I hate you, Honey [C.H. FF] #1st BooK

23. kpitola

"Ale no tak, tak mi to řekni. Řekl si, že mi to řekneš potom a potom předtím je teď. Wut? To fakt dává smysl..." smála jsem se nad vlastním nesmyslem, ale on se pořád mračil. "Haló, země volá Caluma. Calume Thomasi Hoode, ozvi se nám." Zamávala jsem mu rukou před ksichtem.

"Prostě..." nadechl se. "Management chtějí aby jsme dělali tajnej falešnej pár."

~A~

"Myslí si, že by to před odstartováním turné byla dobrá reklama. Po tom, co Mike poslal tu fotku, si všimli, že na tebe fanynky nereagujou až tak zle jako na ostatní, pravděpodobně proto, že seš jeho sestra. Je to totální sračka, já vím. Jen se na mě nenaštvi." V obraném gestu si dal ruce před tvář jako bych ho chtěla praštit ale tak to nebylo. Chtěla jsem mu ukázat, jak mám celej ten zasranej busines v prdeli. S kamenným výrazem jsem se od něj odklonila a začala hypnotizovat obrazovku. Naštěstí to vzala Ginger v rychlosti a za pár sekund fotka byla na světě. Zvedla jsem se a namířila si to k Ritě stojící opodál.

"Ty na to nic neřekneš." Ozval se Calum.

"Všechno co bych na to mohla říct, si už řekl." Odpověděla jsem s nadřazeným výrazem bez toho, abych se na něj podívala. To bych ani nedokázala.

"Co máš na mysli?"

"No že to je totální sračka." Znechuceně jsem zkřivila ret a dělala, že si horlivě prohlížím fotku.

Sice bych si takové šaty nevybrala, ale netvrdím, že nejsou pěkné. Byly dlouhé zelené s vrstvenou sukní a černým třpytivým živůtkem. Došla jsem k Ritě, která stála za pultíkem a něco ťukala do počítače. "Mohla bych vás ještě o něco poprosit?" Řekla jsem stydlivým hlasem, abych si upoutala její pozornost. Samozřejmě, že si můžu prosit, když jsme jediní zákazníci.

"Ale zajisté. S čím vám ještě můžu pomoci?" Usmála se na mě.

"Už jsme zjistili barvu šatů, takže by bylo fajn vybrat tu kravatu, ale nevyznáme se v tom." Nevině jsem zamrkala. Úsměv mi oplatila a vydala se směrem do jiné části. Já jsem šla poslušně vedle ní a Cal s bezpečným odstupem za námi.

Tady do této části jsem se nepodívala ani koutkem oka. Ani nebylo proč. Kromě kravat, tu bylo taky spoustu různých společenských šatů. Od nádherných nadýchaných rób až po jednobarevné pouzdrové šaty. Dokázala bych si tady vybrat, ale už teď dokážu odhadnout, že jsou zbytečně drahé.

Prohlížela jsem si ty kravaty namotané do klubíčka a pečlivě poskládané v přihrádkách. Samozřejmě prohlížení by se neobešlo bez osahávání všeho, co vypadalo sebe míň leskle nebo hebce.

"Co tahle?" Zeptala se Rita a přiložila Calumovi ke krku tmavě zelenou se šikmými černými pruhy. Věnovala jsem tomu jen malou pozornost.

"Hmm." To bylo jediné, na co jsem se zmohla. Slyšela jsem jak si Calum tiše povzdychl, ale bylo mi to jedno. Nic jsem mu neslíbila, žádný, že se nenaštvu jenom, jsem mlčela, takže když budu chtít tak se naštvat můžu, jako že chci. Je hajzl už pro to, že mi to neřekl hned.

Pak se to opakovalo ještě tak třikrát. Jednou to byla čistě matná světlá kravata, pak zase zelená kravata s bílým melírem a na konec lesklá. Ta byla fajn, ale neměla jsem náladu na komunikování.

Mimochodem: při odhmknutí druhé kravaty do obchodu vešel muž v riflích a takové pochybné vestičce a dělal, že vybírá, ale prozradil ho velký foťák pověšený na krku. Samozřejmě jsem si všimla, že si Caluma fotí, respektive nás oba, proto jsem se trošku odpojila a radši si prohlížela ty šaty.