Zettwing II. - Proti proudu času✓|²⁰¹⁹

/12.- Večeře/

,,Jsme tady dámy!" zavelel plešatý kočí sedíc na můstku kočáru.

,,Stejně se mi to celé nechce líbit," špitla Celest sedíce po mé levici. Ellen usazena naproti nám se nervózně ošila.

,,Co se ti na tom pořád nezdá?" otázala se Ellen po momentě a pohlédla na svou sestru.

,,Myslím, že spíše přemýšlí nad tím, kdo nás prozradil," pokrčila jsem lhostejně rameny. Muž v galantním obleku, s úsměvem ve rtech, nám současně otevřel dveře a my po jedné vystoupily z povozu.

,,Tak prosím dámy," pokynul zatím  rukou tak, aby jsme mohly v pořádku vylézt ven.

,,Děkujeme," usmála se zdvořile Ellen na kočího. Ihned poté, co jsme vystoupily z kočáru, se nám naskytl pohled na budovu, která svým vzhledem připomínala zámek. Zámek, ale bez věží.

Budova měla velká skleněná okna se zlatými rámy a přímo nade mnou se tyčil mohutný balkón, jehož sloupy byly stočené do hadovitého tvaru. Nestačila jsem zírat.

,,To koukáš, co?" drkla do mě lehce Celest a krátce se zasmála. Než jsem stačila cokoli říct, už mě obě z nadšením táhly do nitra toho paláce nebo co to vlastně bylo.

*

Všechny tři jsme vešly do velkého sálu. Přímo v jeho středu se nacházel dlouhý stůl se židlemi, které měly zlaté vyřezávání a rudý kožený potah. Nad námi se tyčil mohutný zlatý lustr, jenž byl celý osvícený. Z té krásy kolem jsem se nestačila ani nadechnout.

,,Vévodkyně za malý okamžik dorazí," ozval se hrubý mužský hlas za námi.

,,Jsem hrozně zvědavá," špitla Celest poněkud napjatě směrem k Ellen, vedle které stála. Já jen protočila oči vsloup a nervózně se usmála.

,,Omluvte mé zdržení," ozvalo se za našemi zády. Společně s dvojčaty jsme se najednou otočily a spatřily drobnou, usmívající se ženu celou v černém. Do tváře ji vidět moc nebylo, což ve mě budilo zvláštní dojem.

,,Měla jsem ještě pár drobných neshod," dodala nakonec ta žena a my ji daly za pravdu tichým kývnutím hlavy.

,,Navrhuji nejprve povečeřet, a pak vás tu provést,"

,,Doufám, že nemáte žádné námitky," ušklíbla se povrchně.

,,N-ne, nemáme žádné námitky," usmála se Celest s lehkou nervozitou.

,,Nu dobrá, nebudeme tu přeci stát s kručícími žaludky," pokynula žena rukou směrem k plnému stolu všech druhů jídel a pití.

Každá jsme usedly z jedné strany ke stolu, zatímco žena v černém si sedla do jeho čela a bedlivě nás zkoumala. Její pohled byl až děsivý. Tabule byla plná ovoce, zeleninových mís, brambor na různé způsoby a vprostřed toho všeho se na pozlaceném podnose nalézalo kuře plněné nádivkou.

Koutkem oka jsem zpozorovala Celest, která si na porcelánový talíř nabírala porci a hned na to mi pohled sjel k Ellen, jež se jídla pomalu ani nedotkla. Všechno na stole vypadalo hrozně lákavě, ale z té cesty do sálu jsem měla stažený žaludek.

Ellen na mě po momentě tajnůstkářsky pohlédla. Už z jejího pohledu se mi něco nezdálo. Něco mi začala naznačovat rukama, jenže já znakové řeči sotva rozuměla. Pleskla se tedy po chvíli do čela a něco mi napsala na kus ubrousku, který přehla na půl. Nerozuměla jsem jejímu počínání.

Ellen se po momentě sehla pod tabuli a lehce se dotkla mého lýtka. Do dlaně mi vtiskla ubrousek se vzkazem a já se po momentě narovnala zpátky.

,,Děje se něco?" optala se mě žena v černém, jež si všimla mého podezřelého chování.

,,N-ne. Jen mi něco upadlo pod stůl," usmála jsem se křečovitě.

,,Tak to se nic nestalo, ne?" ušklíbla se a pohled sklopila zpátky k talíři. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou a pod stolem se snažila ubrousek rozevřít. Nápis na ubrousku byl z větší části rozmazaný, ale dal se přečíst.

,,Je to natřené jedem. Tedy né vše, jen ovoce a saláty," vyznělo z jeho obsahu.

Nechápavě jsem zakroutila hlavou a Ellen se nemile zakřenila.

,,No, když se chceš otrávit, dobrou chuť," sykla Ellen směrem ke mě a já se místo odpovědi jen ušklíbla.

V tu chvíli jsem tomu nevěřila. Nebo jsem alespoň nevěděla, co si o tom mám myslet, ale Celest se tvářila celkem spokojeně. Tedy alespoň to jsem pocítila z jejího úsměvu.

___________________________________________

Uff.
Myslím, že nejhorší část mám za sebou. Omlouvám se za dlouhé čekání, ale neměla jsem vůbec chuť a inspiraci něco sepsat.
Příště se pokusím vydávat častěji co to půjde, tak se zatím mějte❤😚