I hate you, Honey [C.H. FF] #1st BooK

7. kapitola

Hodila jsem na sebe růžové tílko a tepláky ze včera. Dohodli jsme se, že se cestou stavíme u Amy, pro šortky takže sem to moc neřešila. Nechala sem se od Amy namalovat, za podmínky, že to bude minimální a vlasy jsem nechala jen tak. Dobelhala jsem k autu a vyrazili jsme. Zastávka u Amy proběhla rychle, protože jsme se dohodli že mi to prostě přinese do auta a převleču se tam, jelikož by nás moje 'chůze' velmi zdržovala. Donesla mi nějaké příšerné minišortky, které jsou podle ní jedny z těch lepších. Začala jsem se tedy vysvlékat a hned s všimla Calumových očí v zpětném zrcátku. Okamžitě schytal pohlavek. Nějak jsem se do toho nasoukala a byla spokojená.

Dojeli jsme k obchoďáku a po eskalátorech, díkybohu, vyjeli do druhého patra, kde bylo kino.

"Tákže... na co půjdeme?" Všichni tři jsme zírali na tabuli a přemýšleli.

"Amy, na tohle půjdeme. Budeš mít čas? Čtrnáctého?" Pohupla jsem dopředu a zaryla se prstem na datum 14.2- padesát odstínů šedi. Četla jsem knížku, takže na film jsem hodně zvědavá.

"To je ale Valentýn." Přimhouřila jedno oko.

"A co jako? Neříkej, že mi dáváš košem." Udělala jsem psí obličej.

"No, já už tak trochu něco mám." Poškrábala se na zátylku.

"Amy Margaret Petersonová, zklamala si mě. Velice si mě zklamala." Zatvářila jsem se uraženě a raději se očima přesunula na dnešní datum. Konec konců je Valentýn až za týden. To je spoustu času na to, aby si to rozmyslela.

"Takže co?" Ozval se po nějaké té chvilce Calum. Skoro jsem zapomněla, že je tu taky.

Po dlouhé době jsme se shodli na nějaké akční komedii, která mě moc nezajímala, ale byla jsem ochotná udělat kompromis. Koupili jsme lístky, poslaly Caluma pro popcorn s colu a šli se usadit.

"Co to mezi váma je?" Stáli jsme v uličce poloprázdného kina.

"Vůbec nic. Jen ta blbá pusa. Ale vůbec nic to neznamená." Mávla jsem nad tím rukou.

"To určitě. Všimla sis, jak se k tobě chová?" Její gestikulace by dokázala zabíjet. Divím se, že mám ještě obě oči. "Všimla, protože jestli ne tak si slepá."

"Ještě nejsem ale tak jak tady šermuješ rukama, mě to stejně asi nemine." Usmála jsem se a mrkla na lístky. 11. řada sedadla 14, 15, 16.

"Vezmeš si patnáctku?" Mrkla jsem na ni s prosíkem.

"V žádném případě. Mezi váma něco bude. A nemyslím tím sebe na sedadle 15." Založila si ruce v bok.

"Rozhodně ne. Prosiiiiim." Opřela jsem berle o jedno ze sedadel a naznačovala prosení třením dlaní.

"Ne." Očividně se velmi bavila nad mým utrpením.

"Prosím. Miluju tě. Prosím." Naléhala jsem.

"Co prosíš." Za Amy se vynořila Calumova hlava. Amy se na mě široce usmála, a pak do mě žďuchla a já se svali na sedadlo číslo 15. Nyní jsem byla bezmocná. Od ní to byla hnusná podpásovka a já ji mohla jen naznačit: "nesnáším tě." Spokojeně se usmála a zavrtala se do sedačky.

"O čem jste se tady hádali?" Překročil moji sádru a posadil se na číslo 16.

Nevím, co mám dělat. Dvě hodiny tu budu sedět a koukat na něco co mě nebaví. Popcorn a cola někdy dojdou a myslím, že vzhledem k tomu že v kině jsme jen kvůli mně, hrát na mobilu by taky nebylo zrovna košér. Moli být někde na koupališti, místo toho tu tvrdnou s mrzáčkem Lizy.