Pure love (Platonic love 2.) - CZ

10.

CHARLIE VIEW

O pár dní později...

*"Co si bereš na sebe?"  Protočila jsem oči a zasmála se. 

"Mich není to nějak vyjímečný den." 

"Ale tak v teplácích tam asi nepůjdeš ne?" 

"Tak v teplácích klidně jít můžeš, já uvidím ráno. Stejně tam budeme sedět jednu hodinu a jdeme zase domů." Sedla jsem si na postel a druhou rukou otevřela notebook.

___________________________

Absolutně jsem se tam netěšila, do třeťáku... Zase ti mamrdi ve třídě, každodenní rutina a bla bla bla. Jediný co mě posouvá dál jsou vánoční prázdniny. Je 31. srpna a já se upínám na 23. prosince. Jo jo Char. Jen tak dál.

"Ahoj!" Vyšvihla jsem se na špičky a dala u pusu na tvář. 

"Nazdar prasátko." Objal mě. 

"Prasátko? Jako vážně? Nevidíš mě týden a nazveš mě prasátkem?" Dělala jsem uraženou a jako malé dítě našpulila rty. 

"No tak Charliousku. Mám hranolky chcééš?" Dal přede mě kornout s hranolkami. 

"Ugh...a Naked Juice nemáš?" Zaškemrala jsem. 

"Mango?" 

"Jo!" Podal mi flašku a já zaskákala na místě. Jak debil...naah. "Tak jdeme na rampy?"

"Kde seš?" Stála jsem na ještě rozjetém skatu a rozhlížela se kolem. "Trisi?" 

"Tady!" Ukázala se ruka z keře. Rozesmála jsem se a musela jsem slézt ze skatu a čupnout si na cestě. "Nejsměj se ty pindo." Vyštrachal se od tamtud. Ukázala jsem na něj a rozesmála se o to víc. "Co je?" 

"Táhneš-za-haha-sebou-větev." Rozplácla jsem se na asfalt. Než jsem se stačila zvednout byl u mě a lechtal mě. "Nech---to-o-ho." Smála jsem se v lechtavé bolestivé křeči. Pak se se smíchem rozplácl vedle. 

Posunuli jsme se na trávník a rozdělali kukuřičné lupínky, které Tris prvně nechtěl, ale pak neodolal, že prý aspoň něco jíst musí. 

"Koukej támhle to vypadá jak buben." Ukázal do oblak. 

"Nene to vypadá jak takovej ten skákací balón s ušima." Odporovala jsem. "A támle je drak." 

"Hele to  vypadá jak hranolek." Oblízl si rty. 

"Děláš si srandu? Nepoznáš činku?" Otočila jsem se na něj. 

"Ty taky vidíš činky všude." Zasmál se. 

"Nerad vás ruším." Uslyšela jsem za sebou. Zarazila jsem se nad tím hlasem. 

"Ahoj." Otočila jsem se na něj. 

"Ahoj Charlie...ehm čau Tristane." Tris se posadil a já byla dál jen podepřená na loktech. 

"Co tu děláš?" Snažila jsem  se na něj usmát. 

"Přijel jsem s tebou strávit čas." 

"Drewe ale já jsem venku s Trisem. Neviděla jsem ho týden." Odporovala jsem, protože jsem si během pobytu u babči všimla, jak jsme rozdílní. Máme hodně odlišné názory, jako kamarád fajn, ale nemůžu s ním trávit čas furt. 

"Ale my se neviděli dva dny." Zvedla jsem obočí a Tris se uchechtl. 

"A?" Odkašlala jsem si nebo bych se rozesmála.