I hate you, Honey [C.H. FF] #1st BooK

35. kapitola

Přesně dva týdny a čtyři dny od té debilní akce, v ůterý, čtyři dny do velkolepého maturitního plesu, kterého jsem se musela zůčasnit jsem procházela chodbami naší školy v doprovodu Amy.

"Ale teď vážně. Je super, že jsem se dostala do plesovýho výboru, ne?" Poskakovala vedle mě rozjařená Amy. Chtěla bych jí její optimismus oplácet ale dneska jsem jakási zamyšlená. Procházím chodbami jako tělo bez duše a pomalu ani nevnímám co mi Amy říká.

"Hmm... asi jo." Pokrčila jsem rameny. V zápětí jsem rychle zamrkala a zatřásla hlavou abych se vzpamatovala. "Ale to tam budeš jenom uklízet, ne?"

"No to jo, ale budu tam. Jako jo, mohla jsem si normálně koupit lístek ale bylo mi blbý tam jít sama." Pokrčila rameny s nevinným úsměvem.

"Ježiš, kdyby si řekla, tak si mohla jít normálně s náma." Protočila jsem panenkama.

"A to mi jako říkáš až teď?" Povzdechla si. "No nic. Ale teď k tobě." Otočila se na mě s důležitým výrazem. "Co se děje? Vypadáš jako smrt. Co ti vrtá hlavou, hmm?" Zády se opřela o skříňku, stojící hned vedle té mojí, zatímco jsem si vytahovala potřebné učebnice a skládala si je do tašky.

"Je to... včera večer jsem se pohádala s Calumem." Povzdechla jsem si a přibouchla dvířka od skříňky.

"Ale to mě mrzí zlato. Co se stalo, řekni mi to." Starostlivě mě objala kolem ramen a společně jsme se posadily na jednu z mnoha laviček rozmístěných po škole. Máme teď obědovou pauzu, ale ani jedna sem nechodí na jídlo, takže máme volno.

"Včera mi napsal Greg, jestli bych s ním nezašla zítra ven. To myslím jako dnes. Chápeš ne?" Odmlčela jsem se a počkala si na její odkývání.

"Omg, Greg? Ty si nepoučitelná." Zamrmlala a svezla se po lavičce trochu níž, takže vypadala jako rozpláclá brambora.

"Já vím, prostě mě nepřerušuj. Byla jsem s ním v tom klubu a celkově jsem poznala, že se jeho chování změnilo." Pokrčila jsem rameny, přitáhla si jednu nohu k hrudi a následně si o ni opřela čelo. "Vylezla jsem z pokoje, sešla dolů a říkám: je zítra něco na programu? Jako, jestli někam nemáme jít nebo tak a on na mě: proč? A tak jsem mu řeklam že chci jít s někým ven a on se hned zeptal na Grega, jako bych byla úplně průhledná. Začal mít kecy, jakej je to idiot a děvkař a já jsem už byla celkem vytočená a tak jsem už celkem hlasitě vysvětlila, že si můžu dělat co chci a že mu může být úplně ukradený s kým se stýkám a ne. A on pak ječel na mě, že jsem úplně blbá, že mě stejněj jenom využije." Dala jsem si pauzu na vydýchání, protože jsem mluvila strašně rychle a nestíhám dýchat. Amy vypadala, že ji to celkem zajímá, protože se zájmem hltala každé mé slovo. Nebudu si hrát na bezcitnou drsňačku a přiznám, že mě slzy pálily v očích. Z hluboka jsem se nadechla a pokračovala.
"Řekl doslova: krucinál! Kdybych tě dvakrát před ním nezachraňoval nikdy by nevznikla tahle sračka s tím chozením. Doufám, že tam nepůjdeš, je to blb. Ale víš ty co? Je mi to jedno, dělej si co chceš. Vážně je mi to jedno. Mám z tebe ponorku. A já odpověděla něco ve stylu: Nikdo se tě pro Krysta neprosil. A vůbec, myslíš si, že jsem z tady toho celýho dvakrát odvázaná? Pfff.... nesnáším tě. Pak jsem zabručela a chtěla odejít do pokoje ale on mě ještě zastavil a řekl už klidným hlasem: ne, zítra nic nemáme a doufám, že už dlouho nic mít nebudeme. A pak nastalo takový to urážlivý: Dobře a on to samý." Vydechla jsem a schoulila se do Amyného objetí.