I hate you, Honey [C.H. FF] #1st BooK

.•°autorská poznámka Lizy Cliffordové°•.

U vyprávění tohoto příběhu jsem se po většinu času smála, protože vím, že teď už je to všechno zamnou, ale jsou věci, co stále bolí, jako je třeba smrt Rachel nebo vědomí, že jsem na své cestě životem ublížila spoustě lidem; to je už ale jiná část příběhu.
Vyprávění druhé části ale nepřináší jen bolest, ale také radost ze znovunalezených vzpomínek na toho kluka, co se vždycky smál, nebo na "druhý, první" polibek, nebo třeba na slony a tučňáky nebo na největší hádku v mém dosavadním životě.

Ve chvíli kdy jsem ukončila vyprávění se mi honila hlavou myšlenka na moji pracovní smlouvu a na to, že dosud byl náš falešný vztah "tajný", takže co teprve, když to bude naostro? A co třeba to, že máme zakázané spolu chodit doopravdy?
Na tyto otázky jsem si nedokázala odpovědět, ale byla jsem šťastná, opravdu šťastná.
Tenkrát bych si ani za boha nepředstavila co za překážky, nástrahy a pohromy mě čeká. Bylo to šílený! Vážně a občas jsem si přála, aby se vrátil zpátky můj osamocený, nudný, tichý život- a ne jednou.

Jak bych zhodnotila rok 2015? Ráj i peklo na zemi v ten samý okamžik..

S láskou
Elizabeth C. •XOXO•

__________________
Tohle tedy je opravdu konec...
Nuže teď je čas na tu sentimentalitu. Chtěla bych srašně moc poděkovat všem co to četly, samozřejmě, ale velký dík patří také lidem, co jsou tu semnou od úplného začátku. Pár lidiček si takhle pamatuju podle pravidelných votes ale je tu spousta lidí o kterých nevím. Děkuju za každičký jeden komentář, nebo povzbuzující zprávu, protože to bylo to, co mě popohánělo dál.
Snad jim nebude vadit, když uvedu jmenovitě, ale děkuju: Aničce, Domče, Justě a Monče, které, ačkoliv nedobrovolně četly a radily mi s dějem.
Bude to znít sobecky ale děkuju sama sobě, že jsem se rozhodla psát a dotáhla to až do "konce", to se mi moc často nestává. Samozřejmě bez vás bych se na to rychle vykašlala.
Myslím si, že psaní jako takové je pro mě velká zkušenost, už třeba jen z důvodu procvičování gramatiky. Možná se to nezdá ale dost jsem se zlepšila... nekecám!! :D

Děkováním bych tady nejspíš ztratila minuty a minuty, takže řeknu to slovo naposledy: DĚKUJU ZA KRÁSNÝCH 28,3k reads a 2,8k votes, moc to pro mě znamená.

Co se týče pokračování; neměla jsem to moc dlouho rozmyšlené. Upřímně- vždycky je to velkej rysk pokračovat, protože druhé díly jako takové nemívají moc velký úspěch, ale co mám dělat, když to mám tak promyšlené :D.
Nejvíc mě asi děsí to, že se tam nebude tolik objevovat Calum, a to je většinou to, co čtenáře odradí, ale doufám, že jsou tu lidé, které to bude bavit i tak, protože jestli mi to vyjde, tak jak chci tak to bude pecka....snad :)

Tímto se loučím jako autorka s touto knihou.
Děkuju (fajn kecala jsem! Teď už je to ale fakt naposledy)
:3.