Pure love (Platonic love 2.) - CZ

18.

JAMES VIEW

For MY  BOGY:
*Už balíme!* 

From MY BOGY:
*Super.* 

Dva týdny utekly hrozně rychle a my už byli naskládání v tourbusu. 

"Brade? Hoď mi ten shaker." Zavolal jsem do kuchyně a na mě přistál shaker. 

"Není zač." Slyšel jsem a mnul si hruď kam mi přistál. "Jde sem Joe!" Zahučel ještě a Con vedle mě položil kytaru vedle sebe a založil si ruce, zatímco já třepal nápojem. Joe si sedl na druhou sedačku, kam si pak sedl i Brad. 

"Kde je Tris?" Zeptal se a v tu chvíli na místo vedle mě a přese mě skočil Tris. "Tak začneme...za necelý týden vyjde nové album, ale vy teď máte chvíli volno být doma nebo kde chcete, ale hned po vydání druhého videoklipu jdeme na rozhovor do show Lennyho, jasné?" Přikývly jsme a Joe si promnul prsty a jeden křupl. "A teď jiná záležitost." Zasmál se a já povytáhl obočí, protože koukal přímo na mě. "Jo jde o tebe." 

"Co jsem zase provedl?" Škubl jsem sebou. 

"Můj zlobivý kluk." Podrbal mě na hlavě Tris, jako bych byl kočka. 

"No je to spíše úsměvné. Ten dopis. Nebyla to doufám nějaká další písnička, kterou si zahodil?" Zasmál se a kluci taky, no a já se jen zašklebil. 

"Ne jen jsem něco zkoušel a prostě se mi to nepovedlo, tak jsem to odhodil." Olízl jsem si suchý ret.  

"A byl o kom teda?" Zeptal se Brad. 

"No o Kirstie ani Sophie stoprocentně ne."Zatřepal jsem sebou, jako kdybych se měl osypat. 

"Takže Bella?" Drbl do mě Con. 

"No pokud má Bella modrošedé oči a do blonďata vlasy a ďolíčky tak asi to bude ona." Protočil jsem oči. 

"Počkat není náhodou Bella zrzka?" Řekl Con a já myslel, že se jeho nechápavostí zadupu pod tourbus. "A nemá ďolíčky." 

"Vždyť Bella má oči jako já." Pronesl Brad a já si dlaní zakryl oči. 

"To zní jako by si psal o Charlie." Zasmál se Tris vedle mě a asi jako jediný pochopil, jak jsem to s tou Bellou myslel. Jenže já byl natolik v šoku, že jsem se na něj koukl dírami mezi prsty, které jsem měl na očích. 

"Ale to nebylo o Charlie." Vykoktal jsem. 

"O kom tedy?" Zasmál se Joe. 

"O ideálu skvělý holky asi...tak jsem si ji představil a v hlavě vypadá úplně jinak než Cooperová." Odpověděl jsem a nevěřil ani slovu, až na ten ideál a v hlavě jsem popravdě neměl nic jinýho než ji.

"Né popsal si ji přesně jako Charlie." Zasmál se Tris. "Tvůj ideál je Charlie." Uchechtl se. 

"Charlie! Charlie!" Hučely najednou všichni a mlátili do stolu jako by fandili fotbalu. 

"Sklapněte!" Rozesmál jsem se a tváře mi hořely. Všichni tři na mě skočili a hulákali, já se smál.

"Kam jedeš?" Zeptala se mě Sophie v chodbě, kde jsem si bral klíčky od svého volkswagena. 

"Do Londýna." Nazul jsem si boty. 

"Zase? Vždyť ses před šesti hodinama vrátil." Koukla na hodinky na svém zápěstí. 

"Já vím. Zítra zase přijedu. Musím si něco zařídit." Usmál jsem se na ní a objal jí. "Čáu ségra."