From Hill to Dale |Johannes Dale| ✔

36

Sobota - 19:31

,,No to opravdu není možné," Chan rozklepanýma rukama držela můj telefon a prohlížela si fotky, která mi Zoe včera ještě stihla poslat. Slzy se jí hnaly do očí a skoro při každé fotce si rukou musela překrýt ústa, jak byla vyděšená, ,,jak-jak jsem to nemohla poznat?" fňukla.

,,To si taky říkám," povdechla jsem si a srolovala pusu do divného útvaru, ,,ale byl u mě v bytě jen chvilku a pořád se smáli..." dodala jsem jen.

,,Nemůžeme tady jen tak sedět a nic nedělat, jedem zpátky," bouchla Chantelle naštvaně do stolu a odhodila můj mobil bokem,

,,Jo? Tak přijedeš tam a co jim asi tak řekneš, hm?" zabručela jsem podrážděně, ,,třeba to, že si tady nebyla ani den a vrátila si se jen tak domů?" zabručela jsem znovu a naštvaně se vymrštila do stoje.

,,Tak zavoláme policii," kvíkla tiše.

,,Bez důkazů jí to asi těžko uvěří," odfrkla jsem.

,,Jak bez důkazů?" do ruky znovu popadla můj telefon, ,,a do hajzlu, co je jako tohle? To jim jako stačit nebude?" a přímo před obličejem mi promítla všechny fotky, které jsme obdržely.

,,Ten borec ji vydírá tak, že by ji donutil ještě říct, že si to udělala sama a omylem," rukama jsem si zajela do vlasů. Stres je moje druhé jméno. Nervy byly pravděpodobně malinký kousíček od prasknutí.

,,Tak jako co budeme dělat, sakra?! To ji tam necháš, aby ji ten borec umučil?!" vyjela po mě moje kamarádka, která začala nervózně chodit po místnosti a hlasitě dupat.

,,Můžeš se do prdele uklidnit a přestat dupat jako zkurvenej slon?!" zařvala jsem to tak hlasitě, že její kroky přestaly být naprosto slyšet, jelikož se usadila na postel a složila ruku do dlaní.

,,Sorry, Cindy," pípla tiše, ,,nechci být toxic, ale chci jí pomoct," přisedla jsem si k ní a objala jí kolem ramen. Bojí se o ni, to chápu, ale teď potřebuju, aby myslela normálně a nějak rozumně.

,,Seženeme důkazy a dostaneme jí pryč," povzbudivě jsem zatřásla tím ztrmáceným tělem vedle sebe, ,,někoho tam pošleme a ten tam dá kameru,"

,,Ty by ses fakt neměla dívat na ty věci v té televizi. Jsi paranoidní," zakroutila hlavou nevěřícně, ,,navíc je to tisíckrát riskantnější než policie a-" neměla jsem v plánu poslouchat její další argumenty, proč tohle není dobrej nápad.

,,Možná jsem paranoidní a možná i tohle je riskantní, ale Zoe by do toho šla, protože by díky tomu získala ty důkazy," sebevědomě jsem se usmála.

,,Takže je třeba prostě budeme pozorovat, jak ji znásilní, jo?" opět si prudce stoupla a můj výraz se rázem změnil ve skleslý, ,,to je pro tebe důležitější mít důkazy, než udělat něco efektivního?!" sklopila jsem oči, ,,krávo jedna pitomá,"

Sobota - 20:17

,,Takže tam prostě jenom pošlu mamku?" přikývla jsem. Už nějakou chvíli jsem skrz počítač vedla rozhovor skrz počítač se Simonem. Odešla jsem z naší chatky a začala domlouvat nějaký taktiky na vysvobození Zoe. Přesně do tohohle jsem ji navezla já. Mohlo mi dojít, že někdo se skrz tohle jen tak nepřenese a já ho ještě pozvala ke mně domů.

,,Jo a musí říct, že Zoe nese čaj kvůli silným bolestem proti menstruaci a pak ho musí poslat úplně někam pryč z bytu, aby tam mohla se Zoe dát tu kameru," upřesnila jsem.

,,Takže třeba pomoct s nějakýma krabicema?" usmála jsem se: ,,Třeba to a ty mu s tím pomůžeš a zabavíš ho,"

Neděle: