Pure love (Platonic love 2.) - CZ

3.

  "Tak co jsi celou dobu dělala?" Zeptal se mě, když jsme došli do parčíku a sedli si na lavičku. 

"Nevím, co chceš slyšet. V mém životě se moc nic neudálo." Zasmála jsem se. Cítila jsem se znovu jako ta šestnáctiletá holka se svým dětským kamarádem. 

"Vážně? Kluk, výlet do Ameriky a tohle." Ukázal na mě. 

"Jak víš o Americe?" Zadívala jsem se na něj. "Aha babička...a co jako tohle?" Ukázala jsem teď jak debil sama na sebe. 

"Těch 20 kilo s postelí, strašně si zhubla."  

"Už v před rokem jsem vážila podobně jako teď." Dloubla jsem do něj. 

"No teď si jak kost a kůže." 

"Nekecej." Podívala jsem se jinam a nehodlala se dál zaobírat nepravdivým tématem. 

"Fuj růžovej?" Koukla jsem se na něj znechuceně. "Já nechci růžovej mobil." Řekla jsem jak malé dítě. 

"Nemáš ráda růžovou? Od kdy?" Zasmál se a šťouchl do mě. 

"Odjakživa!" Ušklíbla jsem se na něj a ještě nakrčila nos nad dalším mobilem, který ukazoval, tentokrát fialový. 

"Vždyť si si hrála s barbínama." 

"To znamená, že mám ráda růžovou. Mimochodem ty sis hrál se mnou." Zasmála jsem se. 

"Ale já hrál za Kena." 

"A sousedku Pepi." Zasmála jsem se hlasitěji. 

"Ale ta byla hezká, měla pudla a jezdila v růžovém kabrioletu." Udělal uražený tón. Pak jsme se zasmáli jak to nejvíc šlo, což se nelíbilo prodavačce. 

"Mohli by jste být prosím potichu?!" Přišla a zase odešla. Drew se rozesmál. 

"Pojď jdeme do lepšího obchodu." Táhl mě za loket do obchodu s hudbou. "Slyšíš to? Sweather Weather klasika." Zavřel na chvíli oči. Šla jsem k cédečkům. 

"Hele." Zahučel na mě a ukázal na nějaký leták, co  držel v ruce. Přišla jsem k němu a nadzvedla obočí. "Nechceš jít na koncert? Jsou fakt dobří a když teď budou tady. Navíc jsem ti nedal nic k sedmnáctinám." 

"Já myslím, že dárek k šestnáctinám byl nad všechny dárky." Podotkla jsem. "Kdo že to má koncert?" Vzala jsem mu leták z ruky. 

"The Vamps." Usmál se na mě. 

Prohlídla jsem si celý leták a koukala na fotku kluků. Usmívala jsem se, protože mi chyběli. A pak jsem dorazila k modrým očím a vlasům nahoru. Zakroutila jsem hlavou. 

"Nelíbí se ti jejich hudba?" 

"Líbí se mi moc." Skoro jsem zašeptala. "Ale..."

"Žádné ale pokud se ti líbí hudba, musím tě tam vzít. Pak můžeme ještě zaskočit do Nando's jako za starých časů." Pousmál se a drkl do mě. 

"Říkáš to jak kdyby nám bylo devadesát." Zasmála jsem se. 

"Což není tak daleko, takže si musíme užívat života Cooperová!" Nadzvedl mě do výšky. 

"Co to děláš?" Zasmála jsem se a trošku zčervenala, dívali se na mě snad všichni. 

"Projevuji svoji radost." Odvětil. Tak jsem ho praštila do ramene. Jako za starých časů.

"Ono už je půl dvanáctý? Já musím s nákupem za babičkou!" Zrychlila jsem krok.

"Ještě né!" Zastavil mě. 

"Tak co odpoledne?" Usmála jsem se. 

"Nemůžu, makám u táty...co večer? Bar a tak?" Udělal štěněčí oči. Našpulila jsem pusu a nakrčila nos. "No tak Charlie."

"Ale já fakt nevím...nemám ráda bary...a alkohol." Zakroutila jsem se na místě. 

"Kdo říkal, že budeme pít?" 

"Ale-"

"-V osm jsem u vás." Přerušil mě a rozběhl se do svého domu...kdyby neměl útočiště taak blízko, rozběhla bych se za ním a chytila ho. Pomoc! 

Zalezla jsem do pokoje a rozložila kufr...ták co na sebe?

"Chystáš se někam Charlie?"  Slyšela jsem kroky po schodech. Dveře se otevřely a v nich babička. 

"Jo." Usmála jsem se na ni. 

"S malým Dirksenem? On už je vlastně velký...kolik že mu je?" Posadila se na proti mě na postel. 

"Osmnáct." 

"Jo tak to jo." Zvedla se a přešla ke stolu. Až teď jsem si všimla, že má tác s jídlem. "Tady něco málo k večeři, ať nejdeš na lačno." Mrkla na mě a odešla. 

Došla jsem ke stolu a  čuchnula si ke štrůdlu. Miluju babiččiny štrůdly. Kousla jsem do jednoho kousku a položila to zpět na tác. 

Vytáhla jsem si své oblíbené tmavě modré skinny jeans s vysokým pasem a šedé tričko. Natáhla jsem si na sebe to tričko a navlékla kalhoty. Překvapením pro mě byl odstátý pas. Vždyť mi v US byly ještě akorát, asi se vytáhly v pračce. Nechala jsem to být a chtěla dojíst ten kousek, ale když jsem ho dojedla, nebylo mi nejlíp. Rychle jsem se napila vody a posadila k posteli a opřela se. 

Začal mi zvonit nový mobil. Polkla jsem vzduch a zmáčla přijmout. 

*"Haló?"

"Sunshine!" Ozval si mi moc příjemný hlas. 

"Kudrnáči!" Snažila jsem se o stejný tón, ale zněla jsem asi víc vyjeveně než on. 

"Já myslel, že už to nezvedneš." Jako bych viděla ty jeho jiskry v očích. 

"Tadá! Jsem na drátě...nový mobil." Zasmála jsem se. 

"Co se stalo s tím starým?" Zasmál se nazpět.

"Ehm...přestal z ničeho nic fungovat. Proto jsem nemohla brát telefony." 

"Všichni jsme se o tebe tak hrozně báli, Dean byl úplně vyděšený." 

"Věřím...moje scéna." Zakroutila jsem hlavou i když to nemohl vidět. 

"O to nejde. Hrozně nám scházíš. Jako by jsme byli The Vamps bez naší vampírky." Uchechtl se. 

"Vždyť nepatřím do bandu." Zasmála jsem se. "Vy mi taky moc chybíte. Kde je vůbec máš?" 

"No Tris si šel pro jídlo, Con na WéCko a James s Deanem a Joem pro letenky. Mě tu nechali na lavičce s kufry." Zasmál se. 

- uslyšela jsem zvonek a nějaké hlasy - 

"Promiň Bradley." Zaskuhrala jsem. "Musím jít. Měj se jak nejlíp můžeš, mám tě ráda!" 

"Já tebe taky. Ahóóój!" Odvětil.

 Čekala jsem, že zavěsí, ale asi to špatně zmáčkl. "Volala Charlie!" Vykvikl. "Vážně? Kdy? Kde je? Je v pořádku?" Tris. Pousmála jsem se. "Charlie?" Uslyšela jsem rozklepaný, ale mě dost známý hlas. Típla jsem to.*

Ahoj! Zase já :D Co si o tom myslíte? Mě osobně hrozně chybí Jarlie/Charmes scény :( :D Hrozně mě bavily. 

Budu moc ráda za váš názor v komentářích. <3 

Mám vás strašně ráda! 

*DwarfDreamy