From Hill to Dale |Johannes Dale| ✔

7

Neděle - 10:55

Pomalu jsem rozevírala víčka. Byly těžké a vůbec se jim nechtělo otevřít se. Párkrát jsem se převalila z boku na bok. To mě ještě více utvrdilo v tom, že se mi opravdu z mého krásně vyhřátého pelíšku nechce.

Jenže potom jsem se během vteřiny vyhoupla do sedu, protože mi došlo, kde to vlastně jsem. Planeta Ivy. Rozhlédla jsem se kolem sebe a opravdu jsem byla na místě, které jsem neznala.

Ten chlápek nelhal. Opravdu jsem ležela v posteli. V posteli, která byla umístěna v bytě, kde kromě mě nebyla ani noha. Rozhlédla jsem se kolem. V jedné místnosti jsem měla ložnici, kuchyň a dokonce i obývák.

Hned jsem vstala. Šla jsem si prohlédnout tu kuchyň. Ta linka byla krásná. Byla ze světle hnědého dřeva a hlavně tam byla i myčka. Tu jsem vždy domů chtěla koupit, ale nezbyly na to peníze. Byla veliká. Tolik nádobí tu bylo. U nás doma každý měl svůj talíř, příbor, hrnek a skleničku a tím to končilo. Tady toho bylo třikrát tolik.

Okamžitě jsem otevřela lednici, která byla celá naplněna věcmi, které jsem měla ráda. V mrazáku dokonce byly i zmrzliny a spoustu masa.

Rukou jsem s neuvěřením přejela rukou po obrovském koženém gauči. Potom jsem se koupala na skleněný stolek, který byl u něj postavený a ta obrovská televize! My byli rádi, že doma máme starou bednu.

Na tom stolečku ležel ten plánovací kalendář, který jsem jen rychle projela pohledem. Opravdu tam bylo zapsané kde a kdy mám být. Úžasné!

Během jedné sekundy jsem vlezla do koupelny, která byla naprosto luxusní. Byla zde vana, sprcha, umyvadlo, které pod sebou mělo několik šuplíků, které byly naplněné ručníky, sprcháči, kulmou, fénem a spousty dalšího, zrcadlo, záchod a i žebříkové topení. Dokonce zde byla i pračka se sušičkou.

Taková krása.

Rozběhla jsem se zpět do hlavní místnosti. Podívala jsem se do skříně, která byla vyloženě určena pro jednoho člověka. A byla plná krásného oblečení.

,,Děkuji ti, Ivyesi!" zašeptala jsem tiše.

I spodní prádlo bylo mojí velikosti. Hah, asi fakt úchyl. Nebo možná ne. Vidí mi až do žaludku, tak tohle mu asi dojít mohlo. Rychle jsem se navlékla do krásného nového trička a do tmavě modrých džín, které měly díry na kolenou.

Nikdy jsem nechodila hnusně oblečená. Jen jsem si proste nemohla dovolit oblečení drahých značek. Většina mého šatníku pocházela ze sekáče, ale mně to nevadilo, protože to byly pěkné věci a hlavně jsem se v nich cítila pohodlně a to bylo pro mě hlavní. Kolikrát všichni ti profíci ani nepoznali, že jsou to věci ze sekáče a mysleli si, že to jsou věci z oficiálního obchodu.

Ale vždycky jsem si moc takové krásné věci přála, ale bylo mi jasné, že peníze, které toto oblečení stálo, jen tak ze stromu rozhodně nepadají. Už teď jsem přemýšlela, z čeho to tomu chlapovi zaplatím, protože to opravdu muselo stát moc.

Neděle - 11:36

Tak nadšeně jsem vyletěla ze dveří, že jsem se vůbec nerozhlížela kolem a napálila jsem to přímo do nějaké ženy, která nesla něco v rukou. Až když se přímo přede mnou objevila rozsypaná a rozlámaná obrovská kupa vánočního cukroví, pochopila jsem.

,,Já se Vám moc omluvám," řekla jsem vyděšeně a omluvila se.

,,To nemůžete dávat pozor!" obě jsme se sehnuly, abych poničené kousky posbíraly. Házely jsme je společně do krabičky, ,,ale počkejte," zvedla najednou prst, ,,Vy jste tu nová, že?" přikývla jsem. Řekla bych, že tato ženská bude taková ta typická, která musí vše vědět a nic jí nesmí uniknout.

,,No, tak cukroví naberu další, ale nechtěla byste se seznámit s mým synem? Je to moc milý kluk, určitě byste si padli do oka," usmála se. Vzpomněla jsem si na slova ochránce planety Ivy, který naznačil, ať jdu do všeho po hlavě a vyzkouším vše.

,,Jistě, ráda. Za to cukroví Vám to dlužím," tu poznámku jsem si nemohla odpustit. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že by bylo fér, abych k ní byla alespoň takto upřímná.

,,Tak pojďte," zbytek popadaného cukroví odkopla ze schodů pryč a popadla mě za zápěstí. Nevím, co s tím všichni mají, ale udivilo mě, když mě její sevření zabolelo. Musím se potom na tu ruku mrknout, protože myslím, že tam mám modřinu, ,,tady bydlíme. Naberu jen nové cukroví a potom vás tu nechám o samotě," přikývla jsem.

Byla jsem trochu překvapená, že existují pořád takovéhle ženy, které dohazují svým synům holky, ale co já vím. Třeba bude pěkný a milý. Sehnula jsem se, abych si rozepnula boty.

,,Neblázněte! Pojďte v botech! Vyzujete se vevnitř," jen jsem se na ni tiše usmála a šla tedy dovnitř a až tam se vyzula. Ukázala mi celý její byt a potom začala celou krabičku znovu plnit cukrovím.

Zaklepala jsem na dveře, ke kterým mě ta žena navedla. Měl tam být její syn. Když jsem vešla, byla jsem docela udivena jeho vzhledem. Byl pohledný. Tmavé vlasy, světlé oči, tetování a piercing, pravděpodobně i celkem vysoký a vysportovaný, ale nejsem si jistá, spíš to odhaduji, protože má tričko na ramínka a ty svaly na rukou jdou pěkně vidět, ale jeho mamce se nepodobal vůbec.

,,Ahoj," pozdravila jsem a zavřela za sebou dveře. Snažila jsem se mile usmívat, ale bylo mi nepříjemné, když si mě odshora dolů projížděl pohledem.

,,Předpokládám, že jsi další nápadnice, kterou se mi mamka snaží dohodit," sklopila jsem hlavu a přikývla, ,,tak abych tě ušetřil starostí, nemám zájem. Jsem gay," a zase je to tady! Všichni pěkní kluci jsou vždycky gayové!

Zjistila jsem, že se jmenuje Simon. Byl to v pohodě kluk. Docela jsme si pokecali a bylo to opravdu fajn, protože jsem věděla, že nikam nemusím spěchat. Navíc ten kluk spoustu věcí v životě taky neměl lehkých, co jsem tak pochopila. Upřímně - s mamkou stíhačkou se tomu ani nedivím. Potom jsme spolu šli ven. Provedl mě městem. Neměla jsem ani nejmenší ponětí, že nějaké takové město existuje, ale bylo to tu opravdu pěkné.