From Hill to Dale |Johannes Dale| ✔

49

Další dny:

Pořád mě užíral pocit toho, co se stalo. Daisy zkrátka v nemocnici nebyla včas. Měla porodit dvojčátka, ale nakonec přežilo jen jedno mimčo. Připadala jsem si neskutečně sobecká, když jsem alespoň samu sebe uklidňovala tím, že jedno dítě je dostatek. Nafackovala bych si za moje odporný myšlení. Daisy s e na to miminko upnula a nejspíše dobře zakrývala, že celé noci brečela nad ztrátou toho druhého.

Oba dva s Johannesem jsme se jí snažili být podporou, protože ten její přítel z toho byl podobně zdrcený jako ona, takže to vlastně bylo těžké pro všechny. Ale ze mě se stala teta, z Johannese strýc a když jsme tu malinkou přebalovali, tak to bylo neuvěřitelně sehraný a bylo to možná trošku vtipné.

Daisy bydlela chvíli u nás, protože se z toho oba s přítelem potřebovali vzpamatovat a my je v tom podporovali, protože člověk pozná, kdy tu pauzu od okolního světa potřebuje. Odložili jsme všechny naše plány a soustředili se na to, co pro nás bylo nejvíc podstatné a to bylo to, aby Johannesova ségra byla šťastná.

Ve výsledku se to ale srovnalo a všichni jsme se přes to přenesli. Nemyslete si, že je to jednoduchá situace. I pro rodiče Johannese a Daisy to bylo neuvěřitelně složité, ale bydleli odsud celkem kus a taky měli svoje povinnosti, proto každý den volali.

Když už to bylo vše na dobré vlně, tak si sbalili věci a jeli na obrovskou dovolenou, kde si od všeho chtěli odpočinout a vyřešit vše potřebné. A já a můj snoubenec jsme byli na pokraji vyčerpání, ale když jednou můj milý přišel domů s malými ponožkami a zeptal se mě, jestli nezačneme na tom nějakém malém stvoření taky pracovat, tak to byl pro mě zkrátka šok. Velice příjemný šok.

Později:

,,A všechno šlo přesně podle plánu. Svatbu jsme si s Johannesem přichystali originálně a taky jsme to vyšperkovali do posledního kousku. Vlastně jsme se v ten den vykašlali naprosto na všechno a jen jsme šli za tím, co jsme chtěli,"

,,Ráno jsme si dali tu největší možnou snídani a nacpali se tak, že jsme málem puknuli a pak jsme si dali chvilku odpočinek a jen si povídali a trošku jsme cvičili v posteli. Jakože posilovali, protože jsme museli procvičit nohy, abychom ten náš výlet zvládli,"

,,Pak jsme vzali Sun a Moon a šli jsme na takový výlet, kde mě tatínek učil na běžkách a byla to obrovská sranda, protože já vůbec neudržím rovnováhu a navíc po mě chtěl, abych sestřelila nějaký terče a to už byl úplný konec, protože jsem se sotva udržela na těch běžkách a najednou jsem měla ještě střílet,"

,,No a šli jsme tedy na moc dlouhý výlet. Vylezli jsme na takovou vysokou horu a tam jsme si udělali piknik a dali si takový hodně pozdní oběd. Nestíhali jsme, takže jsme rychle nazuly lyžáky a lyže a tu obrovskou horu sjeli. Sun a Moon pořád čumáčkem házeli snížek a letěli za námi jako draci,"

,,Takže jsme přijeli do domečku. Hodili jsme sprchu, postarali se o pejsky, protože ti na svatbu šli s námi taky a každý jsme se v jiném pokoji oblékli, protože ženich přeci nemůže vidět nevěstu před obřadem. Potom jsme nasedli každý do svého auta a jeli jsme,"

,,Bylo to složité domlouvání, protože já chtěla obrovskou svatbu a Johannes ne, takže jsme se shodli, že pozveme hodně kamarádů od Johannese, aby se tam necítil špatně, takže když jsem tam přijela, tak bylo vše nachystané,"

,,Brali jsme se v krásném kostele a dokonce tam kvůli nám pověsili i nějaké pěkné bíle dekorace. Tedy spíš na ty lavice, protože do výzdoby kostela jsme nechtěli zasahovat,"

,,Mami, ty si měla tak kjásný šaty," můj milovaný chlapeček seděl na postýlce a prohlížel si album z naší svatby.

,,Ten vzor vybral tatínek, ale o to ostatní jsem se musela postarat já. Vždycky jsem si přála mít takové šaty a tvého tatínka jsem milovala a věděla jsem, že žádná další svatba už nebude a chtěla jsem vypadat krásně,"

,,Byla si jako pjincezna," koutek se mi zvedl do úsměvu.

,,Tatínkovi jsem se taky moc líbila. Spadla mu brada, když mě viděl a v tu chvíli úplně zapomněl na celý obřad, protože měl oči jenom pro mě, takže jsem ho musela trošku požďuchnout,"

,,A potom nás ten pán oddal a prošli jsme si celou tou krásnou uličkou, kdy na nás všichni házeli ty bílé a světle růžové lístečky, které byly z růží. Hrozně hezky to tam vonělo a ladilo mi to s tou mojí kytičkou, protože ta taky byla z bílých a růžových růží a vybral ji dokonce Johannes a moc moc se mu ten výběr povedl,"

,,Takové kytišky dám jednou svojí pjincezně taky," toho malinkého špuntíka jsem s nadšením pohladila po hlavičce. Už teď jsem věděla, že budu moc pyšná babička a takhle uvažuje holka, které není ani třicet. Za ženu se totiž stále nepovažuji.

,,Myslím, že tu budeš přesně ten princ, co přijede na tom bílém koni. A to budeš mít po tatínkovi. Ten sice přijel na běžkách po sněhu, ale ten je konec konců taky bílej," doplnila jsem jen, ,,a tatínek je sice moc dobrý sportovec, ale tančení na svatbě mu nešlo. Byl úplně levej,"

,,Kluci nemusí umjet tanšit," podíval se na mě, ,,holky mají dlouhý šaty a muší tanšit," přikývla jsem. Někdy je ten svět vytvořený dětmi krásnější, než ten reálný.

,,Kluci by to taky ale měli umět, aby na svatbě mohli tančit se svojí manželkou. Tatínek si na ty kroky naštěstí vzpomněl a byl to moc hezký tanec, ale potom jsme pozvali všechny na parket a tančili jsme," přetočila jsem stránku v albu a prstem ukázala na další fotku, kde fotograf krásně zaznamenal naše úsměvy.

,,Já taky budu š mojí šeštjiškou tanšit," ruku mi položil na moje poněkud větší bříško, na které jsem přiložila ruku i já a na svého malého synátora se usmála. Vždy jsem díky němu měla pocit, že je svět krásnější, protože on nebyl žádný divoch, ale naprosto klidný chlapeček, který měl dobré srdíčko a to člověk pozná na první pohled. Jen doufám, že nezvlčí.

,,A potom jsme takhle byli vzhůru všichni moc moc dlouho a až teprve když svítalo, tak jsme šli spinkat a v ten den ses mi v bříšku utvořil ty," prst jsem mu položila na nos a on mi ho roztomile chytil ručičkou.

,,Maminko, ale má se bját kjuk a hojka, tak proš se bere teta a teta?" zrovna jsme totiž s mým nejstarším synem seděli v pokojíčku a prohlíželi si album z naší svatby. Chan a Zoe do toho jejich vztahu praštily pořádně, tak z toho najednou vzniklo nezničitelné přátelství a obrovská láska, kterou nikdo nikdy nedokáže rozbít.

,,Teta a teta se mají moc rády, víš. A když se dva lidi mají tak moc rádi, jako třeba tety, nebo já s tatínkem, nebo teta Daisy s jejím přítelem, tak je jedno, jestli jsi holka nebo kluk," zavřela jsem album a položila ho na menší hrací stolek svého syna.

,,Ale já ši štejně najdu pjinceznu," usmál se.

,,Tak jsme tady," do pokoje se vřítil Johannes, který na zádech měl našeho mladšího syna, který byl pěkný kvítko. Hrozně aktivní a naprosto nezastavitelný. Jsem zvědavá, jaká bude naše dcera, když synové jsou naprosto odlišní.

,,Už zase nestíháme," napomenula jsem ho, když se bláznivě začal s malým na zádech točit, ,,vy než si nagelujete vlasy, tak to je taky pět let," protočila jsem očima.

,,Za to vy s těma vašima pudříkama jste hotové hned, že?" zasmál se na mě a já jen pevně stiskla zuby k sobě, abych náhodou neřekla něco, čeho bych litovala.

,,Ty provokante," hodila jsem po něm se smíchem polštář, ,,my to děláme, abychom se vám líbily," odůvodnila jsem čas, který často strávím v koupelně.

,,To my tak," dodal jen a povytáhl obočí. Položil chlapečka na zem a ten se okamžitě začal hnát za našimi pejsky, zatímco druhý pořád seděl na postýlce. Já udělala pár kroků k Johannesovi, který mě chytil za pas a druhou ruku položil na moje bříško. Svoji druhou ruku jsem dala na jeho a podívala se mu do očí: ,,Miluju tě,"

,,Já tebe víc, Cindy Dale," a se vši tou láskou, která se ve mě už několik let ukrývala, jsem ho vášnivě políbila.

Příští kapitola je sice poděkování, ale prosím vás, přečtěte si alespoň začátek, kde budou ty nejdůležitější věci.