za ten tejden zapomněl, jak moc to bolí, když tě vidím s někým jiným, ale víš co? Děkuju za obživení vzpomínek na to, že jsem strávil pět let s takovým kreténem," odfrkl si a byl na odchodu, ale já cítil potřebu mu ještě něco říct. Bál jsem se, že už spolu v blízké době mluvit nebudeme a já umřu steskem. "Alespoň si mě odblokuj, ať ti můžu psát. Ať si to vyjasníme, prosím," zaškemral jsem, ale on mi nedal žádnou odpověď a jen se otočil na patě a dal se na odchod.

Louis

Rychle jsem zmizel do kuchyně, kde jsem si vzal kapesníky a sjel na zem s nadějí, že se mi ta krev brzo zastaví. Neposlouchal jsem o čem se bavili. Jen jsem plakal bolestí mého nosu a špinil všechno od krve. Byl jsem si jistý, že mi ten nos zloil, protože jinak by to tolik nebolelo. Nebo jo? Zaskučel jsem, když jsem uslyšel hlasitou ránu dveří a potom pláč. Nemohl jsem jí za Harrym, abych ho utěšil. Sotva jsem se držel v klidu sám. Vůbec jsme neměli otevírat ty dveře. Měli jsme se oddat poořádně divokému sexu a zapomenout na všechno kolem a teď jsem místo toho začal cítit, jak se moje tělo plní vedem, pohled se mi rozostřuje a špatně se mi dýchá. Pokusil jsem se zavolat Harryho, ale nic moc ze mě nevyšlo. Začal jsem kašlat a už jsem ani nedokázal zastavovat krev. Jen jsem se snažil udržet záchvat zrátka,

Harry

Hned, co se za Codym zavřely dveře, jsem se složil. Nebyl jsem připravený na setkání s ním, vážně ne. Seděl jsem na zemi pár minut, když mi došlo, že se Louis někam ztratil. "Louisi?" volal jsem jeho jméno, ale neozýval se, tudíž jsem se zvedl a šel do kuchyně, kam jsem ho předtím poslal. Okamžitě jsem se k němu sklonil, když mi došlo, že má nejspíš další absťák. Jak mi řekl David, napustil jsem mu ledovou vodu a hned ho donutil ji vypít. Přišel mi jako v mdlobách. Jako že je pozdě a on mi umírá v náručí. Vyhodil jsem kapesníky nasáklé krví a přiložil mu k nosu nové, než jsem ho odnesl na gauč. Charlie po něm okamžitě začal skákat a lízat krev, za což jsem ho zbil jako nějakýho haranta. Měl jsem nervy, ať už z Codyho nebo z Louise. Nevím, proč sem musel chodit. Ne že bych ho neviděl rád, ale mohl mi napsat. Mohl si mě odblokovat a alespoň si přečíst všechny ty zprávy, co jsem mu napsal za ten týden bez něj. Ale jemu zjevně přijde lepší zavítat sem a vrazit jednu Louisovi.