From Hill to Dale |Johannes Dale| ✔

34

Pátek:

Ti dva nevylezli z pokoje celý večer. Zkrátka to bylo moc divné, ale nějak to nikdo z nás neřešil. Nechali jsme jim tak nějak volný prostor a dokonce i moji kamarádi je přestali s hrnečky i nastraženýma ušima odposlouchávat. Byli tam opravdu asi tak do půlnoci a vzájemně si nosili jídlo a hráli si na schovávanou, když Zoe nebo její přítel vyšel z pokoje na záchod.

Rozhodně to nebylo nápadný, když tam u jejich dveří zůstaly hrnečky a pravděpodobně slyšeli i celkem hlasité dupání, které nebylo těžké přeslechnout, když od dveří utíkali tři blázniví a hlasití človíčci.

Já včerejší večer využila k tomu, abych se alespoň na chvíli spojila s Johannesem. Byl absolutně vyčerpaný a to právě proto, že mu trenéři nasadili dost přísný trénink.

Daisy se za mnou taky stavila a potvrdila mi moje žádosti, takže si budeme moct psát, což je moc fajn. Ona mi opravdu chybí, ale podle všeho její trénink taky není zrovna mírný.

Oba dva byli takoví skleslí, až z nich šel opravdu nepříjemný pocit, ale dávala jsem to za vinu tomu obrovského vyčerpání, kterému v tuto chvíli čelili.

,,Dobré ráno," z pokoje se vyhrnuly ty naše dvě naprosto rozzářené hrdličky. Chvíli jsem je pozorovala, ale poté jsem se na ně jen mírně usmála, ,,děkuji, že si ho za mnou dovedla," usmála se na mě Zoe. Dvě věty za jeden den, to už se dlouho nestalo. Já jen přikývla.

Poté se všichni začali seznamovat. Zoe se smála a ten její přítel ji jen objímal kolem ramen. Všimla jsem si také, že právě moje kamarádka, nebo lépe říci 'skoro sestřenka', má na sobě delší tričko svého přítele. Zajímavé. Netipovala bych, že v noci byla nějaká pestřejší usmiřovačka, ale nejspíš jsem se spletla.

Sobota:

,,Ivyesi! Konečně jsi tady!" do objetí jsem vletěla svému věrnému příteli, díky kterému jsem do celé téhle pasti padla. Ovšem past to byla příjemná.

,,Neměla by si být šťastná z toho, že mě vidíš," objetí mi ani neopětoval a jen se s nepříčetným a přísným výrazem díval. Pomale jsem se od něj odtáhla a s nejistotou polkla.

,,Proč?" vysoukala jsem ze sebe zděšeně, ,,vždyť si mě přišel vrátit na Zem," usmála jsem se mírně.

,,Ne, to teda nepřišel," zavrtěl záporně hlavou a posadil se na moji postel, ve které jsem se válela. Chantelle se s Zoe a jejím borcem vydala na nákup a Grey se Simonem šli na nějaký jídlo. Ti pořád jen jí.

,,Víš, mám spoustu schopností a jednou z nich je i to, že mohu lehce vidět do budoucnosti a nebo si zkrátka zahrát na neviditelného a podívat se kde chci, což zrovna někdy je takový nevhodný," přikývla jsem na znamení, že rozumím, ,,takže vím, že Chantelle bude nešťastná, protože se s ní Betty rozejde," povzdechla jsem si.

,,Proč?" polkla jsem svůj knedlík v krku a promnula si ruce.

,,Vztahy na dálku zrovna nefungují," v tu chvíli jsem jen mírně přivřela oči, protože tohle je situace, ve které se s mým přítelem nacházím, ,,a vztah Zoe s tím jejím taky nebude fajn," povzdechl si.

,,Vždyť vypadají tak šťastně," zasteskla jsem si.

,,Vím, že od pohledu ten borec vypadá dobře, nezapomínej, že ti vidím až do žaludku, takže taky vím, že miluješ Johannese a ani z téhle planety odjet nechceš," nechápala jsem, jak mohl lépe vypíchnout moje myšlenky, než jsem to dokázala já sama, ,,ale on není takový zlatíčko, jak se zdá," zavrtěl hlavou.

,,Včera uhodil Zoe a vím, do jakého extrému to celé může zajít, pokud ho nezastavíš," zděsila jsem se. Nevšimla jsem si, že by jí nějak jeho přítomnost vadila, ,,navíc si myslím, že s tebou v nejbližší době bude chtít Zoe vést poměrně důležitou konverzaci," zatvářil se najednou naprosto vážně.

,,Ivyesi! Musíš mluvit neustále v hádankách?! V životě jsem tě zbytečně nezavolala a ani toho po tobě moc nechtěla, tím chci říct, že jsem neplýtvala tvým časem, takže buď mluv narovinu, nebo neplýtvej tím mým!" zavrčela jsem naštvaně.

,,Hele klídek, jo?" bylo vtipné slyšet tuto větu právě od tohoto muže, protože tyto řeči mají většinou pod kontrolou teenageři, ,,chápu, že už všeho máš plný zuby. Plná hlava Johannese, ale i rodiny a taky cítím tvoje myšlenky, takže věř mi nebo ne, ale vím, že neustále přemýšlíš co budeš dělat,"

,,Děkuju, že si mi zopakoval moje myšlenky," odsekla jsem protivně, ,,ale jsi tak chytrej, že určitě víš, že teď přemýšlím, co budu dělat s Chantelle a Zoe, tak mi poraď," odfrkla jsem si naštvaně.

,,Myslím, že to vyřešíš sama," povytáhl obočí, ,,každopádně tě čeká pěkné překvápko," podíval se vyděšeně bokem, ,,možná trošku víc," moc jsem si přála, aby mi teď viděl do hlavy, protože jsem chtěla vytáhnout nůž a probodnout ho skrz jeho nesmrtelné tělo, jelikož opět mluvil v hádankách.

Johannes:

,,Co kdybych... ji požádal o ruku?" nervózně jsem chodil po svém pokoji a přemýšlel nad způsobem, jak bych se se Zoe mohl opět vidět a už ji nikdy neopustit.

,,Ty seš asi blázen," prskla po mě Daisy, ,,znáš ji sotva tři měsíce," rozhodila rukama a darovala mi tak nepříjemný pohled, že jsem se začínal v její přítomnosti obávat. Nechápu, co jí to popadlo. Cindy milovala a teď neustále mluví o tom, jak se můj vztah s ní rozpadne.

,,No a jako co," prskl jsem po své sestře, ,,víš kolik párů se vzalo po třech měsících vztahu a vydrželo jim to do konce života?" zvídavě jsem povytáhl obočí a povýšenecky se podíval na svoji sestru.

,,No moc párům teda asi ne," usmála se falešně, ,,hlavně ne těm, kteří se spolu potkali díky biatlonu, párkrát se vykousli a ještě méněkrát se spolu vyspali a potom se od sebe oddělili skrz kus Evropy," vrátila mi povýšenecký, avšak falešný úsměv.

,,Mírni jazyk, sestro," okřikl jsem ji a vztyčil prudce prst.

,,Tak uznej, že mám pravdu!" vstala ze židle, na které seděla a rozhodila rukama. Ta už by taky potřebovala vztah, protože je to v té fázi, kdy se z ní stává typická prudilka.

,,To teda nemáš!" naštvaně jsem praštil rukou do zdi. Nebyla to moc silná rána, jen jsem se trošku potřeboval uklidnit, ,,Cindy je skvěla a ty to víš stejně dobře jako já. Sama si mi ji dohazovala, tak mi laskavě vysvětli, co proti ní máš!?"

,,Moc dobře víš, že jsem takový vztah měla a nevyšlo z toho nic dobrýho," odfrkla si.

,,Přestaň nás soudit podle tvýho vztahu," zavrtěl jsem hlavou, ,,s náma to do háje nepůjde, protože ani jeden z nás to nevzdá!"

,,Cindy mám moc ráda!" skousla si naštvaně ret, ,,ale tomuhle prostě nevěřím!"